Jana Dědečková mi chce dávat lekce? To snad ne!
Chce mě paní Dědečková poučovat o etice v novinářské práci? To musí být vtip. Ať si lidi přečtou virtuální realitu jejích internetových stránek www.virtually.cz, které slouží jako PR pro Ladislava Jakla a pro myšlenky jiných lidí z ODS, a pak ať posoudí její schopnosti a etiku. Ty stránky, to je jsou jen samé pamflety. Její hlavní článek včera bylo totéž, co napsala pro Britské listy o mně. Nemá o čem psát? Okurková sezóna?
Anebo paní Dědečkovou nudí její penzión a rozhodla se pro novou kariéru - stát se mstitelkou televizních koncesionářů? Interpretuji její nové úsilí jako snahu "dokázat světu, že jsem měla pravdu a oni (rebelové, Kraus, Mao-Ce Komers) pravdu neměli".
Rád bych ale věděl, kdo jí dal kvalifikaci zastupovat koncesionáře? Jak může mluvit jménem lidí, které nezná? Pokud vím, sto tisíc lidí dvakrát demonstrovalo na Václavském náměstí PROTI ní.
Ano, vím velmi dobře, že mnoho lidí protestovalo spíše proti politické situaci (aby sem Čulík nemusel psát svou "Poznámka JČ".) A nechci pořád slyšet znovu a znovu tu teorii, že lidi šli do ulic, protože byli zpitomělí propagandou vzbouřenců. Znám lidi, na které ta propaganda nepůsobila, i když se na ni dívali. Češi nejsou národem blbců, kteří uvidí v televizi nějaký klip s Louisem Armstrongem, jak zpívá v pozadí, a proto jdou do ulic v mrazu demonstrovat. Hlavně protestovali proti arogantnímu způsobu, jak Rada zvolila Hodače.
Musíme přijmout skutečnost, že spousta lidí - a to i lidé, kteří byli ostře proti vzbouřencům - nemohli přijmout amatérský způsob, jímž Rada Dědečkové zvolila pro tu důležitou funkci Hodače.
Původní titulek článku, který jsem poslal Čulíkovi, byl "Kdo nejde s námi, jde proti nám". Bohužel vyšel pod titulkem "Na obranu revolucionářů z pořadu Fakta", což se mi nelíbí, protože to vypadá, jako že ty lidi bráním. V první větě článku od Jany Dědečkové je vidět ta škoda, kterou ten titulek napáchal. "Jaká je žurnalistická profesionalita Fabiana Golga, jestliže brání redaktory, ..."
Pro informaci paní Dědečkové (a mnoha jiných lidí): znám jen jediného člověka, který pracuje v České televizi a v žádném případě není součástí slovníku lidí, kteří nenávidějí vzbouřence, protože 1. v České televizi začal pracovat až začátkem letošního roku a nyní z České televize odchází. Samozřejmě, že ho pravděpodobně ovlivňují kolegové. Ale jde o to, že mě neovlivňují. Kdyby bylo lehké mě ovlivnit, Jan Čulík by mě už dávno přesvědčil, protože ten má konkrétní argumenty. Mám svůj vlastní názor, který zdaleka není provzbouřenecký, i když není ani pro bývalou Radu.
Můj přítel z ČT není součástí skupiny Marka Vítka a volí ODS. Soukromě mohu klidně paní Dědečkové sdělit, kdo to je, ale z respektu pro něho jeho jméno tady neuvedu, aby ho kolegové za jeho přátelství se mnou nezačali nenávidět.
Ve stejném vydání časopisu Redhot, kde vyšel článek, který naštval Čulíka, Pecinu a Dědečkovou, jsem publikoval absolutně opačný názor od Marka Stoniše, našeho komentátora, bývalého domácího šéfredaktora Televizních novin, který podporoval Železného. Stoniš napsal:
“Další stávka rebelů na obrazovce je na obzoru Redaktoři České televize už zase vidí rudě. Zpovykaný reportér publicistiky Martin Schmarcz prohlásil, že za veřejnoprávnost bude bojovat proti Balvínovi, Honysovi a Bohušovi tak dlouho, až zvítězí nebo ho vynesou "kopytama" napřed. Už aby to bylo. Do té doby by nám však Schmarcz měl prozradit, co to vlastně ta veřejnoprávnost je. Prozatímní ředitel Balvín prohlásil o moderátorce Voldánové, že prohlédla, začala se stylizovat do role maminky s dítětem a že ji to tak nejvíce sluší. Jolana se ohradila, že za vším, co vyváděla na přelomu roku, si stojí. Vzhůru na Václavák! Šéf publicistiky Bohuš odvolal z moderování pořadu Fakta Marka Vítka a vystěhoval jej z jeho kanceláře. Prázdné lahve od alkoholu se musely vyklízet tři dny. Marek Vítek křičí, bouchá pěstí do stolu a práská dveřmi. Reportéři publicistiky zažalovali Vladimíra Železného, který je obvinil, že za neodvysílané reportáže brali v Nově tzv. výpalné. Ředitel zpravodajství Honys tyto praktiky potvrzuje a už sbírá proti svým lidem důkazy, že ve vydírání pokračují i na půdě České televize.
Zkrátka to vůbec nevypadá na to, že se aspoň náznakem podařilo Balvínovi splnit úkol, který si při příchodu na Kavčí hory předsevzal: uklidnit situaci v ČT. Naděje, že se to podaří jeho nástupci, který bude zvolen v září, je také mizivá. Pokud ovšem legračně složená Rada ČT nezvolí někoho ze středu vzbouřenců (třeba Mrnku). Dokážete přijít na jediný důvod, proč ještě platit koncesionářské poplatky?”
To je pro vás poučení z etiky, paní Dědečková!
Jakpak je to možné, že v časopise, jehož budu od září šéfredaktorem, může působit člověk, který má velmi blízko k muži, který na mě v sobotu v poledne útočí ve Volejte řediteli? Protože jsem novinář a ne propagandista. Máme naprosto odlišné názory, ale i on byl překvapen, že jsem hájil jeho články. Nedávno ho kritizovalo vedení za nějaký názor a já jsem se postavil na jeho stranu, i když jsem nesouhlasil s tím, co napsal. Holt jsou mé zásady asi trochu jiné. Nebudu vykonávat své pravomoci tak, aby časopis vypadal jako můj deník.
Nepodporuju žádnou stranu a vím velmi dobře, že Česká televize nutně potřebuje někoho, kdo tu instituci dá do pořádku a nedopustí, aby byly ty výdaje tak vysoké. V tom souhlasím s Dědečkovou, Bobošíkovou, Dostálovou i ostatními.
Ale s čím nesouhlasím, je zbrklá volba Jiřího Hodače a s absurdním zpravodajstvím Dušicy Zimové. Ano, Čulík mě pořád připomíná, že Bobošíková neměla technické možnosti udělat to lépe nebo získat pro to profesionální lidi. Ale to je její problém. Když dostanu úkol, který nemůžu splnit, odmítnu to.
Bobošíková je velmi seriózní a inteligentní osoba. Dokonce jsem se od ní, když vystupovala v Jednadvacítce, naučil hodně česky. Často chodím na její akce, například na tu poslední s Grégrem a Klausem. Ale s Bobovizí udělala velkou chybu, tečka.
A paní Dědečková taky udělala obrovskou chybu, že stála v čele absurdně uspěchané volby Hodače. Tečka. Myslí si snad někdo, že to minulá Rada udělala správně? Nesetkal jsem se s nikým - a většina lidí, s nimiž se stýkám, je proti rebelům - kdo s tou volbou souhlasil.
Tak, paní Dědečková, až získáte diplom za schopnosti v novinářské práci (to myslím jako vtip), pak mi přijďte radit, jak psát.
Zadruhé, uvědomte si, že demokracie znamená tolerovat různé názory. Jít proti něčím názorům je oprávněné, je to nutné. Ale k tomu potřebujeme argumenty. To, co čtu od paní Dědečkové, jsou jen názory.
Nejsem na její straně, ani na straně rebelů. Ani na Bohušově straně. Jsem novinář. Ukazuju prstem na to, co se zdá být podivné či nesprávné. A budu tisíckrát opakovat, že něčí minulost je relevantní, pokud má být šéfem zpravodajství ve veřejnoprávní televizi. Tečka.
A nakonec, o časpise Redhot: Ona věta o Jaklovi nebyla v článku, ale v satiře! Byla to zcela zjevná satira! Kritizovat komika, který to napsal, je jako kritizovat Štěpána Mareše za to, co píše v Zeleném Raoulu. Osobně se mi tenhle druh humoru nezamlouvá, ale, nakonec, ten časopis není jen pro mě. A dospět k závěru, že "kdyby byl kvalitní a profesionální novinář, věděl by, že L. Jakl před lety adoptoval dítě romského původu (...)" Prosím vás! Nečtu drby o osobním životě "slavných" lidí!
Pokud si paní Dědečková myslí, že by profesionální novinář měl věnovat pozornost osobnímu životu politiků, tak to ji lituji. To by byla velká chyba. A na adoptovaném dítěti, kterého někdo přijal do rodiny, nevnímám jeho etnický původ, protože etnicita není otázka, kterou se normální lidi vůbec zabývají. Připomíná mi to jednoho amerického známého, který mi jednou řekl: "Já vůbec nejsem rasista, dokonce mám černošského přítele..."