Příloha:
Transkript slyšení z 13. května 1997, týkajícího se České republiky
Senátor D'Amato, předseda Helsinské komise, k českému velvyslanci:
Je jedna věc, o které bych vám chtěl říci, že není dobrá, v ní jste neudělali příliš mnoho pokroku, co se všech případů týká, a to je oblast restitucí. Nemá mnoho smyslu schválit zákony a pak zavést administrativní opatření, které ochromí úmysl toho zákona. Schválíte zákon, podle něhož lidé, kteří přišli o majetek nespravedlivě, kvůli nacistům nebo komuistům, budou mít nyní možnost získat majetek zpět. Já vím, že to není lehké, je to obtížné. Ale tak ochromíte tyto zákony vytvořením svévolných, obtížných, ne-li nemožných procesů, a tyto procesy uvádí do praxe ministerstvo financí v jednom případě, nechci mluvit osobně, ale víte, všichni víme, o kom mluvím, která vláda, prostě to není přijatelné. Není to přijatelné.
Vyjadřuju se dost jasně, pane velvyslanče? Vyjadřuju se dost jasně? Dobrá. Jistě, vy můžete říci, že jste suverénní země, že si můžete dělat, co chcete, fajn. Ale pak prosím netvrďte světu, že přijímáte jiný proces.
Zadruhé, považují za absolutně odporné, že ti lidé, kteří uprchli před pronásledováním a přišli do Spojených států, navzdory tomu, že Spojené státy praktikovaly politiku odpírání dvojího občanství, byly to Spojené státy a v roce 1928 to byla naše vina, a ten zákon byl už prohlášen neústavním, ale v Československu se stále ještě považuje za důvodný a vynucuje se jeho platnost. To je nesprávné. Absolutně nesprávné. Jestliže lidi utekli před komunismem a odešli do nějaké jiné země, to je v pořádku. Stále ještě mohou žádat o restituce. Ale když se uchýlili do Spojených států, tak o restituce žádat nemohou? Proč je tomu tak? Na jedné straně říkáte, že chceme být vaši spojenci, vaši přátelé, vaši paisanos (prý vás to má trochu rozesmát, uvolněte se, uvolněte se, berte to volně) ale na druhé straně praktikujete normy, které diskriminují ty lidi, kteří požádali o útočiště ve Spojených státech. No, to není moc přátelská politika. Musím vám to holt říct. Prý to asi nemám říkat, protože se máme prý chovat diplomaticky, a všechno prý má být krásné, víte, fantastické. Ale, víte, já se takhle chovat nemůžu. Nepřijal jsem tuto funkci proto, abych vytvářel falešná zdání, že je všechno v pořádku a krásné, krásné, když to není v pořádku. A tak... víte, já to nechápu. Něco se s tím musí udělat. Považuju to osobně za urážlivé.
Rád bych vám řekl, že kongresman Smith vzal rezoluci č. 19, a do ní to bylo včleněno, a já toho kongresmana chválím za to, že se tímto problémem zabýval, v autorizačním zákonu, který bude projednávat senát a sněmovna - už to schválil?
Smith: Tento týden se to bude projednávat ve sněmovně.
D'Amato: A tento týden to bude schváleno, vztahuje se to k reautorizaci ministerstva zahraničních věcí, a v té souvislosti se s tím senátor zabývá. Tohle nemůžete dělat. Je to nesprávné. Tedy, zmínil jsem se o tom jednomu velvyslanci, ale ono to platí na vás na všechny. Takže, pokusme se v tomto duchu, a chápu, že jste tady velvyslanci, předejte tyto informace do svých domovských zemí. Je to smutné, že v tuto chvíli pohlížíme zpět do historie a vidíme všechno to utrpení, kterým lidé museli projít,. vraždy, hromadné popravy, všechno to, čím lidé trpěli - vždyť to byli vaši lidé. Vaši lidé, vaši občani, kteří prchali před pronásledováním.
Proboha, přece se nedá říct, ano, umožníme na jedné straně restituce, ale některým lidem, jen proto, že odcestovali do jiné země, v tomto případě do Spojených států, zabráníme, aby mohli o restituce požádat. Prosím vás, dohlédněte na to, aby byly zákony, které jste schválili, skutečně dodržovány, a aby nebylo možné, že ve vašich zemích existují mocné politické skupiny nebo síly, které zabraňují tomu, aby byl těmto zákonům dán řádný průběh. To je něco, o co musíme usilovat ve všech zemích, a žádná země není dokonalá, včetně Spojených států.
Takže nechci tvrdit, že všechno je v Americe v pořádku. My se neustále snažíme zajistit, ujistit se, aby naši občani měli svá práva, máme svých potíží v tomto ohledu dost. Ale tahle záležitost, to je něco, o čem si myslím, že je to velmi důležité. Ještě jednou chci zdůraznit, jde o lidi, kteří přišli do Spojených států za útočištěm, a v žádném připadě by neměli být dáváni do jiné kategorie, než lidé, kteří odešli do Kanady, nebo kteří odešli do Anglie, nebo do Francie, nebo někam jinam.
Takže o tomto problému mluvím v duchu nikoliv osobní konfrontace, ale v duchu osobní výzvy. Je to výzva pro všechny z nás, abychom usilovali o víc, abychom se zabývali osvícenějším způsobem těmi křivdami z minulosti, ve snaze zkoumat, zda je není možné napravit, nebo to těm lidem nějakým způsobem vynahradit a umožnit restituce v těch případech, kdy je to záhodno.
Předsedo Smithi?
Smith: Děkuji vám, pane předsedo. Chci se k vám připojit s vyjádřením znepokojení. Vyjádřili jsme už několikrát v minulosti znepokojení ohledně zákona o občanství v České republice. Doufáme, že v této věci dojde k nějaké nápravě. Mimochodem, velvyslanec Petrič se zmínil o tom, že existuje ombudsman pro lidská práva a ten pomáhá řešit otázky občanství, a já doufám, pane velvyslanče Vondro, že si vaše vláda uvědomí, že takový ombudsman má cenu a význam. Protože nejenže existují problémy, týkající se restitucí a majetku, ale zákon o občanství zůstává problémem a pro mnohé z nás překážkou.
Myslím, že je zákon o občanství zejména tíživý a znepokojující tam, kde jde o status sirotků, a těch osob bez rodičů,. o něž se starají jiní. Mnoho těchto osob jsou Romové. Na stůl mně i ostatním členům Komise opakovaně přicházejí zprávy, které neustále podtrhují, že jsou toto děti bez státního občanství. Vznikl totiž velmi složitý proces: čtyři ministerstva, spravedlnosti, vnitra, práce a školství jsou angažována na procesu občanství. Doufáme, že tento problém bude napraven, třeba prostřednictvím funkce ombudsmana nebo v důsledku velmi energického vládního dohledu. Nikdo by neměl být bez země, bez státu, a zvlášť to platí o sirotcích, jejichž situace je už tak velmi obtížná, i kdyby měl sirotčinec být z právního hlediska jejich opatrovníkem, aby mohli získat občanství. Protože jinak, další krok, k němuž dojde, bude, že budou ze země vyhoštěni.
Oprava
Ladislav Nedbal pise:
Mily pane Culiku, diky za zverejneni meho clanku o vyzkumu klimatickych zmen v BL. Pri zkracovani puvodni verze k desne VECNE bote. Je tam napsano:
"Za poslednich 200 000 let doslo v koncentraci atmosferickeho CO2 jen ke dvema vyraznym zmenam (ca -30 az -40%). V obou pripadech slo o dusledek snizeni fotosynteticke cinnosti rostlin v prubehu ledovych dob."
To je zcela zrejma logicka hovadina, ktera vznikla "sesitim" dvou nesouvisejicich kousku po vynechani vet, ktere byly mezi nimi. Nevsiml jsem si toho, protoze to zni docela nevinne (stacilo by vynechat znamenka -). Da se to zmenit na:
"Za poslednich 200 000 let doslo v koncentraci atmosferickeho CO2 jen ke dvema vyraznym zmenam (o ca 30 az 40%) v prubehu ledovych dob."
On si toho urcite nikdo stejne nevsimne, ale ja desne nenavidim zmetky s mym podpisem. Pro me klidne spani, VELMI VAS PROSIM, opravte tuto chybu. Moc Vam predem dekuji.
Ladislav Nedbal
http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html