Malé země jako ČR mohou hrát vůdčí ekonomickou roli
Jan Čulík
Tento text vyšel v Britských listech už předloni. Hovoří se o těchto věcech všude. Myslím, že je důležité se s novou českou vládou v novém roce k těmto záležitostem podrobně vrátit. Přináším v dnešních a v zítřejších Britských listech jen mírně zkrácený překlad celého článku profesora Rosecrance z časopisu Foreign Affairs, o němž se hovoří v níže uvedeném článku. Od léta 1996 se k této problematice vyslovila velmi obdobným způsobem celá řada autorů. Mj. se 31.12. 1997 večer konala v britské televizi na okruhu Channel Four k této tematice hodinová diskuse odborníků z různých oblastí - Další texty k této problematice jsou např. v Britských listech z 1. října 1996. JČ.)
V nejnovějším čísle renomovaného amerického dvojměsíčníku Foreign Affairs, který analyzuje závažné otázky mezinárodní politiky, otiskl Richard Rosecrance, profesor politologie na Kalifornské univerzitě, pozoruhodný článek, z něhož vyplývá, že i malé země jako Česká republika by zřejmě mohly v budoucnosti hrát celosvětově významnou ekonomickou roli. Velikost území státu bude totiž zcela podružná. ČR by se však mohla stát ekonomickou mocností pouze tehdy, uvědomí-li si včas své šance a začne-li je od nynějška systematicky uskutečňovat.
Rosecrancův článek "Vznik virtuálního státu" je syntézou informací, přicházejících dnes z mnoha zdrojů ze všech koutů světa.
Tradiční boj o ovládání území je v dnešní éře globální ekonomiky, kdy levná a okamžitá mezinárodní počítačová komunikace v podstatě zrušila vzdálenosti, stále více pouhým anachronismem. Bojuje-li dosud Rusko o ovládnutí Čečenska či snaží-li se prezident Miloševič vytvořit velkosrbský stát, je to pošetilé, nesmyslné úsilí, patřící do historie.
Výrazně totiž slábne moc vlád. Hlavní a nemilosrdný vliv na život v každé zemi mají dnes tržní vztahy, uplatňující se rychle a tvrdě v globálním měřítku. Počítačové sítě totiž umožňují okamžitě převést miliardové finanční částky investic odkudkoli na druhý konec světa. Začne-li provádět vláda hospodářskou politiku, s níž nejsou makléři na mezinárodních burzách spokojeni, povede to okamžitě k dramatickému odlivu kapitálu z té země a k propadu hodnoty její měny. Lidem stále více vládnou mezinárodní finančníci a nadnárodní podniky.
Mezinárodní korporace si nyní plně uvědomují, že daleko výhodnější, než vyrábět zboží v domovské zemi a dovážet ho do cílové země, je postavit továrny přímo v cílové zemi, nechat zboží pro tamější spotřebu vyrábět domorodci, a jen si z cílové země odčerpávat zisky.
Velmi důležitým rysem mezinárodního podnikání je nyní v důsledku dramaticky zvýšené globální konkurence úsilí o co největší pracovní produktivitu. Většina význačných světových firem od konce osmdesátých let radikálně snížila počty svých zaměstnanců a podstatně zintenzívnila pracovní proces.
Podniky v kalifornském Silicon Valley, kde se vyvíjí nejmodernější počítačová technologie, dnes vědí, že velmi efektivní je ještě další krok: zbavují se režie a finančního rizika udržování strojů a továren tím, že si podnik jednoduše objedná výrobu svého zboží u subdodavatele na zakázku. Rosecrance upozorňuje, že celá řada menších amerických podniků nyní produkuje výrobky pro velké počítačové firmy jako je Digital Equipment, Hewlett-Packard, IBM, AT@T, Apple, Motorola či Compaq.
"Tak vznikla virtuální firma, podnik, který se zabývá výzkumem, marketingem, financováním, právními aspekty a dalšími činnostmi ústředí, avšak který nemá vlastní výrobní provozy," píše profesor Rosecrance. "Tento model představuje nejzazší dosavadní mez úsilí podniků o dosažení co největší efektivity. Model se velmi rychle šíří. Není překvapivé, že pojem ?virtuálního podniku? je všude přijímán tak rychle. Firmy, které se zabývají čistě výzkumem, jsou dnes schopny vyvíjet nové výrobky pro celou řadu průmyslových sektorů. Strategické aliance mezi jednotlivými firmami, jimiž se prohlubuje specializace podniků, vedou k velmi podstatnému zvyšování podnikatelských zisků. Podle listu Financial Times vydělávají podniky, které aktivně usilují o vytváření strategických aliancí, o padesát procent více zisku než firmy, které to nečiní," zdůrazňuje profesor Rosecrance.
Americký politolog je přesvědčen, že se země na světě zanedlouho rozdělí do dvou tříd. V první světové lize budou státy, které se stanou " světovým mozkem". Budou to často i velmi malé země. Budou mít vzdělané a nápadité obyvatelstvo, které bude světu dávat nové myšlenky. Tyto země budou poskytovat světu nový technologický standard a určovat směr ekonomického vývoje. Budou proto také nejbohatší. Země, které s novými myšlenkami přicházet nedokážou, budou v druhé lize: stanou se ekonomickým "tělem" naší civilizace: budou mechanicky vyrábět to, co jim "mozek světa" vyvine a určí. Takovými zeměmi budou podle profesora Rosecrance alespoň po dobu následujících padesáti let Čína a Rusko, protože se jim prý nepodaří zorganizovat se natolik, aby dokázaly efektivně produkovat světu nabídnout nové vynálezy.
Vlády, kterým záleží, aby se jejich země dostaly do první ligy, by podle Rosecrance měly co nejrychleji vypracovat a realizovat strategii, v jejímž důsledku by se dostávalo občanům jejich zemí co nejkvalitnějšího a co nejpodnětnějšího vzdělání. Má-li se země dostat mezi světovou špičku, dobré školství musí mládeži poskytnout nejen profesionální zázemí, ale musí mladého člověka systematicky vést k samostatnému myšlení a dále umožnit mu nabýt důležitých zkušeností studiem v zahraničí. Má české ministerstvo školství pro mladé české občany takovouto strategii?
Opakuji: na velikosti země nebude při budoucím ekonomickém vývoji zřejmě příliš záležet, a tak by mohla mít i ČR šanci. Profesor Rosecrance připomíná, že v Evropě je dnes nejvýznamnějším "virtuálním státem" Švýcarsko: 98 procent výroby švýcarské potravinářské firmy Nestlé je umístěno v zahraničí. I patnáctimiliónové Holandsko nyní vyrábí většinu svého zboží mimo své území. Stejným směrem se ubírá hospodářský vývoj v Severní Koreji, v Japonsku, ve Spojených státech a ve Velké Británii.
Není důvodu, proč by se při realizaci inteligentní a promyšlené vzdělávací strategie nemohla i ČR zařadit mezi "mozkové" země světa. Umějí však dnes lidé v Čechách inovovat? Pokud ne, učiňme vše, co je v našich silách, aby toho začali být schopni. V kolika oborech lidské činnosti dala dnes Česká republika lidem v ostatním světě nový technologický standard? Který nejmodernější výrobek, obecně užívaný po celém světě, je české provenience?
(Vyšlo ve Svobodném slově 20.9.96.)
