Hoří, má panenko a česká privatizace. Byl Miloš Forman věštec, anebo je jen dobrým znalcem českého charakteru?
Probírali jsme v Glasgowě na univerzitě se studenty v semináři o českém filmu v minulých dnech Formanův film Hoří, má panenko, z konce šedesátých let. V závěru filmu se odehrává dialog, který, jak se zdá, má dosti silnou relevanci k osudu privatizace v ČR po pádu komunismu. Je to vlastně taky docela dobrý komentář ke krizím, které postihly ODS v posledních týdnech minulého roku. Zveřejňuji bez dalšího komentáře. Divím se, že Miloš Forman nebyl za tento moudrý film vyobcován z českého národa. JČ.
(Reakce ze čtvrtečního rána:
"Ehm, tomu se rika paranoia, ze, pane Culiku? A jak tak semtam BL
sleduju, tak to ma stoupajici tendenci. Blahopreju, jen tak dal."
Zdeněk Tichý)
Přátelé, věnujte mi chvilku pozornost. Stala se nám taková nepříjemná věc. Nechci to tady roztahovat a nechci z toho taky dělat aféru! Někdo nám sebral z tomboly několik cen. Nemůžem pokračovat. My teďko zhasneme. Bude tma. V této nastalé tmě, ten, kdo to zcizil, to tam odnese. Ne, nezhasínej ještě, ne, ještě jsem nedomluvil!! Rozsviť!! No, nezhasínejte, rozsviťte!!
(Tombola je úplně pryč.)
Co to? To je nějaký nedorozumění!! Tady jsou nějaký vtipálkové!! Jasně jsem řekl, bude tma, až se zhasne, tak ti, co to sebrali, to odnesou na své místo. A ne vobráceně! Ne vobráceně!
Tak ještě jednou. A zhasnout!!
(Jeden z hasičů po rozsvícení světla je přistižen, jak na stůl vrací tlačenku, kterou z tomboly ukradla jeho žena, když ji hlídala před zloději. Přistižený hasič omdlí.)
Zdvihněte mu hlavu. Polož ho tak. Dobrý, dobrý, hoši.
Ty slone starej, pročs to - pročs to tam vracel? Proč to tam vracel ten vůl? Neměl to tam vracet! To byla taková vostuda, že to tam vrátil. Vždyť to vypadá, jako kdybysme to ukradli a sežrali my!!
Ale no tak, prosím tě, nerozčiluj se, nech ho vodpočnout, hergot.
Co, vodpočnout?? Je to vůl. Je to vůl a neměl to vracet.
No tak to neměl vracet, vrátil to, prosím tě, vyřešíme to. Nech ho vodpočnout a po srandě.
No a jak to budem řešit?
No, vyřešíme to, porád. Ale hádáním ne, takhle.
Tu vostudu už nevyřešíš, Josko.
Ale, prosím tě, jakoupak vostudu, prosím tě.
To je vostuda na celej sbor!
Nehádejte se tam!
To je beznadějný!!
Mlč!! Mlč!! Já ti něco řeknu! Kdybys byl v tej situaci ty, jako je von, tak to vrátíš taky, poněvadž seš poctivej.
Nikdy!! Nikdy v týhle situaci nikdy ne, to si pamatuj!! Poněvadž pověst sboru je mi milejší než nějaká má poctivost, ty makovče jeden!!
Pověst sboru... Já ti řeknu, na čem záleží pověst sboru. Pověst sboru záleží na tom, jak to zařídíme teďko s tou tombolou.
Co bysme s tombolou zařizovali, prosím tě. To je jasný. To je jasný.
Co je na tom jasnýho? Tobě je všecko jasný?
Bodejť by ne. Co budeš zařizovat? Tombola je rozkradená.
Pánové. Fakt je jeden. Když si to ty lidi rozkradli, tak to nemůžou vyhrát.
Takhle nemluv, Josko. Jak k tomu přijdou ty lidi, co si losy poctivě koupili a nic si nenakradli?
Měli si nakrást. A kdo si nenakrad, musí to chápat, jakože nic nevyhrál.
Tak počkej, tak nevtipkuj, prosím tě, tady.
Tady jde o jinou věc.
Co udělat s těma lidma, který si nakradli a losy si nekoupili.
To je sviňárna, tedy. To není snad ani možný.
Nechat je zjistit! Nechat je zjistit!
Jak to zjistíš, prosím tě, kde? Jsou lidi pryč všecky. To nejde.
Počkejte, mládenci, počkejte. Vycházejte z toho, že u nás na plese není nikdo kdo by si nekoupil aspoň jeden los. Zloděj bez losu u nás neexistuje.
Z toho vycházejme. Z toho vycházejme.
No jo, tak z toho vycházejme. Ale ty lidi tam čekaj. Tak jim to musíme říct, ne?
Prosím tě, co bys jim pořád říkal. Já nevím, co jim budeš říkat? Ty mně připadáš jak Ježíš Kristus, porád, někomu něco vysvětlovat? Podivej se: Tombola je rozkradená. Ty lidi tam byli všecky, všecky jsou podezřelý, tak ať držej hubu.
No, a to je právě důležitý, že jsou všichni podezřelý.
To není pravda! To není pravda!
Ale něco na tom je. To má pravdu.
To není pravda.
No jo, ale tak jim to někdo musí říct, porád.
Ale co by jim kdo řikal.
No že jsou všichni podezřelý.
Mládenci: Já nevím, jak myslíte, copak, já bych jim to moh říct sám. To je maličkost. Ale myslím, že je to zbytečný.
No, já nevím, zbytečný.
No, zbytečný, podívejte. Oni lidi dobře vědí, že když si to rozkradli, že to nemůžou vyhrát. A taky moc dobře vědí, že jsou všichni podezřelí.
Lidi nejsou hloupí. Lidi nejsou hloupí. Nepodceňovat, pánové, ty lidi.
Nepodceňovat. Lidem musíme věřit.
Nepodceňovat a věřit lidem.
Opravdu, radši pětkrát hasit. Proč - proč to ten vůl tam vracel, tu tlačenku?
Nech toho, nech toho bejt.
Počkej.
(Pauza.)
Chlapi. Jděte se tam někdo podívat, co se děje v sále.
