Václav Klaus bude nyní v Poslanecké sněmovně pořádat segregované tiskové konference, některé pro lepší lidi a některé pro horší? - Klaus v úterý uspořádal tiskovou konferenci "pro zahraniční novináře", na níž hovořil anglicky svým příslovečným tvrdým českým přízvukem a nelíbilo se mu, když konferenci chtěly české televize reportovat. Někteří čeští novináři nevládnoucí angličtinou byli tím tak zmateni, že se snažili dávat Klausovi otázky alespoň německy. Bylo to dost komické. Klaus pak vystoupil v úterním pořadu ČT Jednadvacítka v rozhovoru v podstatě o ničem, nebylo moc jasné, proč byl do studia pozván. Segregaci na tiskové konferenci považoval za normální - moderátorka Jana Bobošíková je už zřejmě natolik klepetkovsky znormalizovaná, že se ho na tuto nehoráznou praxi vůbec nezeptala. (Ptala se, hned ze začátku, mlhavě, "Vy chcete dát své funkci výrazný politický rozměr. Jak si takový rozměr představujete?" a Klaus rozvláčně, avšak velmi arogantně mlžil. Bylo z něho na dálku cítit, že je v sedle a že funkce šéfa předsedy sněmovny využije co nejúčinněji k získání časem co největší osobní politické moci. Bobošíková si ho skoro nedovolila přerušit, ačkoliv např. za útoky na televizi měl být usazen, a jen četla nepříliš objevné předem připravené otázky, jako to dneska v ČT dělá v podstatě každý moderátor. Klaus také pravil, že se chce v parlamentě zbavit "procedurálních hříček" jako jsou interpelace !! a Bobošíková ani nešpitla! ) Klaus chce také omezit novinářům přístup do Poslanecké sněmovny, aby tam poslance neobtěžovali a mohli v klidu odcházet. Už to chtěl udělat loni, než ztratil moc. Proč nemá Česká televize v Poslanecké sněmovně trvale instalované kamery, aby mohla řádně natáčet reportáže z každého jednání parlamentu a nemusela spoléhat na rozhlasové převyprávění svých reportérů, co se ve sněmovně dělo? - Poslali jsme do Poslanecké sněmovny tento dotaz:
Vážený pan
Ing. Petr Kynštetr, CSc.
vedoucí kanceláře PSP ČR
28. července 1998
Re: Dotaz k vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny V. Klause
v pořadu ČT "21"
Vážený pane,
jak vyplynulo ze slov Václava Klause, Poslanecká sněmovna pořádá oddělené
tiskové konference pro domácí a zahraniční novináře. Pan Klaus zároveň
vyslovil nelibost nad tím, že se "zahraniční" tiskovky zúčastnili i čeští
novináři a že prý byl ve vysílání ČT zesměšněn.
Měl jsem za to, že praxe oddělování, jaké informace poskytnout tuzemským
a jaké zahraničním médiím, skončila v této zemi definitivně v roce 1989.
Můžete našim čtenářům laskavě vysvětlit, zda je tento systém informační
diskriminace skutečně stále praktikován a zda v něm hodlají představitelé
sněmovny pokračovat?
Děkuji předem za Vaši odpověď.
Nevyjádříte-li jiné přání, Vaše odpověď bude zveřejněna v nejbližším
čísle Britských listů (http://www.britskelisty.cz).
S pozdravem,
Tomáš Pecina
Britské listy
Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, veřejnoprávní Česká televize se i nadále skrývá za informačním embargem, které kryje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Zřejmě to dělá proto, aby nevyšlo najevo, že jsou v nynější situaci, po revoltě druhořadých pracovníků ČT s výrazným politickým vlivem, jeho reformy nerealizovatelné. Rada České televize utajování projektu schvaluje. Jakub Puchalský odmítá poskytnout Britským listům rozhovor, šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Česká televize dosud neobjasnila ani vztahy společnosti Hroch k ČT, ani, jakou zahraniční institucí je financováno zpravodajství Pavla Boudy z Bruselu, který podle svých slov prý reportáže o EU a NATO natáčí "zdarma". - Vyskytly se názory v České televizi, že Pavel Dostál nemá z titulu ministra kultury do poměrů v ČT co mluvit. Je jistě pravda, že Pavel Dostál ani žádný poslanec nesmí ovlivňovat každodenní řízení ČT, vláda a parlament však přirozeně mají právo měnit legislativní rámec, v němž ČT operuje. Jestliže je zjevné, že veřejnoprávní instituce utajuje dokument, podle něhož je (údajně) řízena, má vláda právo opravit nedokonalý zákon, který to umožňuje, pokud to parlament schválí. - Od Událostí ČT jsem v úterý raději odešel poté, co mi podklesly nohy, když řekla překladatelka v rozhovoru s profesorem Bodnerem, který operoval Václava Havla: "Vaši reportáž jsem viděl a mohu potvrdit, že všechno, co jste v něm uvedli, je pravdou". (Česky se říká: "Je pravda". - Je to asi taková chyba jako psaní tvrdého y, tam kde má být měkké i. Z televize se pak šíří tento pokleslý jazyk mezi lidi, do škol. Tak se časem bude všude říkat v ČR: "Je pravdou," a ne správně "Je pravda." Vadí to? Snad jen proto, že tím čeština ztratí jeden významový rejstřík. Sedmý pád po sponě se používá na vyjadřování něčeho úplně jiného. Viz Česká mluvnice. JČ)
Výběr textů z posledních dní:
