úterý 29. září O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy: Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize: Ivo Mathé: Je Jakub Puchalský pouhou loutkou v rukou Rady ČT? (rozhovor vedl Tomáš Pecina) Věnováno ministru kultury Pavlu Dostálovi, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a televizi Nova: Oficiální programové předpisy pro britské KOMERČNÍ televizní stanice Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Tomáš Pecina

Pane Pecino, já té mediální problematice rozumím každým dnem méně a méně, protože tomu by se člověk musel věnovat soustavně - pro mě je to spíš hobby.

Váš dotaz je velmi komplikovaný. Myslím si, že v ČT se stalo mnoho nešťastného. Je prakticky nemožné hodnotit to objektivně, ale subjektivně vládne v České televizi obrovský strach, protože jsou prováděny divoké personální změny - podle mého názoru naprosto zbytečné - které přivádějí televizi na kraj propasti. Na rozdíl ode mne, který jsem věděl, že moje šestileté období končí, ostatní nebyli vázání žádným obdobím. To byli profesionálové, velmi loajální k instituci, a teď se jich to začíná dotýkat. Po destítkách je ohrožována jejich profese, jejich sociální zázemí, často překvapivě, často jsou do posledního dne utvrzováni v tom, že jsou kvalitní, a potom ze  dne na den jsou přepadeni v kanceláři, zamknou jim počítač, kancelář...

To jsou věci, které vůbec nepatří do civilizované společnosti, nota bene zvlášť když ti lidé jsou podle mého subjektivního názoru lepší než ti, kdo je nahrazují.

Asi před týdnem vyšel v Lidových novinách článek od pana Puchalského, kde byla ona věta, že "tvůrčí pracovníci se zásadně neomlouvají." O hysterii se dá mluvit v odpovědi Zdeňka Šámala Britským listům. Vcelku se dá říct, že vnější projevy České televize jsou hodně křečovité.

To asi jsou. Přestože jak v projektu, tak v praxi si dávají nesmírně záležet na tom, aby vybudovali velmi profesionální P.R. - mají na to zřejmě nějaké agentury, hromadu lidí navíc, externí spolupracovníky atd. Já také vidím, že to vlastní kvalitu nijak nepoznamenalo - jejich projevy jsou asi hysterické, to máte pravdu. Ale to bych jim nevyčítal, tyto přehmaty k věku a nedostatku zkušenosti patří. Mně se jedná mnohem víc o ten opravdový problém, o to, co se v České televizi děje, a mám obavu, aby to nevedlo ke katastrofě. Rád bych se zeptal Rady ČT, kdo bude odpovědný za  destrukci České televize.

To je správná otázka, ale u tak jedinečné instituce by se mělo určitým věcem předcházet. A je úlohou ostatních médií, aby upozorňovala na kritickou situaci.

Pane Pecino, máte rozhodně pravdu, mě opravdu zaráží, jak málo se - s výjimkou Britských listů - od dubna média věnují České televizi. Dřív jsme o sobě často četli články každý den, dnes jakoby to nikoho nezajímalo. Anebo funguje oddělení P.R., které neutralizuje novináře, já nevím...

Snad něco vyjde dnes nebo příští týden v Týdnu...

Pamatuji se, že jsme na žádost Karla Hvížďaly v roce 1997 povolili, aby se tři novináři Týdne účastnili transformace zpravodajství. Strávili u nás tři dny, směli na všechny porady, a potom napsali pětistránkový zcela zdrcující článek. Letos napsal Kruml dvoustránkový článek a jediná kritika je převzata od Vás. Kam to došlo, ta novinařina? Vy jste to zcela správně napadl. Přitom by také bylo co kritizovat: Vždyť celá ta image zpravodajství je návratem k osvědčeným trikům komerčních televizí.

Je velmi těžké hodnotit něco, co o sobě nevydává žádné zprávy. Jistě víte, že projekt Jakuba Puchalského se stal intimní záležitostí mezi generálním ředitelem a Radou ČT. To znamená, že ředitel je hodnocen na základě dokumentu, k němuž veřejnost nemá přístup.

To je samozřejmě zásadně špatně. Projekt má být přístupný veřejnosti, protože místo generálního ředitele je do té míry placeno veřejností a natolik ve veřejném zájmu, že se tohle nesmí stát.

Britské listy se snaží domoci změny, snad se nám to podaří. Nejste jediný, kdo poukazuje na to, že je to nešťastný způsob, jak řídit veřejnoprávní instituci.

Možná jste si všiml, že já jsem svůj projekt zveřejnil - byl až do 31.8. na internetových stránkách České televize.

Podle něj ale není co kontrolovat...

Samozřejmě, říkám to jen proto, že i tady byla určitá rizika. Byly tam návody, které teď mimochodem někteří lidé z České televize přinášejí jako své nápady, nebo věci, které by mohly posloužit jako návod pro komerční televize. Ale musel jsem to udělat, aby mi nikdo nemohl vyčítat, že jsem něco zametl pod práh.

Utajení projektu je jednou stinnou stránkou České televize, druhou stinnou stránkou je, že když se někdo pokusí o kritiku nového vedení, reakcí je hysterie a odmítání komunikace - jistě jste četl, co nám napsal pan Šámal. Mám pocit, že novináři se bojí, co by se stalo, kdyby se pokusili Českou televizi kritizovat.

Ale Česká televize není tak silné médium, a není schopno každého protivníka zničit. Vím, čeho je schopna Nova, a přesto si novináři troufnou kriticky se do Novy pustit, teď například vychází knížka Kašparové. Co by se tomu novináři stalo, kdyby psal kriticky o České televizi? Nic.

To je správná otázka, ale mohlo by se mu stát totéž co nám. Snažíme se vejít v kontakt se slečnou Elhenickou [tiskovou mluvčí ČT] a ona nijak nereaguje. Britské listy se jí např. opakovaně ptaly, jak je to se společností Hroch, v níž je statutárním zástupcem jeden z manažerů ČT. Poslal jsem dopis generálnímu řediteli, v němž mu kladu tutéž otázku a upozorňuji ho, že slečna Elhenická s námi již delší dobu nekomunikuje. Dalším krokem bude samozřejmě stížnost Radě ČT.

Tím se Rada ČT musí ze zákona zabývat.

Protože Česká televize nepořádá žádné pravidelné tiskové konference, je dost problém získat informace, co se v České televizi děje. To může souviset s tím, proč se novináři bojí psát kriticky o České televizi: protože kritika znamená informační embargo.

K jiné otázce: Pan Puchalský přišel do funkce, kde řídí několik tisíc lidí, z místa, kde řídil několik desítek lidí. To je velká změna. Domníváte se, že dokázal svůj styl řízení transformovat? V Britských listech se mluvilo třeba o tom, kolik stojí zpravodajské pořady, a jeho reakce mi nepřipadala zcela adekvátní.

Vy mě nutíte k velmi konkrétní odpovědi. Já mám obavy, že on toho moc neřídí, že televizi řídí jiní manažeři, kteří jsou kolem něj, bez nich neudělá žádné rozhodnutí, a možná dokonce někteří členové Rady.

Jestliže existuje takové intimní porozumění mezi ředitelem a Radou, zákonitě to musí vést k podobným důsledkům. Televize nebude řízena jako transparentní veřejnoprávní instituce, ale vše se bude dít velice neprůhledným způsobem.

To máte pravdu. V projektu Puchalský deklaroval, že to bude otevřená instituce. To se nepodařilo, Česká televize je mnohem uzavřenější než kdykoli předtím. Celá řada věcí se tam teď odehrává pokoutně. Považuji za pokoutní i vazbu Rady ČT s vedením. Ta má být transparentní, Rada ČT je veřejný orgán volený Parlamentem. Ti by vůbec neměli jednat uzavřeně. Když se podíváte na jejich internetovou stránku, zjistíte, že od 27. května nezveřejnili jedinou zprávu o svém zasedání, přestože předtím to dělali. To přece není možné! Jako by se od té doby vůbec nesešli. Samozřejmě se scházejí, a to velice často, ale nevydávají absolutně žádné výstupy.

Minulý týden jsem hovořil s novou mluvčí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dr. Havlíkovou (článek vyjde v Britských listech v nejbližší době). Paní Havlíková vyjádřila obavu, že vše spěje k tomu, aby se veřejnoprávní rozhlas a televize opět staly státními médii, jak k tomu fakticky došlo např. na Slovensku. Jsou podle Vás předpoklady pro takový vývoj?

Doufám, že ne. Mám signály, že existuje velký tlak dnes vládnoucí strany na Českou televizi, možná je to ale mnohem spíš aktivitou členů Rady za  tuto stranu, než tou stranou nebo tou vládou, jestli mi dobře rozumíte... Někteří členové Rady nominovaní ČSSD jsou mnohem aktivnější, než jejich strana chce. Za mnohem větší nebezpečí, než že dojde k postátnění televize, vidím v hrozbě destrukce celé instituce. Větším nebezpečím je i to, kdyby se televize stala předmětem v rukou Rady ČT, jejíž jednání je netransparentní.

Britské listy se víc než toho, že by se Česká televize stala nástrojem v rukou jedné strany, jako tomu bylo v případě STV a HZDS, obávají, aby na ni nebyl činěn tlak směrem k nízké kritičnosti vůči celému establishmentu.

To už jste mnohem blíž mým představám. Narážel jsem na záhadnou funkci Rady ČT, která je v zákoně popsána určitým způsobem, ale Rada ji přitom vykonává podstatně političtěji, to znamená, že tlačí na vedení České televize nějakým směrem, a to může být právě ten směr, který jste uvedl: menší konfliktnost, větší opatrnost, omezení některých otázek, některých objevů - tudy to samozřejmě mohlo vést, protože jejich vyjádření o pořadu Nadoraz by Vám dávalo naprosto za  pravdu.

To vyjádření samo o sobě bylo formulováno nesmírně neobratně...

Já bych to nepodceňoval - to je vyjádření, o kterém si jeho autoři myslí, jak obratně zacházejí s jazykem a jak dokážou svými formulacemi každého obejít a omámit.

Já rozhodně okouzlen nejsem...

Celá řada lidí možná je. A tam já vidím určité nebezpečí, ve snaze řídit celou televizi z téhleté "minivládičky", která se navenek tváří jako multipartajní a tím pádem objektivní, ale oni klidně mohou vést televizi k zániku. Mám pocit, že oni už dokonce ztrácejí víru v poslání a důležitost veřejnoprávní televize.

Je důležitější, aby tu víru neztratila veřejnost...

To je mnohem důležitější, ale jestliže se najde devět dobráků, kteří tu víru ztratili a členství v Radě udržují kvůli jiným cílům, pro svoji popularitu, pro svoje knížky... Včera jsem viděl Setkání s obrazovkou, kde dva členové Rady, tuším, že Petr Weiss a Vladislav Kučík, měli reklamu svých knih.

Ten pořad jsem neviděl, ale určitě se podívám na reprízu. Je to pro mě nová informace a jsem poněkud šokován.

Zpět k tématu - když se podívám na poslední slovní výměnu s generálním ředitelem, dělá to na mě dojem určité civilizační diskrepance, nepřipadá mi možné, že by tato slovní výměna mohla proběhnout v západní civilizaci.

Pane Pecino, vy pořád uvažujete jako příkladný civilizovaný občan kvetoucí demokracie, kterých je mimochodem i od Aše na západ velmi málo. Přece nebudete věřit tomu, že tato výměna názorů nebyla domluvena? Oni přece nebudou dělat nic proti řediteli, kterého před pěti měsíci jmenovali. Oni ho musejí chránit i v daleko vážnějších případech. Já jsem u toho samozřejmě nebyl, ale takřka bych se vsadil, že to bylo domluveno, ten text Rady i reakce na něj. Pan Puchalský takové věci nevydává bez vědomí Rady, nemyslete si.

Já jako zástupce médií musím tu věc brát prima facie - nejprve se musím podívat na to, co je řečeno, a až potom mohu pátrat, jakou měl ten výrok genezi.

To máte pravdu, ale možná analýzou zjistíte, že celá řada těch rozhodnutí je činěna v souladu. Já jsem např. odmítl žádost Rady, abych dával na jejich personální doporučení, kdežto kolega Puchalský to akceptoval a také to dělá. Oni s ním za to drží krok: Například bylo ohlášeno, že ekonomický ředitel byl vybrán výběrovým řízením, což není pravda ani náhodou, protože žádné nebylo vypsáno, a když si starý ředitel stěžoval Radě, Rada generálního ředitele podržela. Výběrové řízení prý provedla firma Coopers&Lybrand - těžko to bylo možné, časově... ostatně co je to za výběrové řízení, když není vyhlášeno?

(pokračování rozhovoru přineseme v některém z příštích vydání Britských listů)

Praha, 28.9.1998

Tomáš Pecina
http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html