Poznámky na okraj a Mezinárodní měnový fond
Pane Čulíku,
při čtení pátečních BL (7.5.) mě napadly dvě věci, které by možná stály za
vyjasnění.
První se týká Vašich poznámek k některým příspěvkům. Myslím, že některým
lidem uniká, že nevystupujete jako editor, který nutí autory, aby psali
podle jeho stylu (a možná politické linie), ale že přidáváte svoje
komentáře v případech, kdy jako šéfredaktor nebo (zdá se mi že časteji) jako
člověk, který se prostě o danou tématiku zajímá, protože považujete za
vhodné nabídnout jiný nebo širší zorný úhel nebo, a proč ne vlatní názor.
Možná, že byste měl, pokud máte nějaký vhodný materiál k dispozici, ukázat
čtenářům, jak může zásah editora (dřive censura) publikovaný článek
ovlivnit, aniž by se o tom čtenář dozvěděl. Třeba by si Vaši otevřenost lidé
víc považovali.
Druhá poznámka se týká výsledků průzkumů veřeného mínění, které
zveřejňujete. Nic proti nim, protože když nic jiného, člověk má alespoň
nějakou představu o číslech (jakkoli mizerných) s nimiž pravděpodobně
pracují politikové.
Je mi jasné, že nemůžete pátrat po všem, ale to vskutku nikdo neví, jaká
byla otázka a kdo na ní odpovídal?
V posledním průzkumu je například údaj, že 60% lidí věří Mezinárodnímu
měnovému fondu. Co mu věří a proč?
Možná, že se průzkum týkal investorů, kteří mají pocit, že jejich investice
MMF ochrání, když dojde k nějakému krachu.
Sám o MMF vím velmi málo, ale z toho, co jsem o této organizaci pochytil z
kanadských sdělovacích prostředků, se zdá vyplývat, že si od ní běžný občan
nemůže slibovat nic dobrého.
MFF se totiž podílí na tomto pozoruhodném cyklu (nyní globálního) podnikání:
Soukromý sektor (ztělesněný investory) tlačí na vlády, aby se jim nepletly
do řemesla a nechaly je volně podnikat. V okamžiku, kdy něco krachne a
investice přestanou být lukrativní, začne soukromý sektor naříkat, že pro
podnikání nemá vhodné podmínky a tlačit na vlády, aby mu je vytvořily. V
tomto okamžiku vstoupí do hry MFF, který půjčkou dané vládě zachrání
situaci. Taková půjčka se ovšem nemusí do země fyzicky vůbec dostat (jako
investice), protože je zřejmě použita na pokrytí ztrát investorů. Do země
se ovšem dostane dluh, který je nutno splatit. Jelikož vláda má k dispozici
pouze to, co vybere na daních, je zřejmé, že bude muset omezit vydání, aby
mohla dluh splácet. Tato omezení, pokud vím mohou být, pokud vím, přímo
požadována (diktována) MMF, jako podmínka půjčky. Tím ovšem MFF zasahuje do
ekonomicko-sociální oblasti a tím postihuje obyvatelstvo, které doplácí
(často omezením výdajů na sociální programy) na podnikatelské aktivity na
něž ovšem nemá nejmenší vliv. V okamžiku, kdy dojde k půjčce a slibům
vlády, že si její občané radi budou muset utáhnout opasky, dojde i k
obnovení "důvěry investorů" v možnost podnikání, čímž se dostaneme na
začátek druhého kola.
Z tohoto hlediska se mi MFF jeví jako mechanismus, který umožňuje, aby občan
(který nemá na situaci žádný vliv) a jeho vláda (která se z principu nemá do
ekonomiky míchat) vytahoval chamtivé investory z bryndy. Platí se
zhoršováním životní úrovně, ztrátou kontroly nad vlastním osudem i devastací
životního prostředí (benevolentní zákony přitahují investory).
Velmi by mě zajímalo, co řadový občan ČR o MFF vlastně ví a na čem, byl-li
tázán, zakládá svoji důvěru k této organizaci. nemáte někoho, kdo by na
téma MFF mohl něco informativního napsat?
Jiří Jírovec
