středa 18. srpna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled událostí Odkazy: Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Televize Nova: Proč už nebyla firmě CET 21 dávno odebrána vysílací licence? (Jan Lipšanský) Český rozhlas a jiné kultury: Radiožurnál: Plytkost výkladů Petra Voldána o Británii Český tisk vysvětluje vybraná témata: Lidové noviny a síla české koruny Ekologie: Protesty proti kácení stromů napadených kůrovcem nejsou ekologicky rozumné (Vladimír Henzlík) Pražská energetika: Pražská energetika: čtenáři BL nejsou o nás dobře informováni (Petr Holubec, mluvčí PRE) Reakce na včerejší článek Dany Cihelkové: K násilí v Kosovu (Bohdana Marvalová) Oznámení: 21. srpna parou do Českého krasu na výlet a koncert Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Vladimír Henzlík

Pane Culiku,

neni tak uplne spravne mluvit o Trojmezne jako o pralese (byt se tak mozna v turistickych pruvodcich nazyva) a o lidech, kteri tam protizakonne tabori v prvni zone narodniho parku jako o ekologickych aktivistech.

Mozna by se nejaky prales nasel v Rumunsku.

Nejstarsim ceskym "pralesem" je ten u Zofina v Novohradskych horach (cca 98 ha), ktery byl vyhlasen pralesem z romantismu v roce 1838. Ani ten dosud neni skutecnym pralesem a prevladaji v nem stare stromy prozrazujici jeho puvodni stejnovekost.

Na Sumave je nejstarsi "Boubinsky prales" ktery byl vyclenen z hospodarskeho lesa v roce 1858. Z puvodni vymery necelych sto hektaru znicila (to by se pralesu nemohlo stat) vichrice 1870 a zbylo cca 47 ha, tedy vymera, ktera nezajistuje jeho ekologickou stabilitu.

Kolem je ochranny pas se zbytky pralesovitych porostu. Jsou to lesy prirozene (maji vhodnou drevinnou skladbu), nikoliv prirodni (pralesy). Kdyz se v CR mluvi o "pralese", mini se tim obvykle les umele ponechany delsi dobu bez zasahu.

Trojmezna hora je podle Prusi (Prirozene lesy Ceske republiky, SZN Praha 1990) "pralesovita rezervace .. podel statni hranice a zaujima tez Plesne jezero a jeho kar." Nedotcene skeletove a kamenite smrciny s puvodnimi ekotypy smrku jsou ve strme jezerni stene na skalnich rimsach. Pak je tam jedina (prirozena) klec na nasi strane Sumavy na kamennem mori. Zbytek jsou jerabove smrciny (rozvolnene), na plosine je vrchovistni smrcina a po svahu dolu kysela smrcina stredniho vzrustu.

Kacet se mely kurovcem napadene stromy na tech nepuvodnich castech. Lykozrout ("kurovec") ma normalne dve az tri generace do roka, ve vyssich polohach dve jen za prizniveho pocasi. Roji se zhruba zacatkem kvetna, pak koncem cervna a muze jeste koncem srpna. Jedna samicka (v jednom zavrtu mohou byt az tri) ma zhruba padesat potomku. Tim je receno vse. Je to druhotny skudce napadajici padle drevo a oslabene jedince.

Pri premnozeni se ale neubrani ani zdravy strom (mniska se kdysi pokousela zrat i brambory, po ziru premnozeneho kurovce je casto jehlici jeste zelene a s kmene uz opadava kura, zniceni stromu je vpravde bleskove). Pritom znacne casti Sumavy jsou prokazatelne chronicky poskozene (tj. oslabene) imisemi z dalkoveho prenosu od zapadu.

Obranou je cistota lesa, odchyt lapaky (porazene stromy) a lapaci (na feromony, jenze brouci se casto nestrefi do lapace a napadnou okolni stromy), a potom (pri premnozeni vlastne jen) pokaceni napadenych stromu v dobe, kdy v nich zerou larvy, odkorneni a bud spaleni kury, nebo jeji postrik insekticidem.

Ti lide tedy nemaji o ekologii ani poneti: chrani premnozeneho skudce, aby mu umoznili znicit prave ty nejcennejsi casti rezervace.

Tady nejde o prirozeny proces, protoze prostor, kde se to odehrava neni v prirozenem stavu. Ekosystem je nejmene silne antropicky ovlivnen, pokud neni primo antropogenni. To znamena, ze je na cloveku vice nebo mene zavisly.

Prirozenym vyvojem (celoplosne sezrani kurovcem neni prirozeny vyvoj; je to zhrouceni ekosystemu, kteremu byl odepren existencne nezbytny vklad dodatkove energie, pomoc v situaci, ve ktere si neni schopen pomoci sam) by se na znicene plose urcite vyvinul ekosystem stabilnejsi, nemusel by to ale byt les.

I kdyby: prirozenou obnovou vzniknou porosty (smrkove, buk tam bud zcela nepatri, nebo se tam prirozene dostane rychlosti 20 metru za 60 let), jez budou potomky okolnich, vetsinou nepuvodnich smrku. I puvodni ekotyp se totiz vetsinou sprasi (spráŕí, je opylen) s necim jinym, nez jen s puvodnim ekotypem. Ty porosty samozrejme nebudou pralesem, protoze vzniknou prakticky jednorazove, takze z toho vyjde zase jen stejnoveky les spatnych ci v nejlepsim pripade v nouzi prijatelnych genetickych vlastnosti. A jeste: skaly byly osidlovany postupne v prubehu tisicileti. Kdyz soucasny porost sezere kurovec, koreny casem shniji a pokud tam nebude vcas nahrada, dest splachne zeminu a skala zustane na dalsich par tisic let hola - coz je ovsem ekosystem velmi stabilni .

Zli jazykove vykladaji, ze tam jde o neco uplne jineho (proto se ti lide privazuji ke stromum na Sumave a ne na Karlove namesti, kde se jedna o skutecne zverstvo). Dnesni sprava parku je proti vyprodeji statni pudy na Sumave. Ta puda je dnes velmi levna, ale jeji cena, zvlast pred pripojenim k EU, rychle poroste. Byt ve sprave "vhodnejsi" lide, dal by se udelat opravdu vynosny kseft.