Trojmezná je prales
Článek Vladimíra Henzlíka v Britských listech mne velmi překvapil ne snad proto, že autor zřejmě nezná situaci z vlastní zkušenosti , ne proto, že si nezjistil základní data . Překvapil mne především proto, že pisatel se jakoby vysmívá všem, kteří se snaží upozornit na to, že kácení v prvních zónách je jaksi v rozporu se samotným principem národních parků. Připadá mě to jako kdyby při desinfekci nemocnice zemřela polovina pacientů na otravu desinfekčním prostředkem, a ten kdo by poukazoval na to, že hlavním principem nemocnice je uzdravovat pacienty, by byl vysmíván, že používá “krásná slova" a nechce vidět, že nemocnice byla dokonale zdesinfikována (mimo jiné tím, že zmizela i část pacientů - zdrojů infekce).Kácením stromů v první zóně se totiž vylévá s vaničkou i dítě.
Ať se to panu Vladimíru Henzlíkovi líbí nebo ne, Šumavský národní park (jakož i většina dalších na celém světě) byl zřízen mj. na ochranu ekosystému. Na Šumavě do něj patří i kůrovec. Ano, patří do něj i smrk, ale ten nezachráníme tím, že ho vykácíme. Poukazovat na to, že kůrovec je kalamitní škůdce je silně naivní. Ano, dole v nižších polohách, kde je napěstován nepůvodní smrk, tam to platí a tam je proti němu třeba zasahovat. Zasahovat v pralesovité rezervaci , která byla vyhlášena v roce 1933 a již sto let před tím se zde téměř nezasahovalo je krajně špatné. Připomíná to snahu Mr. Beana, který kýchnul na obraz, a aby situaci zachránil, znehodnotil obraz špinavým kapesníkem. Veden snahou napravit co se dá, pomohl si kyselinou, čímž obraz definitivně zničil.
Správa parku připomíná nešťastného Mr. Beana. Jde s kanónem na zajíce, s motorovou pilou na kůrovce, ale počíná si vlastně nemotorně. Ničí přírodní procesy, které by měla chránit. Někdy mi připadá, jakoby lesníci na Šumavě zasahovali proti kůrovci ne proto, aby zachránili les, ale proto, aby náhodou nevyšlo najevo, že les dokáže růst sám, i bez lesníků.
Abychom si rozuměli - zasahovat proti kůrovci v hospodářském lese je nutné. Kdo by v normálním lese chtěl nechat vše bez zásahů, je nezodpovědný a jedná protizákonně. V národním parku, v jeho první zóně, je to naopak. Mimochodem Trojmezná je prales, je uvedena nejen v literatuře citované panem Henzlíkem, ale npři i textové části Mapy potencionální přirozené vegetace České republiky, kde je tento porost uveden jako typický a jeden z nezachovalečích případů klimaxové papradkové smrčiny (Arthyrio alpestris -Piceetum)
Z pohledu lesního hospodáře se jeví bouře, vyvracející stromy a celé lesy, bleskem zažehnuté požáry, záplavy nebo masové rozmnožení hmyzu jako katastrofy. Z pohledu ochránce přírody jsou to opakovaně se vyskytující přirozené události. Dávají impulsy pro změny a další vývoj živých společenstev. Kde způsobí bouře nebo sníh mezery v lesních porostech a k zemi se tak dostane více světla, vznikají v tmavých lesních porostech nové porostní struktury - začíná nová, fáze vývoje . Trouchnivějící dřevo je životní základnou pro druhově bohatý svět mikroorganismů. Kořenové “talíře" a ležící kmeny nabízejí ideální podmínky pro novou generaci lesa.
Hmyz, jako např. kůrovci, využívají odumírající stromy. V periodických hromadných výskytech (přemnoženích) způsobují i zánik starších stromů ať již jednotlivě či na souvislých plochách. Také stojící, trouchnivějící stromy jsou důležitou součástí přírodního lesa. Tvoří obohacení nabídky životního prostoru (ekologických nik) např. pro brouky, dřevokazné houby a ptáky.
V přírodních lesích se udržuje v rovnováze vznik a rozklad rostlinné hmoty. Stromy přicházejí a odcházejí - les zůstává.
A ještě k blokádě - aktivisté v první zóně netáboří, mají stan ve veřejném kempu v Nové Peci. Dřevorubci, kteří do první zóny vstupují, nejsou zaměstnanci parku a povolení ke vstupu také nemají. Nadto při práci kouří a nedopalky házejí pod sebe, májí tam volně pobíhající psi bez náhubku a vodítka, ohazují tam odpadky a jak prokázala inspekce, kácejí stromy, které vůbec nejsou napadeny kůrovcem. A jestůli někdo pracuje na tom, aby park přestl být parkem a rozprodal se po čásrech, pak je to právě správa NP Šumava. Bohužel.
Mojmír Vlašín
mluvčí blokády v Trojmezenském pralese
Autor působí v Ekologickém
institutu Veronica
