Nečekané setkání

Den, kdy padla berlínská zeď

Nebyl to konec historie, spíš odrazový můstek

Tento redakční komentář vyšel v deníku Guardian v úterý 9. listopadu.

Pád berlínské zdi, k němuž došlo tento týden před deseti lety, je jedním z nejmocnějších symbolů naší doby. Zeď se stala cihlovou metaforou zla, strachu a nedůvěry. Likvidaci této překážky mezi Východem a Západem tedy lidé viděli jako radostné potvrzení možnosti lidského pokroku. Studenti a vojáci, kteří zeď rozbili na kusy dláty, kladivy a holýma rukama, byli náhodnými představiteli miliónů, žijících i mrtvých, kteří utrpěli rozdělením Evropy v roce 1945. Pro celé nové generace jsou tyto padající kusy zdi symbolem nové éry. Ze zpětného pohledu nahlížejí mnozí na pád zdi jako na chvíli, kdy sovětský autoritářský systém byl poražen a západní svoboda triumfovala.

Avšak plné důsledky rozpadu východního bloku dosud vůbec nebyly zmapovány, ani je nikdo řádně nepochopil. A ty důsledky pokračují do současnosti. Vnitřní síla nového Německa je dosud každým dnem omezována realitou hluboké hospodářské nerovnosti a politické nejednotnosti. Ambice nové Evropy rozšířit se na Východ jsou ochromovány národním sebezájmem a rozpornými, navzájem soutěžícími vizemi budoucnosti, stejně jako ta druhá jednotící síla, jednotná měna. Boj smířit kapitalismus a sociální svědomí je dosud, jako vždy, nerozhodnut. Bezprecedentní volný pohyb lidí po Evropě vyvolává stres ohledně totožnosti, pracovních příležitostí a rasových otázek. Ani nepřinesla nová éra nové bezpečí. Společná evropská obrana zůstává vzdálenou vyhlídkou. Zatímco některé bývalé země Varšavského paktu jako Polsko a Maďarsko byly přijaty do NATO, jiné, zcela náhodně, přijaty nebyly. A přechod Ruska od totalitního státu k pluralitní demokracii je bouřlivý a nebezpečný. Spojené státy odcházejí zmateny a zraněny z Balkánu po rozkladu Jugoslávie a ustupují směrem k unilateralismu za novou zeď obranných střel a obchodních válek.

Evropa po pádu berlínské zdi je rozdělané dílo: není to konec historie, spíše je to nedokončená kapitola. Jistoty ideologické polarizace a vzájemně jistého zničení byly vyměněny za iritující, opojnou, často zmatenou hazardní hru svobody.

Ale nic jiného bychom nechtěli.

Gates se propadl k porážce

Prohra Microsoftu bude zřejmě ve prospěch zákazníka

Nablízku je lék proti tloušťce

Stephen O'Rahily, profesor metabolického lékařství na Cambridge University poprvé dokázal, že nedávno objevená bílkovina zvaná leptin - kterou vylučují tlusté tkáně - je odpovědná za to, jak jsme tlustí. Když dosáhneme určité váhy, objem leptinu v krvi dosáhne určité koncentrace a singalizuje našemu tělu, aby přestalo tloustnout. "Je vědecky dokázáno," konstatoval O'Rahily, že má leptin na obezitu výrazný vliv.

O'Rahilly právě dokončil studii devítileté holčičky, která měla vrozenou vadu a měla trvale hlad, s důsledkem, že nakonec vážila 100 kg. Zjistil, že nemá v krvi žádný leptin a když jí začal dávat pravidelné leptinové injekce, za rok podstatně zhubla. O'Reilly je přesvědčen, že z leptinu vznikne první skutečně bezpečný lék, který bude schopen ovládat tělesnou váhu lidí. "Jsem si jist, že do deseti let bude existovat účinný a bezpečný lék proti obezitě," uvedl O' Rahilly.

Dosavadní léky, které snižovaly váhu, byly založeny na amfetamínech. Většinou se ukázalo, že mají nebezpečné vedlejší účinky, a tak byly zrušeny. Nyní závodí farmaceutické společnosti o vytvoření první protiobezitní pilulky.

Česká televize, bohužel, i nadále přispívá k chaosu ve společnosti

Ještě jednou k nedělnímu pořadu V pravé poledne o zdravotnictví

V pondělí jsme na základě informací od pražských spolupracovníků zveřejnili tuto noticku o nedělním pořadu o zdravotnictví s ministrem Ivanem Davidem.

Jak se posléze ukázalo, informace byly od osob, propadlých příliš sugestivnímu vlivu českých sdělovacích prostředků. Noticka je mírně řečeno nepřesná, bereme ji zpět a ministru Davidovi se omlouváme.

(Potíž je, že redaktor Britských listů nemá v Británii možnost sledovat Českou televizi v živém vysílání a musí pro aktuální informace spoléhat na pražské spolupracovníky. Před časem odmítl Jakub Puchalský, generální ředitel České televize oficiální žádost Glasgow University o povolení příjmu vysílání zpravodajských pořadů České televize prostřednictvím digitálního satelitního zařízení, vzhledem k tomu, že Glasgow University je snad jedinou akademickou institucí na celém světě, která se systematičtěji zabývá obsahem zpravodajského vysílání českých televizních stanic. [Všechny ostatní východoevropské televize zde máme a můžeme sledovat. Studenti bohemistiky si stěžují, že nemají přístup k České televizi, vysvětlujeme tedy, že je to pravděpodobně proto, že pořady ČT systematičtěji analyzujeme.] Nahrávky pořadů českých televizí tedy dostáváme složitou cestou se zpožděním z Prahy poštou na videopáscích - občas se stává, že Česká pošta pásky ukradne.)

V reakci na výše uvedenou noticku v pondělních Britských listech napsal v pondělí Britským listům jeden čtenář:

Lustraci (dle Davidovych oponentu) ma pozitivni clovek z jeho oddeleni kontrtoly, ktery drive pravdepodobne pracoval pro ekonomickou kontrarozvedku. Takze je opravdu ale opravdu obtizne pred nim neco skryvat... Jeho funkce pritom nepodleha lustracnimu zakonu. Obvinil jej Daviduv oponent - byvaly namestek ministra zdravotnictvi (dnes poslanec za ODS) tak, jako kdyby si jej on sam potajmu lustroval. Coz je proti zakonu. Nedokazal vysvetlit, jak k tem udajum prisel. Pritom ani David nema moznost vedet, na kterem oddeleni STB pracoval jeho zamestnanec, i kdyby jej nechal lustrovat. Je to evidentni manipulace lidmi z vnitra. Kdyby ten clovek z ODS nebyl poslanec, tak je to pomalu na zatceni pro unik tajnych udaju. - Nejsem Davidovym nekritickym stoupencem.

Měli jsme ovšem pravdu, když jsme v noticce podle informací z Prahy konstatovali, že otázka lustrací byla do diskuse vnesena zcela neústrojně a se situací v českém zdravotnictví měla jen velmi málo společného. Je nutno rozlišovat, co jsou stranickopolitické hry a co je skutečný problém dnešního českého zdravotnictví.

Přinášíme v těchto Britských listech výjimečně jako přílohu kompletní přepis nedělního pořadu V pravé poledne s Romanem Prorokem, ministrem Davidem a dalšími účastníky. (Text se nenatáhne jako součást "Kompletních Britských listů", ani ho neobdrží subskribenti Britských listů e-mailem - čtenáři si na něj musejí na webu samostatně kliknout.)

Doporučujeme ho bedlivému studiu. Vypovídá totiž mnoho ani tak ne o nynějším stavu českého zdravotnictví, ale bohužel o stále neuspokojující úrovni těchto pořadů České televize.

Ze studia nahrávky pořadu V pravé poledne je možno učinit tyto závěry:

Totéž platilo o tomto pořadu V pravé poledne. Na první pohled sice hovořil ministr David nejseriózněji a nejvěcněji. Jeho oponent, poslanec za ODS, jen bezdůvodně, z ideologického zápalu? usiloval o ministrovu rezignaci a vyhrožoval, že dokud ministr neodejde, parlament neschválí zákon o zdravotním pojištění, nevysvětlil přesvědčivě, proč by měl ministr odejít, a pak se vytasil s naprosto irelevantní lustrační epizodou. V podstatě nic přesvědčivého neřekla v pořadu ani ředitelka Roegnerová, ani představitel Asociace nemocnic.

Celkovým dojmem z pořadu V pravé poledne je však zmatek.

Prorok se sice naučil občas diskusi jakž takž usměrňovat a sem a tam dal svým účastníkům v rozhovoru i  pevnou otázku.

Jenže to nestačí. Koncepčně byl tento pořad V pravé poledne chaotický.

Jak už jsme v Britských listech konstatovali mnohokrát, není uspokojivé posadit do televizního studia před kameru několik protagonistů a pak je nechat víceméně bezbřeze hovořit.

Uznávám, že Roman Prorok chodí do studia V pravé poledne s jakous takous rámcovou představou, jak asi bude debatu průběžně kormidlovat.

Jenže to také nestačí. Pořád ještě vzniká chaos. Chybí nadhled a vysvětlení. Veřejnoprávní televize neplní svou autoritativní roli. Při čtení transkriptu pořadu V pravé poledne si dobře uvědomíte, jak obtížné je text pořadu číst a jak je to vlastně nudné. Přitom si také uvědomte, o jak mnoho je obtížnější sledovat peripetie tohoto pořadu, když ho nemáte v písemném přepisu před sebou, ale snažíte se na obrazovce sledovat mluvenou řeč.

Od veřejnoprávní televize musíme chtít víc než jen to, co dokáže nyní: v pořadu V pravé poledne pasivně, slabě usměrňovat průběh diskuse.

Nejsou splňovány dva základní principy novinářské práce:

Roman Prorok by se měl sám sebe zeptat, jak tímto pořadem prospěl jakožto pracovník veřejnoprávní televize české společnosti. Zdá se, že jen přispěl k emocionálně zabarvenému chaosu, který v české společnosti už beztak existuje, a posílil už tak silný dojem ve veřejnosti, že všichni politikové jsou stejně podvodníci. Objasnění či řešení problému se nepřiblížil ani o píď.

Roman Prorok ovšem zřejmě nemůže o problému, o němž chce politika interviewovat, vědět stejně či více než politik sám, protože Česká televize nemá samostatná výzkumná oddělení - která by tak, jako se to např. děje v BBC - problém, který se má stát tématem pořadu V pravé poledne, samostatně nastudovala a předložila moderátorovi předem výklad jeho hlavních aspektů a alternativy možných řešení.

Česká televize i Roman Prorok měli mít připraveno pro tuto diskusi vlastní, autoritativní zhodnocení. Neměli zůstat ve vleku pozvaných hostů. Měli být schopni nezávisle vysvětlit problematiku sporu mezi Davidem a ředitelkou Roegnerovou, informovat lidi jasně o obecných principech tohoto druhu případů a s tímto jasným, nezávislým vysvětlením pak své partnery v diskusi konfrontovat. Teprve po objasnění principů měl Prorok ministra třeba tlačit ke zdi. Nemá smysl politika ve studiu tlačit ke zdi, když nikdo ve studiu ani divák doma vlastně nerozumí, o čem se mluví.

Prorok zůstal po celou dobu pořadu jen na povrchu věci. Proto zabředával ministr David pokaždé, když otevřel pusu, do principů a procedur, které pořad nebyl schopen vysvětlit. Bez počátečního ujasnění pravidel, za nichž se na ministerstvu či ve zdravotnictví pracuje, byla celá diskuse na vodě, byla nesmyslná a zbytečná. Nic neobjasnila. Právě toto selhání České televize - že ta pravidla nevysvětlila - přispělo k tomu, že divák nemohl určit, kdo ve studiu vlastně mluví či nemluví pravdu.

V takové situaci pak divák rozhoduje čistě emocionálně, je mu sympatičtější ten, kdo má ve studiu hezčí vázanku nebo líbivěji vystupuje. ČT tím podporuje sklon k přehnaným a intelektuálně nepodloženým reakcím veřejnosti, namísto toho aby lidi stimulovala k věcnému a racionálnímu přemýšlení na základě jasných faktů.

V pořadu se stalo toto:

Zdánlivě byl pořad V pravé poledne dramatický, kromě povrchního emocionálního vzrušování diváka (sledovanost!) však nevyřešil nic

Otázky Romana Proroka

Zajímavé je vyčlenit si z transkriptu pořadu zásahy moderátora Romana Proroka do proudu diskuse. Uvidíte z nich, jak pasivně ten člověk reagoval na to, co se kolem něho děje. Namísto toho, aby diskusi vedl a určoval jí řekněme každých dalších pět deset minut agendu novými, objevnými, překvapivými otázkami třeba i za pomocí občasných kratších vysvětlujících šotů, byl většinou jen ve vleku událostí. Česká věta se mluvnicky dělí na tzv. téma (co už je známo) a réma (novou, neznámou, objevnou skutečnost.) Prorokovy zásahy do debaty byly většinou tématy, velmi zřídka rématy. Posuďte sami. Většina z nich vyplývá z toho či navazuje na to, co bylo právě řečeno.

Prorok není nad věcí, nezdá se, že by myslel v předstihu před ostatními mluvčími. Struktura pořadu je otázkami chabě definována. Po první otázce ministrovi a Roegnerové Prorok už většinou jen reaguje na to, co se kolem něj děje - sám přináší novou agendu jen málo. Možná to dělá záměrně, ve snaze nechat se plynule nést proudem řeči. Pokud však moderátor pořadu neurčuje, kudy má jít, a nechává se jen unést debatou, vzniká chaos. Většina Prorokových otázek vyplývá z toho, co předtím samy řekly interviewované osoby. Chybí nadhled.

V závěru pořadu konstatoval Roman Prorok, že diskuse prý ukázala "hlubokou krizi řízení zdravotnictví". Spíš, myslím, ukázala neefektivnost takovýchto druhů pořadů v České televizi.

Otázky a reakce Romana Proroka:

1. Zákon:

Budete na to mít příležitost. Teprve jsme na začátku pořadu. Prosím proto, odpovězte na mou otázku: Odstoupíte, pokud sněmovna návrh novely zákona o zdravotním pojištění neschválí, ano, nebo ne?

Pokud budeme dostatečně struční, jistě k tomu bude příležitost.

Paní ředitelko, očekáváte vy, že po tom konfliktu, který mezi vámi vzplanul, mezi vámi a panem ministrem, že vás ministr odvolá z funkce?

Odvoláte ředitelku Roegnerovou?

Pane ministře, pojďme se věnovat té záležitosti nejprve kolem toho klíčového zákona, na jehož existenci záleží vlastně další vývoj ve financování zdravotní péče. Pane poslanče, poslední dobou se často mluví o vydírání, není postup opozice v souvislosti s touto novelou totéž?

Budete hlasovat pro přijetí tohoto zákona?

Ani ten argument, že vlastně neexistuje, nebo zatím ještě nebyl předložen návrh zcela nového zákona, a tady vlastně jde o prodloužení platnosti toho starého? Pokud k tomu a nedojde, nebude podle čeho vybírat pojistné.

Ano, to jsou známá fakta. Koho budete trestat tím, že nepřijmete zákon?

A když se to nestane?

Uvědomujete si důsledky takového kroku?

Není to vydírání?

Pane ministře, jak si vysvětlujete slova Miloše Zemana, že menšinová vláda musí respektovat přání sněmovny. (...)

Tato slova byla publikována v tisku. A pokud vím, tak to premiér nedementoval.

Vy tedy nevěříte tomu, že to je výrok vašeho pana předsedy?

Jistě.

To je zásadní poznámka. Prosím, stručná reakce, pane poslanče.

Co k tomu předseda Asociace nemocnic? Sněmovna požaduje hlavu ministra, jinak neprojde zákon, klíčový pro fungování například i vaší nemocnice, FN v Hradci Králové, kterou řídíte. Vy jste nabídli tu roli prostředníka. Myslíte, že ještě bude v této atmosféře a v této situaci co zprostředkovávat?

Na toto téma budeme hovořit ještě za několik málo minut. Já bych se ještě rád vrátil k tomu argumentu pana poslance Cabrnocha. Problém je dosud v tom, že chybí návrh nového zákona o veřejném zdravotním pojištění. Váš úřad na to měl půldruhého roku. Bylo to tak málo?

Jinými slovy, věcný záměr vám zabral právě těch 15 měsíců.

Říkáte tím tedy, že vaši legislativci museli začínat od bodu nula. Podle mých informací ovšem tento návrh zákona už existuje a dokonce i jako parlamentní tisk. Je to pravda?

Pane ministře, vaše reakce, proč nepoužijete tyto podklady?

Je otázkou, proč už v té době sociální demokracie, která slibovala onu legislativní smršť, neměla připraven vlastně jak ten věcný návrh, později i tu paragrafovanou podobu toho zákona.

Děkuji za kompliment. Tři roky tomu nestačí?

2. Situace na ministerstvu

Vznikne-li v diskusi nové téma, vyplývá z toho, co řekli účastníci, nikoliv moderátor!

Odborné zázemí, pane ministře, v tuto chvíli na ministerstvu podle vás je?

Kdo je vaším legislativním náměstkem?

Váš legislativní náměstek pan doktor Hlaváček odešel v polovině letošního roku z úřadu. Proč?

Především ty, které předkládáte vy, protože pokud vím, tak vám sněmovna zatím nepřijala ani jeden.

V tom případě je ale na místě otázka, proč tu novelu, která by měla prodloužit účinnost toho starého zákona, předkládáte až nyní na konci roku?

Já vám věřím.

Pane řediteli, co říkáte tomu, jak vypadá vlastně to, co se nadnáší nad vámi šéfy nemocnic, lidmi, kteří jsou bezprostředně odpovědni za chod zdravotních zařízení a za péči o pacienty?

Pane ministře, čím si vysvětlujete, že vám jsou někteří lidé nepříznivě nakloněni, jak jste nedávno prohlásil. Je to proto, že jste sáhl na určité penězovody, když vás mám správně citovat. Jinými slovy, že jste se dostal do boje proti nesmírně bohatým mafiím, jak jste prohlásil na včerejší konferenci pražské sociální demokracie?

Z mafiánských metod ovšem viní vaši oponenti vás a váš úřad.

To je sice hezké, ale parlamentní skutečnost je trochu jiná. Máte málo rukou?

Pane ministře, patří do té, řekněme, mafiánské kategorie i motolská nemocnice?

3. Výběrové řízení a kontrola Motola

Telefonoval jste paní ředitelce Roegnerové, řekněme asi těch 30 hodin před začátkem výběrového řízení?

A důvod vašeho telefonátu? Je to pravda, paní ředitelko, co teď řekl ministr David, že jste odmítala předat doklady kontrole? Můžete teď tady tváří v tvář ministrovi zopakovat, o čem vlastně s vámi mluvil ten večer?

A ta kontrola v té době ovšem v Motole byla, jak jsem to pochopil.

Jinými slovy, šlo o nátlak pana ministra nebo někoho z ministerstva, aby tu soutěž, která u vás probíhala a kterou vy jste dvakrát před tím zrušila, vyhrála firma Aramark?

Je to stejná firma, která vaří na vašem ministerstvu, pane ministře?

Jistě, ale můžete odpovědět na mojí otázku, je to stejná firma, která vaří na ministerstvu zdravotnictví?

(Ukazuje na kameru dokument od ministra.) Je to tedy dopis FN v Motole od ekonomického náměstka.

Spor s Čihařem

Jakou dokumentaci?

Ano, takhle vypadá trestní oznámení.

Převodem nemocnice Malvazinky pod FN Motol.

Vy tedy tvrdíte, že váš náměstek cosi kryl svým vyjádřením?

Ano, teď mluvíte o tom vašem omluvném dopise paní ředitelce Roegnerové..

Udělal jste tu chybu vy?

Otázka zní, proč jste se tedy omlouval vy, jako ekonomický náměstek, který, jak sám říkáte, jste s tou kontrolou podle všeho neměl nic společného?

Já vám zatím děkuji, slovo dám teď panu ministrovi. Jaké je vaše stanovisko k tomu, co teď řekl váš náměstek?

Já bych vás poprosil trošku o přehlednost. Obávám se, aby se v těch záležitostech diváci neztratili.

Pane ministře, jedním z vašich argumentů bylo, že pan náměstek Čihař se vlastně omlouvá proto, že tím cosi kryje, neboť je pod čímsi podepsán, ovšem podle mých informací se stal náměstkem ministra až tři měsíce poté, kdy váš předchůdce ministr Stráský rozhodl o převodu těch Malvazinek.

Pane náměstku, co k tomu chcete říci?

Pane ministře, zpochybňujete závěry té auditorské firmy?

A odpovědný je za to kdo?

Já se obávám, že to asi tady v tuto chvíli nevyřešíme, protože je to tvrzení proti tvrzení. Budete si asi muset sednout takto k jednomu stolu a dohovořit. (...) Odvoláte pana náměstka Čihaře?

Ptám se, jestli existují důvody pro jeho odvolání.

Pane náměstku, budete jednat s ministrem Davidem o vaší rezignaci?

Pane náměstku, moje otázka zněla: Budete s ministrem jednat o vaší rezignaci?

Pánové, co tomu říkáte?

Chcete říci, že se používají k tomu, aby lidi zastrašovaly?

Viděl jste lustrační osvědčení pana Šudáka?

Takže šéf vnitřní kontroly ministerstva zdravotnictví, což je funkce pana Zdeňka Šudáka, není jmenovanou funkcí?

Ovšem funkce náměstka ministra je jmenovanou funkcí. Viděl jste lustrační osvědčení, alespoň tak se o tom hovoří v tisku, pana náměstka Pokorného?

Já pouze zvedám otázky, o kterých spekulovaly noviny, rozhlas, televize.

Teď vám právě dávám příležitost k tomu, abyste tato tvrzení vyvrátil.

Já je nebudu žádat v žádném případě, pane ministře. To jsou pouze otázky, které se nabízejí a o kterých se hovořilo.

Já nepochybuji o tom.

Ano. Mám.

(atd.)