Existuje mimopražská politika?
(Rozhovor pro Noviny Zlínsko s vydavatelem BL vedla Daniela
Macháčková)
Koncem loňského roku se na
knihkupeckých pultech objevila první část knižního výboru
nejlepších příspěvků z Britských listů s názvem ... jak Češi
myslí. Na květen tohoto roku chystá Jan Čulík druhý
svazek tohoto výboru. Zastihli jsme ho při jedné z jeho autogramiád a udělali
jsme s ním rozhovor, který vám nyní nabízíme.
Existuje mimopražská politika?
Je vůbec v rámci republiky nějak mediálně vnímána odlišnost
průmyslového Zlína s podnikatelskou tradicí od ostatních částí
republiky? Je nějaký rozdíl v pohledu "zevnitř" republiky a toho
vnějšího?
Pokud by měl člověk spoléhat při pohledu zvenčí (Jan Čulík žije
od roku 1978 ve skotském Glasgow - pozn. aut.) na ústřední české
sdělovací prostředky, dospěl by víceméně k názoru, že mimopražská
politika v podstatě neexistuje. V souvislosti s dosavadní
centralizovanou formou české státní správy dávají totiž, jak se
mi zdá, celostátní sdělovací prostředky přednost zájmu o dosti
neplodné hašteření pražských politiků ve stylu: "Klaus řekl toto,
a Zeman to dementoval." Jenže to není odpovědné politické
zpravodajství - skutečný život země to pomíjí.
Internetová stránka by přilákala turisty
V tomto kontextu lze ze zahraničí jen velmi obtížně rozlišit
specifika Zlína, i když je zjevné, že vzhledem k jeho pozoruhodné
baťovské tradici by měla být velmi zajímavá. Potíž je v tom, že
pokud lidé z trochu vzdálenějších zemí západní Evropy (mimo její
německy mluvicí oblast) o České republice vůbec něco vědí,
většinou ji ztotožňují s Prahou, kam také směřují skoro všichni
turisté.
V tomto smyslu je škoda, jak relativně zanedbaný je
mezinárodní turistický marketing českého a moravského venkova
včetně měst, jako je Zlín. Morava je přece tak krásná, že by se o
tom mělo ve světě víc vědět!
Jde o zdánlivé maličkosti, které by
však bezpochyby mohly docela podstatně pomoci místní ekonomice.
V
minulých dnech jsem hledal cosi na internetu o Rakousku a zjistil
jsem, že tam má každé menší město nejen svou turistickou
prezentaci v angličtině, tedy co je v daném městě zajímavého ke
zhlédnutí, ale i podrobný jmenný adresář možností místního
ubytování v privátu i penzionech - takže odkudkoli ze zahraničí
může člověk zatelefonovat, zafaxovat či zaemailovat a rovnou si
zamluvit ubytování.
Systematická mezinárodní prezentace toho, co
má Zlínsko zajímavého, na případné internetové stránce, by myslím
postupem času pomohla zlikvidovat bílá místa v povědomí
Západoevropanů o Moravě. Zároveň by podstatně pomohla místní
ekonomice, čemuž by však muselo předcházet aspoň drobné zlepšení
místní infrastruktury, vytvoření systematičtějších tematických
programů pro západní turisty (Holanďané například, jak se
ukazuje, jezdí velmi nadšeně do Čech na týdenní houbařské zájezdy
a rádi přitom bydlí na venkově u Čechů v privátu, aby poznali,
jak se u nás žije!). Mrzí mě, že skoro všichni turisti jezdí do
Prahy a jinak do krásné české a moravské země paty skoro
nevytáhnou.
Z menších měst se budou rekrutovat politici budoucnosti?
Již řadu měsíců se v českém Parlamentu diskutují nové a nové
varianty nového územně-správního uspořádání České republiky. Jaký
je Váš názor na tuto problematiku?
Česká politika byla dosud příliš centralistická. Soustředěnost
sdělovacích prostředků na Prahu a na neplodné hašteření osob v
takzvané "vysoké politice" vedlo, jak se zdá, do značné míry k
odcizení většiny lidí žijících mimo Prahu. Přitom právě v nich je
obrovský potenciál pro novou politiku menších měst a venkova.
Zdá
se mi, že na venkově či v menších městech, jako je Zlín, by se
našlo mnoho tzv. "čerstvé krve" - lidí čestných, pracovitých a
schopných, kteří by mohli novými myšlenkami podstatným způsobem
oživit českou politickou scénu. Lidé z těchto oblastí mají v
České republice mnoho společných zájmů. Zatím vlastně nevznikla
efektivnější politická strana, která by mohla Nepražáky
zastupovat. Mám pocit, že je to potenciál, který zůstává
nevyužit. Otázka ovšem je, zda by pragocentrické sdělovací
prostředky pustily takové nové lidi k mikrofonům, do novin a na
televizní obrazovku.
Psali jsme na toto téma opakovaně v
internetovém kulturněpolitickém deníku Britské listy
(http://www.britskelisty.cz), kterou vydávám z Británie a na jejíž
tvorbě se podílí celá řada přispěvatelů z mnoha částí České
republiky. V knižním výboru z Britských listů ... jak Češi myslí,
který vyšel loni v chomutovském nakladatelství Milenium, se touto
tematikou zabývá komentátor Andrew Stroehlein.
Proč máme jezdit na úřady až do Brna?
Pro menší města, jako je Zlín, je bezpochyby terno, že se mají
nyní stát regionálními centry. Pro mnoho lidí to bude znamenat
úlevu. Kolik jsem už dostal dopisů, jak třeba lidi z Jihlavy
musejí prý dosud nesmyslně dojíždět pro balíky ze zahraničí až na
celní poštu do Brna!
To je ovšem důsledek velmi špatně fungující
státní správy a služeb. Nikdo by pro žádné balíky ani na jednání
s úřady neměl být nucen kamkoli jezdit, ať už je regionální
centrum kdekoli.
V západoevropských zemích probíhá už léta, ne-li
desetiletí, veškeré jednání občana s úřady buď poštou, anebo v
poslední době výlučně telefonicky, případně prostřednictvím
internetu. Poslední dobou zvlášť banky a pojišťovny přecházejí na
služby poskytované jen telefonicky, takže ani do spořitelny
nemusíte jít pro peníze.
Představa, že bych musel stát někde celý
den frontu na podání daňového přiznání nebo na přihlášení či
pojištění nového automobilu, je absurdní. Tedy lidé, kteří mají
te' radost, že města jako Jihlava či Zlín budou nyní vlastními
centry a nebude už nutno jezdit s každou prkotinou na úřad do
Brna, si svými postoji stěžují spíše na absurdní neefektivnost,
aroganci a byrokracii české státní správy.
Decentralizace státní správy je v každém případě správná věc,
protože v demokracii mají mít lidé právo na různých místech přímo
tam rozhodovat o vlastním osudu. Vyskytly se však názory, že nově
vytvořené regionální uspořádání nutně neodpovídá struktuře, jakou
požaduje Evropská unie, protože jsou nově vytvořené kraje příliš
malé.
"Pražáci jsou samá fligna!"
Existuje odlišnost mezi pohraničními kraji České republiky a
jejím centrem v oblasti politiky, kultury, médií a ekonomiky?
Pokud ano, tak v čem se projevuje nejvýrazněji?
Jaroslav Hutka míval ve zvyku na svých koncertech poznamenávat
(nebo to byla součást nějaké jeho písně?), že "Pražáci jsou samá
fligna". Bráním se stereotypním úsudkům, ale možná na tom něco
trochu bude. Praha jako mocenské i ekonomické centrum České
republiky je ohniskem, kde se soustřeďuje nejvýraznější úsilí
Čechů ve všech oblastech. Konkurence je velmi intenzivní, přitom
je Praha relativně malá a všichni se tam znají - jak to jen říci
diplomaticky? Míra podvodnosti je tam, jak se zdá, v důsledku
veškeré té intenzity větší.
Nemám to podloženo žádným
sociologickým průzkumem, a tak mě může kdokoli lehce obvinit, že
tvrdím nesmysly. Ale z namátkových e-mailů přicházejících
z menších míst ČR mám trochu pocit, že tam pracuje víc lidí
v zájmu dobrých věcí, aniž by nutně očekávali velkou kariéru
a pochvaly. Někdy je - právem - možná trochu mrzí, že co je na
východ od Kolína, už sebestředné pražské sdělovací prostředky
v podstatě vůbec nezajímá. Tak se velká část republiky vlastně
rozvíjí bez zájmu ústředních českých médií: Ta se zajímají o to,
co kdy řekl proti Zemanovi Klaus a proti Klausovi Zeman.
Bude Zlín jednou integračním městem pěti států?
Jakou roli by měly hrát pohraniční regiony typu Zlínska v rámci
rozvinuté země, jíž snad jednou budeme?
Významnou budoucnost by měly mít po vstupu ČR do EU euroregiony a
potom také - vidím to na příkladech ze západní Evropy -
hospodářská a správní spolupráce regionů v nejrůznějších částech
EU, které mají obdobné kulturní, politické a ekonomické podmínky.
Nevím, zda se dá Zlínsko charakterizovat jako "okrajový" region -
při pohledu na mapu je to velmi zajímavá oblast na půli cesty
mezi Čechami, Slovenskem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem. Vždycky
taky na Moravě zjišťuji, že lidé projevují větší citlivost vůči
kulturním odlišnostem jiných lidí - možná proto, že jsou blíže
rozhraní jiných kultur než Pražáci, kteří jsou posedlí sami
sebou.
Město Zlín samo by se snad v budoucnosti mohlo stát integračním
bodem pro politické i hospodářské iniciativy všech výše
jmenovaných zemí. Na mezinárodní konference přece jezdí lidé
nejraději tam, kde to mají všichni nejblíž, zejména - pokud je to
v příjemném prostředí. Proč by se někdy v budoucnu nemohly stát
Zlín a jeho okolí pro výše vyjmenované státy jakýmsi zámkem
Rambouillet - místem, kde by se konaly konference interesovaných
představitelů nejrůznějších oborů z nejbližších středoevropských
zemí? Nezbytnou podmínkou je ovšem radikální zlepšení dopravní
infrastruktury. To, že do Zlína dosud nevede žádná pořádná
silnice, je skandální a bezpochyby to výrazně ochromuje místní
hospodářský rozvoj.
Připravila Daniela Macháčková