středa 30. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Podnebí:
  • Severní pól je bez ledu Postavení žen:
  • Musím si skutečně nechat líbit obscénní chování mužů? Proč je reklama tak hloupá?
  • Buďte moudrými podnikateli a podporujte samostatné myšlení, aby vás brzo neznárodnili (Ondřej Hausenblas) Politika a sdělovací prostředky:
  • Mladá fronta DNES versus premiér Miloš Zeman versus politická kultura (J. B. Akláb) Dokumenty:
  • Přemysl Čech: Měl by bývalý pracovník PR agentury být novinářem v ČT? Rusko:
  • Občané a pololegální existence (Petr Bradáč) Parodie:
  • Temelín - volně podle Bohuslava Reynka (Luboš Motl)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Poezie pro cestující. Proč nevystavit v pražském metru tyto verše?

    Nevím, snad květen tehdy byl,
    vyprávěl kdosi o Madoně
    a já se ihned vypravil
    a jel jsem za ní do Třeboně.

    Dnes, kdy ji znám, i tisíc mil
    trmácel bych se ve vagóně.
    Vyprávěl kdosi o Madoně,
    nevím, snad květen tehdy byl.

    Na dlažbě - ne, spíš na záhoně
    klečel jsem v růžích, abych skryl
    svůj zmatek, dlaní oči cloně.
    Jak se však modlit bezúhonně?
    Nevím, snad květen tehdy byl.

    (Jaroslav Seifert)

  • Bože, učiň mne neviditelným!, to jistě bylo tajné přání členů Rady České televize na jejich včerejším zasedání. Rada na jedné straně jednomyslně odmítla schválit statutární dokumenty předložené ředitelem a nepřijala ani jeho verzi, jak to bylo s jejich tajemným zmizením, na druhé straně se však zalekla odpovědnosti hlasovat o jeho osudu. To není dobrá zpráva, protože ředitel odsunutý na neurčitou dobu na "death row" bude v ČT přibližně stejně autoritativní figurou, jako kdyby do jeho křesla na Kavčích horách posadili plyšového opičáka.

    Na co Rada čeká? Nová ředitelova zpráva (pokrok: netajná!) není o nic uspokojivější než ta minulá, protože zdržení v plnění termínů ani nedostatky v personálním obsazení redakce zpravodajství prostě vysvětlit nelze, a čekat od něj jakousi geniální "Čubači obhajobu" je pošetilé. Ředitel má právo na podporu Rady - anebo na odvolání. Godot nepřijde.

    Nemalé rozpaky vyvolává i nově zřízená instituce "koordinátora problému" (kauza Člověk v tísni bude mít dokonce dva). Co tento institut, který by se asi víc hodil do Spojených Textáren z deníčku Moby Dicka, přinese, ponechme budoucnosti (osobně bych se ale "koordinátorem problému" žádným kolektivním orgánem jmenovat nenechal, protože podle mého nemoderního přesvědčení se problémy nekoordinují, ale řeší).

    Smutek pak padá ze způsobu, jak Rada naložila s případem Ondřeje Gini. Aniž by se pokusila zaujmout k postupu vedení ČT jakékoli stanovisko, prostě vzala na vědomí, že se pan Giňa s televizí na svém odchodu z obrazovky "dohodl". Obsah takové dohody je zahalen tajemstvím; představuji si ji jako konverzaci z neosvětleného podchodu někde na periferii velkoměsta: "Dohodneme se: Ty mi dáš všechny prachy, a já ti za to nerozbiju hubu. Platí?" Giňa přijal. (TP)

    Poznámka TP: Velmi pochybný je také bod 4 zápisu. Podle § 3 jednacího řádu Rady musí Rada hlasovat o všech návrzích svých členů, a to "v pořadí, v jakém byli (sic!) vzneseny" (§ 3, odst. 4, jednacího řádu). Návrh F. Mikše je s tímto ustanovením v rozporu a byl proto zřejmě nehlasovatelný. Pokud páni radní chtějí mít možnost projednáváné záležitosti odročovat, musejí příslušnou proceduru implementovat v jednacím řádu, jinak, jak se obávám, bude jejich jednání znepokojivě připomínat výroční schůzi dobrovolného sboru hasičů ve Spodní Lhotě.

    Poznámka JČ: V ČR, zdá se, je tento způsob jednání oblíbenou metodou, jak destabilizovat a rozložit instituci: totiž neposkytnout jejímu šéfovi podporu, ani ho neodvolat.

    Připomíná mi to přednášku Jiřího Peheho o české politické kultuře z 26. 10. 1997. Uvedl tehdy v Scheinfeldu, hovořil ovšem o politice, nikoliv o situaci ve veřejnoprávní televizi, ale princip je to stejný:

    Problém, který v české politické kultuře existuje, je sklon k politickému opatrnictví a kulantnosti. Když se podíváte, jakým způsobem se řeší politické krize například v Polsku nebo v Maďarsku, český přístup k řešení politických krizí je odlišný. Tady se uplatňuje česká tradice opatrnictví, z tradice první republiky, že se lidé spíše drží za scénou, obraz je dokonalý, a když skutečně dojde ke krizi, neučiní se nic rozhodného, neudělá se jasný politický řez, který by do situace vnesl novou dynamiku a energii a možná i pročistil zanesené komunikační kanály.

    Pokračuje se spíše tím způsobem, čemu se říká v angličtině "muddling through", pohybem skrz to usazené bláto. (...) Naskytlo se několik příležitostí - skoro nezbytností - provést radikální řez, ale jednalo se prostřednictvím kompromisů v zákulisí. (...) Čeho jsme byli svědky, bylo neustálé ubývání energie a dynamiky v celém politickém systému, který vyčerpává svou energii především na to, aby udržel status quo.

    Existuje argument, že by radikálnější změna stála společnost mnoho energie, to je pravda, ale zároveň s tím nová energie vzniká.

  • Tak jak to bylo s privatizací Mladé fronty Dnes?

    "Vladimír Mečiar se podobnou logiku domáhal odškodnění za to, že si Česká republika osvojila vlajku bývalého Československa," napsal včera Václav Pinkava. K  tomu dodává Dalibor Žůrek

    To s Mečiarem je trochu jiná záležitost.Patří do oblasti mezinárodního práva. Jestliže stát zanikne, a  některý nástupnický stát si ji neosvojí, je tato vlajka " volná" a může si ji osvojit kdokoli. - Třeba Gronsko :-)). Mečiar by měl nějaké právo, jen kdyby si tuto vlajku zvolil také za vlajku SR, a tuto vlajku měly tedy státy oba. Pak by bylo nutné jednání a asi by došlo k finančnímu narovnání.

    Ale to se nestalo.

    MF je, nebo byl podnik. Patří tedy do obchodního práva. Po jeho zániku zůstávají práva a majetek. TAM PATŘÍ I ZNAČKA, ( třeba stále zůstává značka Poldi jako určitá hodnota, stejně Škoda atd) Rovněž abonenti jsou určitý majetek, i když nehmotný, ale ocenitelný. Také je otázka jak se převedl majetek v původní redakci - anebo se založila redakce nová ?

    A co archivy ?

    Rozhodně to tunelování bylo.

    Problém je jen v tom, že původní " zloději" již svůj "lup" prodali.

    Poznámka JČ: Pokud vím (psal o tom snad Jičínský v Právu), Slováci určitý nárok na stížnost měli, neboť prý bylo po rozčlenění Československa dohodnuto, že ani ČR, ani Slovensko nebudou nadále používat dosavadní vlajku, ale ČR posléze navzdory dohodě rozhodla jinak.

  • Rada pro vysílání pokračuje ve správním řízení s FTV Premiéra. Rada sice obdržela materiály, které upřesňují majetkové vztahy FTV Premiéra, včera ale konstatovala, že se v nich "vyskytují některé nepřesnosti a rozpory". Rada se snaží zjistit majetkové poměry okolo FTV Premiéra, kterou vlastní společnost Domeana, původně majetek Investiční a Poštovní banky (IPB), na níž FTV Premiéru sama IPB převedla. Po převzetí IPB Československou obchodní bankou vyšlo najevo, že Domeana není v držení IPB, ale firmy GES Holding.

  • Havel a Vlk mluvili na večeři o vztazích státu a církve.

  • Do konce září bude podle ministra obrany Vladimíra Vetchého jasné, jakým způsobem se bude financovat přezbrojení českého vojenského letectva novými podzvukovými letouny L-159 z Aera Vodochody.

  • Temelín žaluje šéfa pobočky Greenpeace. Vedení jaderné elektrárny Temelín zaslalo Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 trestní oznámení na ředitele české pobočky ekologického hnutí Greenpeace Jiřího Tuttera. Vedení elektrárny Tuttera podezírá, že se dopustil šíření poplašné zprávy zveřejněním pondělní informace o údajném falšování dokumentace o opravě chladícího potrubí k reaktoru.

  • Žantovský: Ministerstvo školství "nezná zákon". Ministerstvo školství nezná podle senátora Žantovského zákon o svobodném přístupu k informacím, kterým je povinno se řídit. Podle senátora to vyplývá ze sedmistránkového stanoviska ministerstva, které zdůvodňuje, proč vrchní ředitel jeho ekonomické Zdeněk Bernard žádá více než 120 000 korun za poskytnutí informací ze svého resortu.

  • V týdeníku Euro vyšla tento týden věcná, pozitivní recenze druhého knižního výboru z Britských listů ... jak Češi jednají (Chomutov, Milenium Publishing, 2000).

  • Ondřej Neff, vydávající Neviditelného psa, vede "online prestižní periodikum", zatímco Čulík publikuje "kraviny", míní Irena Válová, předsedkyně Syndikátu novinářů, v  rozhovoru v aktuálním čísle týdeníku Profit.

  • Čtenářům v USA a v Kanadě vzkazuje Jiřina Fuchsová:

    Formulář INDIVIDUÁLNÍ stížnosti k Evropskému soudu ve Štrasburku si můžete vyžádat, zašlete-li OBRATEM $5.00 na tisk a poštovné na adresu: Jiřina Fuchs, J(IAC), P.O.Box 66453, Los Angeles, Ca 90066. Věc spěchá, neboť JD odlétá za několik dnů do ČR, kde se snaží kandidovat do českého Senátu 2000. Přejete-li si přispět finančně na úhradu 20 000 Kč (registrační poplatek), Jiřina Fuchsová vděčně přijme váš příspěvek k společnému zápasu za rovná práva pro všechny Čechy- nejen pro "některé"!

    Evroský soud ve Štrasburku bude podle všech známek rozhodovat o celé řadě českých stížností už letos na podzim.

  • Duální záhada. Mohl by Britským listům někdo kompetentní z ČT vysvělit, proč dvanáctidílný německý seriál Hitlerovi muži začal být od sedmého dílu vysílán bez duálního zvuku? Před časem se v BL vyjádřil J. Rubeš, že jde o ochranu autorských práv, ale minimálně tento případ do oné kategorie zjevně nespadá. Opravdu si začínám připadat jako utlačovaná menšina: místo, aby televize vzdělání podporovala, svým přístupem k duálnímu vysílání se hlásí ke kultu ignorance. (TP.)

  • Nové vydání Šmídovy Louče z 22. 8. je dočasně na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/louc.html. (Předchozí vydání jsou zdezde; server na pražské fakultě sociálních věd je mimo provoz a bude asi týden nefunkční, proto Louč dočasně umísťujeme na Glasgow University.)

  • Literární noviny tisknou jen články, které se shodují s názorem šéfredaktora. V červenci zrušil šéfredaktor Jakub Patočka Čulíkův sloupek Týden ve světě za to, že Čulík zpochybnil nezávislost Jaromíra Štětiny a poukázal na jeho novinářský aktivismus, stejně jako na podivné postavení novinářsko-humanitární organizace, Člověk v tísni, převážnou většinou financované státem (viz výroční zpráva z r. 1997), která sídlí ze záhadných důvodů ve veřejnoprávní České televizi a jejíž aktivisté občas vystupují na obrazovce ČT jako "nezávislí" novináři. Patočka se s organizací Člověk v tísni přátelí a těsně s jejími členy spolupracuje. Literární noviny zveřejnily pak čtyři kritické příspěvky na Čulíkovu adresu (emocionální Štětinova obrana "angažovaného objektivního žurnalismu" byla reakcí na Čulíkovy nezveřejněné argumenty) a odmítly poskytnout obdobný prostor pro Čulíkovu argumentaci, neboť takovým názorům je možno dát jen malé místo v rubrice Reakce čtenářů: Čulikova odpověď na Štětinův článek "není kvalitní", argumentoval Patočka. Čulíkův v Literárkách nezveřejněný nekvalitní článek "Být ´angažovaný objektivní novinář´ je nesmysl" si můžete přečíst zde.

  • 1. Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? (Článek není v časopise Týden už k dispozici, k dispozici je však v Britských listech na adrese http://www.britskelisty.cz/0006/20000627b.html#01) - 2. Byl zveřejněn finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - je podle zákona o přístupu k  informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|