Vladimír Železný pojímá svět v jeho komplexnosti
Volejte řediteli, 14. 10. 2000:
Stále chodí neuvěřitelně velké množství dopisů k zasedání Mezinárodního měnového fondu, jakoby toto téma se vám nechtělo z nějakého důvodu opustit, byť už je to pro nás, zejména pro televizi, která má aktuální zpravodajství, už téměř prehistorie.
Ale přesto: "Český stát má prázdnou kapsu a ještě sem zve nějaké vyžírky z MMF, kteří si sem přijeli udělat akorát dovolenou. Nic se tu stejně neřešilo, ani nevyřešilo, jen se zase z lidí vytáhlo plno peněz, aby bylo z čeho tuhle slavnou akci zaplatit, včetně té žranice!" Dlouhý dopis, Libor Žofka, "Na shledanou!" mi tady píše... a spoustu dalších připomínek, ke kterým se můžeme ještě vrátit.
Další dopis, jiný, který "s pozdravem manželé Drašnarovi," mi napsali: "Dobře vám tak, my jsme zřejmě tak bohatý a ekonomicky vyspělý stát, že si můžeme dovolit pořádat tady takovouto akci."
Nevím, nakolik jsme bohatý stát, ale myslím, že jsme suverénní stát, a že jsme stát, který musí dbát na svoji prestiž a na své světové postavení, protože i tím se stane bohatý. I tím, jak nás bude hodnotit svět a s jakou ochotou sem bude přilévat peníze a posílat zboží a přijímat nás do významných institucí a bořit celní a jiné bariéry, to všechno souvisí s tím, jak budeme "čteni" navenek.
A s tím souvisí i MMF. Já si myslím, že to byla ohromná propagace tohoto státu, že bylo velmi dobře, že jsme se ujali pořádání této významné akce, a také, že jsme ji zvládli tak, jak jsme ji zvládli. To je ohromná, ohromná věc.
A to, že se teď, ještě v doběhu, stále objevují různé debaty na tato témata...
Víte, všimli jste si, dívali jste se občas na debatu mezi představiteli Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky a těmi "odpůrci globalizace"? To vám bylo zvláštní! Na jedné straně sedí bankéři, kteří se starají o svět - i o ten chudý a hodně vzdálený jejich mercedesům - a pojímají ho velmi komplexně, a říkají: "Víte, ono je to hrozně složíté, my se snažíme pomoct, řešíme, hledáme tuto cestu, tato cesta má tato úskalí," a hovoří velmi, velmi kvalifikovaně, s vědomím veškeré komplexnosti toho problému.
A proti nim sedí mladí, zarputilí odpůrci, kteří hovoří nekvalifikovaně, jednoduše, s jednoduchými poučkami... Víte, mně to připomíná v mém mládí tehdy, když byla kulturní revoluce v Číně, tak tam ohromné masy stávaly s Rudými knížkami a takhle s nimi mávaly, aby ukázaly, že ty jednoduché poučky, prajednoduché - jedna věta, ani ne věta, půlvěta, pět slov - tyhle jednoduché pravdy, tyto návody na život vlastně odpovídají na všechno, že už ani nemusejí otevírat pusu, jenom mávat takto těmi Rudými knížkami.
Mně to připadá trochu úplně stejné. Mně to připadá stejné, protože ty jednoduché poučky, které padají, a ono jednoduché "Ne, ne!"... Jenomže svět potřebuje "Ano!", svět potřebuje stavět a potřebuje řešit problémy. Nepotřebuje říkat: "Ne, to řešení, které nabízíte, je špatné, a proto, že je globalizované." Takže... Ale dost už, to bychom se dostali zase do dlouhé debaty.
(zaznamenal TP)
