Jak a kde vychovávat nadané děti

Reakce na články "Ředitelé gymnázií kritizují ministra" a  "Záměr ministra zrušit víceletá gymnázia" - LN 21.10.2000.

Na chytré a hloupé chce ministr Zeman přestat dělit děti...

Děti dělí své vrstevníky do kategorií. Kritéria odpovídají stupni vývoje a samostatnosti uvažování. Ty pak souvisí se způsobem výchovy, systémem hodnot a vzorem dospělých, kteří na děti působí. Děti v mateřské školce s jistotou označí, které z nich je hodné a které zlobivé. Školáci se už v první třídě naučí zařazovat sebe i své spolužáky do kategorií chytrý - hloupý. Všimnou si, koho paní učitelka chválí a na koho se zlobí. Pak povyrostou a větší váhu začne mít mínění vrstevníků. Děje se tak ke konci 1.stupně ZŠ a mnozí z těch paní učitelkou chválených dostávají punc "šprtů" a znaménko hodnocení se změní na minus.

Další třídění se týká fyzické zdatnosti, ale také např. značkového oblečení a výše kapesného. I zde se projevuje kvalita a vliv dospělých (zejména rodičů a učitelů), které kolem sebe děti mají.

Přijetí vrstevníky je pro děti v tomto věku tak důležité, že udělají všechno proto, aby za šprty považovány nebyly. Jen některé z nich tomuto tlaku odolají. Nechtějí zklamat někoho, ke komu mají silnou citovou vazbu, nebo se bojí odmítavého postoje či trestu ze strany rodiny. Silnější osobnosti, pokud jsou velmi motivovány ke studiu, rezignují na přízeň spolužáků, zejména když nenachází společné zájmy. Stanou se outsidery, někdy i opovrhovanými a šikanovanými.

Jen nejodolnější skupina těch, kteří jsou nadaní intelektově i sociálně, dokáže díky osobnostní vyrovnanosti a sebedůvěře být zároveň úspěšná a oblíbená.

Neřeší-li se konflikt mezi seberealizací a sociálním zařazením žáka, problémy se prohlubují. Ti "sociálně nepřizpůsobiví", "šprti", jsou čím dál, tím izolovanější. Ti "přizpůsobiví", kteří nerozvíjejí přiměřeně svůj intelektový potenciál, jsou čím dál, tím průměrnější, což nemusí znamenat šťastnější. Jsou mezi nimi i takoví, které, ač rezignovali na svou studijní úspěšnost, spolužáci stejně mezi sebe nepřijmou. Obávám se, že zrušení víceletých gymnázií tento problém nevyřeší a nebude ani dostatečně účinným nástrojem proti dělení dětí.

Snaha vymanit se z izolace, najít "spřízněné duše", které by měly podobné zájmy a mít dostatek podnětů pro přiměřený intelektový rozvoj, jsou hlavními důvody, proč mnoho dětí a jejich rodičů touží po změně školy.

Zatím se dá řešit pouze přestupem z jedné školy na druhou. Vzdělávacím potřebám většiny nadaných dětí ze současné nabídky nejlépe odpovídá víceleté gymnázium.

Existuje však skupina nadaných žáků, pro které není vhodná žádná z uvedených možností. Pro jejich vzdělávání je nutno hledat alternativními postupy.

Vzdělávání by mělo směřovat k individualizaci a diferenciaci, tak, aby každý měl možnost najít, rozvinout a uplatnit své nadání. Vnitřní proměna škol a to základních i gymnázií je proto nezbytná.

Všechny druhy škol by měly podporovat sebedůvěru žáků a jejich motivaci k osobnostnímu rozvoji. Pocity méněcennosti trpí nejen studijně méně úspěšní žáci ZŠ, ale i nadaní studenti gymnázií a vysokých škol. Vznik a rozvoj depresí je daleko více než úspěšností u přijímacích zkoušek podmíněn stylem výchovy a jednáním učitelů, případně rodičů, se žáky.

Zlepšení situace závisí na vzdělávání a osobnostních kvalitách pedagogů a otevřené komunikaci mezi žáky, školou a rodiči.

Proměna školy je dlouhodobý proces, spojený se změnami v myšlení společnosti i v jejím systému hodnot. Identifikace nadání je rovněž proces, nikoli jednorázová záležitost. To by mělo být respektováno zejména při výběru dětí na víceletá gymnázia.

Nabídka různých variant vzdělávání by měla být pestřejší, nikoli užší.

Pokud jde o vývoj v okolních státech, bylo by jistě zajímavé uveřejnit zdroj informací o formách a možnostech vzdělávání nadaných dětí, přípravě učitelů pro práci s nimi, aktivitách rodičů, o ne/existenci víceletých gymnázií a trendech vývoje.

Účastníkům 7. konference mezinárodní společnosti ECHA (European Council for High Ability, its study and development), která se konala v srpnu 2000 v maďarském Debrecíně, bylo umožněno navštívit několik státních škol, mezi nimi víceleté gymnázium v Sarospataku.

Slovenská kolegyně, ředitelka školy pro nadané děti v Bratislavě, nedávno navštívila šestileté matematické gymnázium v polské Toruni.

Na minulém, 42. semináři Společnosti pro talent a nadání (která je pobočkou ECHA) uváděl prof. Mönks z Holandska kazuistiky dvou nadaných dětí, jejichž problémy odezněly s přestupem na víceleté gymnázium.

Úspěšnému řešení problémů napomáhá přístup k informacím a otevřená komunikace.

Pro zájemce uvádím program 43. semináře Společnosti pro talent a nadání - ECHA:

Kam směřuje vzdělávání nadaných dětí v Evropě?

Poradenská a výzkumná centra pro nadané

Promluví: PhDr Jolana Laznibatová z VÚDPaP v Bratislavě, ředitelka Školy pro mimořádně nadané děti a  PhDr Eva Vondráková, předsedkyně STaN-ECHA.