"Přísliby dlouhodobých přínosů" a bezprostřední arogance (Správy sociálního zabezpečení)
Ze srdce rád poslouchám líčení "šťastných zítřků" již od osvobození po II. světové válce, kdy jsem "rozum bral" - bylo mi patnáct. Také po Listopadu rád sledují sliby zlepšení, které nám mají přinést různého druhu liberalizace a výpočetní technika. Zajímavé jsou zejména ty, jejichž realizace mám šanci se dožít. Kdysi mi totiž vyprávěl lovec komet na Kleti a antarktický polárník Antonín Mrkos, že zkoumá třistaletou periodu sluneční činnosti. Na dotaz, proč tak dlouhou, následovala pragmatická odpověď: " Vole, vole! Kdybych se spletl v pětileté prognóze, tak by se mohlo brzy prokázat, že jsem to zmastil".
Příslibům přínosů se dostává reklamy až barnumské. "Kunktátoři", pochybující o přínosech (nebo alespoň jejich rychlosti) a upozorňující na úskalí stojící realizaci v cestě, jsou preventivně kaceřováni. Když je tak či onak dobojováno, a blíží se kontrolní termíny plnění v médiích již většinou ani pes neštěkne, jak to vlastně dopadlo.
V domě oběšencově se raději nebudu rozšiřovat o bolestivém "vypořádání s minulostí" poslanecké "lidové tvořivosti" promítnuté do zákona o kampeličkách. To co poslanci (ovšem že ne s kolektivní vinou, ale ze zcela konkrétních politických, nyní opozičních stran) natropili, nyní ukládají menšinové vládě ČSSD, aby promptně řešila opět podle jejich vykutáleného návrhu: právně nepřípustným způsobem či z běžných prostředků. Pro rozptýlení jsou k disposici méně tragické, ale rovněž zajímavé hrátky.
Ještě jednou sáhnu do vosího hnízda; tentokrát mezi automobilisty. Připomněl snad někdo nyní, po ohlášení sazeb povinného ručení na rok 2001, že v bujaré agitaci za demonopolizaci pojišťovnictví bylo jedním z hlavních argumentů budoucí snížení sazeb,v důsledku konkurenčního prostředí?
Jednou z frekventovaných kauz je snižování (těch či oněch) daní. Zdůvodňuje se jednak jeho blahodárným efektem na ekonomický růst (který nastane možná, někdy v budoucnosti, viz výše, což ta či ona ekonomická teorie skutečně slibuje) a hlavně bezprostředně snížením cen. Všimli jste si nějakého zlevnění ve stravovacích zařízeních, když přešlo ze sazby 22% DPH na pouhých 5%? Zaznamenal to ČSÚ v poklesu indexu inflace?
Velký humbuk se strhl kolem údajného zlovolného zdržování demonopolizace v linkových telefonech. I možnost přechodu klienta mezi různými poskytovateli služeb se zachováním stávajícího čísla se prý dala vyřešit škrtnutím pera. Nadhodil jsem zde v této souvislosti řadu otázek (spojených ovšem i s technickými předpoklady a s úhradami), na které nikdo nezareagoval. Nyní ve veliké tichosti zapadla zpráva telekomunikačního regulátora, že nejprve budou muset být všechna čísla převedena na jednotnou délku a strukturu, (tuším v září roku 2002). Měli tedy pravdu liberální pokrokáři, nebo byly pochybnosti skeptiků přece jen poněkud oprávněné?
Podobný spěch byl na zákon o elektronickém podpisu. A po jeho vstoupení v účinnost se jen hrnula hana na úřady, který neumožňují, aby od nového roku se s jeho pomocí mohla podávat e-mailem daňová přiznání. Později jsem zaregistroval, že nejde jen (a možná ani hlavně) o pohodlí osob - beztak především velkých právnických - ale o byznys ověřovatelů. Jestliže má vedení ověřovatelské služby stát ročně prý nad 300 Kč, komu z řadových občanů, ale i střední podnikatelské vrstvy se to zatím vyplatí? Zcela mne však dorazila letmá zpráva, že v SRN obdobný zákon platí od roku 1997 a daňová přiznání tam elektronicky ještě pořád podávat nelze. Takže tolik let za opicema u nás nejsme.
To vše je ovšem minulost a na té se moc měnit nedá. To případ oddálení převodu penzí na žirové účty důchodců u České spořitelny (jakkoliv celospolečensky okrajový), na který jsem zde upozornil, má nastat v dohledné době, tedy kontrolovatelně. Jak jsem tehdy předpokládal, na jakékoliv (sebeoprávněnější) námitky se vždy najdou právnické kličky. Jde li o to udržet alespoň na chvíli cizí peníze na svém (nebo bankovním) kontě, jde ohledy na klienta stranou. Můj předpoklad o aroganci mocného úřadu se naplnil. Z odpovědi (tentokrát pouze oddělení stížností) cituji:
"... nezbývá, než zopakovat, že k předmětné změně bylo nutné přistoupit z důvodů sjednocení podmínek pro všechny banky v České republice a s ohledem na potřebu jejich rovnocenného postavení v konkurenčním prostředí v oblasti bezhotovostních výplat důchodů. Některé banky totiž upozorňovaly na odlišné smluví podmínky České spořitelny a.s. Smlouva s Českou spořitelnou byla uzavřena v době, kdy veškeré banky patřily státu."
Až potud tedy: bla, bla, bla. Nic proti smlouvám a jejich změnám, do toho nehodlám institucím mluvit. Teď však přijde ten "nadhled" vůči klientovi. "... postup ČSSZ při výplatě dávek důchodového pojištění na účet není v rozporu s právní úpravou týkající se výplaty dávek. Žádné ustanovení předpisů o důchodovém pojištění totiž výslovně nestanoví, kterým okamžikem je splněn úkon výplaty; zda okamžikem, kdy výplata dojde oprávněnému, nebo okamžikem, kdy povinný realizuje (! ó, ta úřední čeština) odepsání ze svého účtu. (Mimochodem, "odepsání z účtu" nerealizuje ČSSZ sama ale její peněžní ústav, který je tu také zainteresovanou stranou).
Že by se mohla vzít v úvahu slušnost? Nebo analogie s doručováním mezd a platů zaměstnancům? Kam tě vede slepá vášeň, penzisto. My se raději postaráme o tvoje zdraví. Aby sis protáhl kostru: Pokud nesouhlasíte se způsobem bezhotovostní výplaty na účet od ledna 2001, prosíme o sdělení, převedeme výplatu Vašeho důchodu na výplatu důchodovým listem na poště, kde výplata probíhá v den splatnosti důchodu.
Kecal v "Prodance" dodává : Punktum - satis - písek na to. Úřednici věřím, že velice lituje, že nemůže podat příznivější zprávu. Třeba se nás ale někdo z vlivných ještě zastane. Se stejnou vehemencí jako pan Neff svých internetových oveček v boji proti zločinnému telekomu.
