Důležité otázky, které "velká" média ke škodě společnosti ignorují
Existuje "alternativní" intelekt české společnosti?
Bylo by krásné odhalit, že skeptické názory na českou společnost často publikované v BL jsou zkresleny fascinací světem "velkých" médií a jimi vytvářenými virtuálními obrazy. Třeba existuje "alternativní", t.j. nemedializovaný společenský intelekt, který je schopen analýzy, jež významně přesahuje úroveň žvatlání běžného v televizi, rozhlase a v novinách. Korekce potenciálu společnosti zahrnující tento alternativní intelekt by pak mohla být zdrojem opatrného optimismu.
Pokud taková intelektuální kapacita existuje, zabývá se jistě v prvé řadě zodpovídaním otázek, které jsou pro nás důležité a které jsou pro svou složitost nedostupné českému žitu.
Odvažuji se na tento hypotetický intelekt obrátit s následujícími dotazy, které snad do této kategorie patří:
1) V únoru byl zveřejněn lidský genom. Počet genů, u kterých je prokázána souvislost s nemocí ci zdravotním postižením roste od začátku projektu lidského genomu před 15 lety zhruba lineárně s časem. Jak se možnost určení náchylnosti k určitému onemocnění projeví ve zdravotnim a důchodovém pojištění? Není unifikované, všeobecné zdravotní pojištění tak, jak funguje v Británii (a fungovalo u nás), jedinou formou, která zabrání "darwinovskému" tlaku soutěžících pojišťoven k eliminaci neperspektivních pojištěnců? Pokud ne, jaký mechanismus tomu zabrání? Jaký bude vliv zmapování genomu na společenskou solidaritu nebo naopak rasismus? OTÁZKA: Je někdo schopen podat konzistentní výklad předpokládaných nejvýznamnějších ekonomických, právních a sociálních důsledků zmapování lidského genomu ve světě i v ČR?
2) Kolik nás bude v budoucnosti stát neúčast ve velkých genomových projektech? Má u nás někdo patentováno využití genetické informace k terapii? Pokud ano, kdo hradí udržovací náklady patentu, na kolik se odhaduje případná obrana patentu a kdo by ji platil? Existují odhady budoucích ztrát aspoň pro Evropu, která, s vyjímkou Británie, zaostala v genomice nejen za USA (Whitehead, Celera, St.Louis Genomics...) ale i za Japonskem a Čínou? Chystá se naše účast v nějakých budoucích projektech tohoto typu? Lze odhadnout pro ČR, EU, USA a Japonsko ekonomický efekt podílů veřejných R&D rozpočtů na celkovém HDP? Pokud se nemýlím, jsou v těchto relativních podílech fantastické rozdíly: <0.5%, 1.5%, 2.7%, 3.1%. Ty rozdíly jsou ještě fantastičtější v absolutních číslech. OTÁZKA: Je někdo schopen podat přehled o genomice v ČR a o společenských a tedy i ekonomických dopadech absence nebo atrofie podobných klíčových R&D aktivit podmiňujících intelektualní spoluvlastnictví špičkových technologií?
3) Od konce loňského roku bylo publikováno několik zásadních poznatků o globálních klimatických změnách. Uskutečnění katastrofických scénářů ještě za doby života naší generace je nově považováno za vysoce pravděpodobné. Navíc naše schopnost tento vývoj ovlivnit s časem klesá, protože máme pod kontrolou jen vlastní příspěvek ke skleníkovému efektu a nikoliv jeho amplifikaci přirozenými pozitivními zpětnými vazbami. Jde o následující poznatky: a) ZMĚŘENÍ CO2 koncentrace za posledních 400.000 let prokázalo, že současné vybočení převyšuje o ca. 50-100% všechny přirozené odchylky za celou tuto epochu; b) všechny výrazné přirozené (=menší než ta současná) odchylky v CO2 koncentraci vedly ke změně globální teploty; c) dvě ZMĚŘENÉ fáze nárustu globální teploty ve 20.století mají různé příčiny. Ta první byla způsobena nižší vulkanickou aktivitou ve 40. letech, zatímco tu druhou lze vysvětlit jen působením člověka ... jinými slovy "už se nám to povedlo a jedeme z kopce"; d) extrapolace do budoucna závisí hlavně na uplatnění pozitivních zpětných vazeb, z nichž nejzávažnější je patrně snižující se rozpustnost CO2 v oceánu při zvyšující se teplotě vody. OTÁZKA: Je někdo schopen podat přehled o možných společenských scénářích pro různé varianty vývoje globálního klimatu? Lze třeba očekávat ve střední Evropě výrazné migrační vlny? Jaké jiné společenské procesy lze očekávat v případě uskutečnění jednotlivých scénářů klimatického vývoje?
Dík předem za případné odpovědi a, doufejme, i za z nich vyplývající optimismus.
