Vtipnější vyhrává aneb Dostálová v Partii
Zajímavě souznějí duše Jany Bobošíkové a Kateřiny Dostálové. Navenek se to projevuje neuvěřitelně "vtipnými" výroky, kterými obě dámy patrně usilují o zapsání do Guinessovy knihy rekordů. Zatím vede Bobošíková nezapomenutelnou větou z období krize v ČT, že ona neví, jestli vzbouřenci nezačnou ve 20 hod. vysílat pornografii nebo nevyhlásí 3. světovou válku.
Dostálová se nedává zahanbit a dotahuje - v nedělní Partii vysypala hned několik perel. Nejprve prohlásila, že řada kolegů v senátu by si představovala, že dvě komerční celoplošné TV budou 24 hod. denně vysílat smyčku složenou ze švýcarského konta ODS, Katovny a novoročního projevu presidenta republiky.
Poté sdělila národu, že podle ní nežijeme v parlamentní demokracii, ale monarchii, kde jeden člověk pomocí úředníků vládne státu. Tím jedináčkem myslela presidenta Havla.
Za co se panu presidentovi dostalo té cti, že tak inteligentní děvče, jako K. Dostálová, o něm v TV hovoří jako o králi? Důvod je prostý: Pan president si dovolil využít své ústavní pravomoci a vetoval zákon o obchvatu Plzně. Tím údajně pobouřil desetitisíce Plzeňáků, ale hlavně Kateřinu Dostálovou. A pobouřil ji velmi, takže ona neváhala a v Partii vznesla dotaz, proč pan president, když odjel na ozdravný pobyt do Portugalska, nevzal ty chudáky desetitisíce Plzeňáků s sebou?
Další presidentské veto bylo ještě strašnější. LN píší: "Havlovo veto vyděsilo zemědělce". To je nepřesný titulek. Ono totiž vyděsilo hlavně poslance. Tady je situace malounko složitější. Jednalo se totiž o zákon, ve kterém měly být původně smíchány jen hrušky s jablky, ale nakonec to poslanci hodili ke švestkám. Hruškami byly peníze pro politické strany. Ne pro všechny, jen pro ty, co se dostaly do parlamentu. Je totiž taková logika, kterou diváky odzbrojil M. Kučera st., že politické strany v ČR si nejsou před zákonem rovny. Těm rovnějším (tedy parlamentním stranám) poslanci odhlasovali, že dostanou příspěvek za počet poslanců. Na jednoho to dělalo rovný milion. Ústavnímu soudu se to nelíbilo - podle něj si strany mají být rovny. Poslanci rychlostí blesku, t.j. druhý den po vynesení rozsudku (aniž čekali na nabytí právní moci) snížili částku na 900 tisíc a přihodili ji k právě projednávanému zákonu o finančních náhradách zemědělcům (to byla jablka). Co jiného presidentovi zbývalo, když mu ty shnilé hrušky chtěli propašovat s jablky?
Aby toho nebylo málo, Dostálová vysvětlila TV divákům (a tady už jsem se neudržel smíchy), že původním zákonem, ke kterému ty hrušky s jablky přihodili, byly švestky, totiž zákon o směnitelnosti rublu vůči bývalé NDR (???).
Když jsem pochopil, že si Dostálová nedělá legraci, musel jsem to podtrhnout a sečíst. V jeden den do jednoho zákona zakomponovali poslanci zákony tři - zákon o směnitelnosti rublu vůči bývalé NDR, zákon o finančních náhradách zemědělcům a zákon o příspěvku některým politickým stranám. Dostálové se v Partii podařil husarský kousek - podala národu výklad o způsobu práce zákonodárného sboru. Ten slepenec, ta právní zrůda, kterou Dostálová bez uzardění na obrazovce prezentovala, je důkaz o tom, jak se v České republice vytváří průhledné právní prostředí. Z toho přece musí mít Evropa radost.
A běda, pane presidente, kdyby se to někomu u nás nelíbilo!
