Dopis Stanislavu Grossovi: podezření z nekompetentnosti
Vysvětlete, proč odepřela cizinecká policie ČR rodině Iráčana Waleda M. Bahnama povolení k pobytu
Vážený pan
Stanislav Gross
ministr vlády České republiky
V Praze dne 10. května 2001
Re: Žádost o vysvětlení
Vážený pane ministře,
jako novinář působící v internetovém deníku Britské listy jsem se setkal s případem pana Waleda M. Bahnama z Iráku, jemuž Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie svým rozhodnutím č. j. PPR-956/RCP-c-215-2000 (v příloze) zamítlo žádost o povolení trvalého pobytu. To spolu s rozhodnutím o neprodloužení povolení k dlouhodobému pobytu znamená, že rodina pana Bahnama, která žije v České republice od roku 1993, bude muset v krátké době zemi opustit.
Když jsem se seznámil s podrobnostmi případu, dospěl jsem k závěru, že správní uvážení, na jehož základě policejní orgán rozhodl, není v souladu s veřejným zájmem: rodina žadatele se těší velmi dobré pověsti, neměla dosud konflikt se zákonem a s úspěchem se integrovala do místního prostředi. Dvě děti pana Bahnama vystudovaly české gymnázium a jeho syn je nyní studentem FEL ČVUT.
Navíc, vzhledem k tomu, jaký režim vládne v zemi, do níž by se měl pan Bahnam vrátit, hrozí nemalé nebezpečí, že tam budou on i jeho rodinní příslušníci vystaveni politické perzekuci, která může skončit i trestem smrtí.
Rád bych Vás upozornil, že institut správního uvážení, jímž stát deleguje na správní orgán pravomoc rozhodovat o věcech, kde nelze postupovat podle striktně stanovených formálních předpisů, nelze vykládat tak, že orgán smí rozhodnout libovolně; při svém uvážení musí mít vždy na zřeteli vyšší zájem, který příslušný zákon hájí.
Ve svém rozhodnutí plk. Urban mj. uvádí:
Zamítavé rozhodnutí ve věci trvalého pobytu v žádném případě neznamená omezení Vašich práv a svobod, spíše lze mluvit o jejich „nerozšíření“.
Jistě si uvědomujete, že podobné formulace zavdávají vážné podezření, že bylo rozhodnuto nekompetentně, a podobně jako v případě policejního zásahu při loňském zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze hrozí, že případ skončí kritickým ohlasem na adresu orgánů Vašeho resortu ze strany uznávaných mezinárodních institucí, jako např. Amnesty International.
Žádám Vás o vysvětlení, proč Vám podřízené orgány postupovaly ve věci pana W. M. Bahmana popsaným způsobem a co uděláte pro to, aby jeho případ byl uveden do souladu s civilizovanou praxí a s mezinárodními normami, jimiž je postavení politických uprchlíků upraveno.
Těším se na Vaši odpověď, kterou rádi zveřejníme v Britských listech.
S úctou,
Tomáš Pecina
