Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Rada ČT skandálním způsobem porušila novelu zákona o České televizi. Příklad "vzbouřencům", jak je třeba dodržovat zákon, dala nová Rada České televize. Po méně než dvou týdnech od zvolení se rozhodla zrušit zákonem danou veřejnost zasedání a na svá jednání nikoho nepouští; agenda je prý sice oficiální, ale jedná se o "pracovní schůzky" a o těch se v zákoně nic nepíše. Další výhodou je, že z takového jednání není třeba pořizovat veřejný zápis. Co na to novináři? Trvají na vstupu do místnosti a nechávají se vyvést policií? Už podali soudu návrh na předběžné opatření, kterým by tomuto protiprávnímu jednání zabránili? A sněmovna? Už poslanci znají termín, kdy budou hlasovat o odvolání radních, kteří se konspiračních schůzek účastní? --- Ale jděte, nebuďte směšní! Ve správné postkomunistické zemi přece zákony platí jen někdy a jen pro někoho... (TP)

Na otázku mnoha čtenářů, proč jsou v demokracii menšiny v jistém smyslu důležitější než většina, odpovídáme citátem německého evangelického kněze. Vztahuje se k Německu a ke 30. létům (autor byl zatčen v roce 1937), ale platí dodnes:

Als die Nazis die Kommunisten holten, habe ich geschwiegen; Ich war ja kein Kommunist.
Als sie die Sozialdemokraten einsperrten, habe ich geschwiegen; ich war ja kein Sozialdemokrat.
Als sie die Gewerkschafter holten, habe ich geschwiegen; ich war ja kein Gewerkschafter.
Als sie die Juden holten, habe ich geschwiegen, ich war ja kein Jude.
Als sie mich holten, gab es keinen mehr, der protestieren konnte.

Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem; nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro Židy, mlčel jsem, nebyl jsem přece Žid.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.

Martin Niemöller (1892-1984), překl. TP

V České republice zatím fotografují "anarchisty", porušují zákon vůči "squatterům" a šikanují několik málo novinářů - když to strpíte, jste si jisti, že za několik málo let nebudete ve stejné situaci i vy? (TP)

Aktualizace, pátek 7. 30 ráno:

Zpřesnění výsledků britských všeobecných voleb: Dosud bylo vyhlášeno 631 z celkového počtu 659 parlamentních křesel. Labouristé získali 413 (o šest méně než v roce 1997), konzervativci 162 (o jedno křeslo více než v roce 1997) a liberální demokraté 46 (o šest křesel více). Celkově je to velké vítězství pro labouristy, ale účast voličů se snížila oproti roku 1997 o 13 procent - diskutuje se o tom, zda je to v důsledku apatie, anebo antipatie vůči labouristické vládě. - William Hague rezignoval v důsledku drtivé porážky konzervativců na funkci šéfa Konzervativní strany.

pátek 3.30 ráno:

Velká Británie: Drtivá porážka konzervativců, vítězství Blairových labouristů ve všeobecných volbách

V pátek ve 3.30 ráno byla známa teprve přibližně třetina výsledků z britských všeobecných voleb, ale bylo zjevné, že Labouristická strana Tonyho Blaira míří k výraznému volebnímu vítězství, že si zachová parlamentní většinu přibližně 170 poslanců. Konzervativci doufali, že získají oproti roku 1997, kdy utrpěli velkou porážku, alespoň tak deset nových křesel, to se ale zřejmě nepotvrdí. - Celkem to vypadalo, že budou mít labouristé v novém parlamentě přibližně 416 - 419 poslanců (situace bude téměř nezměněna od posledních voleb v roce 1997), konzervativci budou mít jen asi 160 poslanců a třetí strana liberálních demokratů asi 55 poslanců. Voliči potvrdili, že chtějí, aby Tony Blair se svou vládou pokračoval v započaté práci, (v předvolební kampani se hodně hovořilo o neblahém stavu britského zdravotnictví, školství i infrastruktury) a ve volbách projevila vůči labouristům určitá únava: volební účast od roku dosti radikálně poklesla, od 10 - 13 procent, takže labouristé zaznamenávají velké volební vítězství jen na základě hlasů od 25 procent britského obyvatelstva. Haguovi konzervativci se naprosto přepočítali, když se v předvolební kampani soustředili na euroskeptické protesty proti Evropské unii a chtěli před Blairem zachraňovat britskou libru a odmítat euro, argumenovali, že jsou prý tyto volby referendem o tom, zda přijmout či odmítnout euro - britské voliče tato otázka nezajímala; jiným výrazným rysem předvolební kampaně konzervativců byl plán vybudovat rozsáhlá vězení pro žadatele o asyl a další přistěhovalce. Konzervativní strana se definovala jako naprosto marginální a extremistická organizace a voliči se jí, zdá se, za to odvděčili. Podstatné úspěchy zaznamenala třetí britská politická strana liberálních demokratů, která je dosud handicapována většinovým volebním systémem. Pozoruhodná drobnost: přesně ve 3.30 ráno byly vyhlášeny výsledky ve volebním okrsku Wyre Forest, kde získal 68 procent všech volebních hlasů místní lékař Richard Taylor, nezávislý kandidát bojující za záchranu místní nemocnice, kterou se labouristická vláda rozhodla zlikvidovat. Na hlavu porazil tamějšího dosavadního labouristického poslance. Lidová vůle, zdá se, se ve většinovém volebním systému dá prosadit. Celkem je volební noc v britské televizi obrovskou školou demokracie a vynikající ukázkou publicistického vysílání samozřejmě s využíváním pozoruhodné počítačové grafiky a s přímým přenosem z velkého množství jednotlivých volebních okrsků a analýzou a průběžnými komentáři až do ranních hodin, vrátíme se k ní podrobnějšími rozbory a možná i překlady některých rozhovorů s politiky - Další aktualizaci těchto volebních výsledků vydáme přibližně v 8 hodin ráno; (v 7.45 bude o nich hovořit Jan Čulík v Radiožurnálu.)

"Pošlete Slováky na Slovensko". Dotkli jsme se opět něčeho atavisticky docela základního, když jsme napsali, že není moudré řešit případný problém s nedostatkem ubytování na studentských kolejích znevýhodňováním Slováků (kteří jsou snad současným systémem do určité míry zvýhodňováni). Přišlo mnoho dopisů o tom, že "české vysoké školy jsou pro Čechy", kteří si na to platí v daních, a "cizince znevýhodňují při studiu mnohé evropské země, tak proč ne my?" - Ano, je pravda, že například ve Velké Británii (každý chce studovat v anglicky mluvící zemi, je to velmi výhodný kšeft) bylo od dob Margaret Thatcherové zavedeno drasticky diskriminační školné pro cizince (ze zemí mimo Evropskou unii; ale Británie také poskytuje zdarma dost podstatný počet postgraduálních stipendií pro studenty z těchto zemí). Jinde to však takové není a v Británii to také tak nebývalo: celkově lze říci, že univerzita i země mají výrazný prospěch z toho, studují-li na vysoké škole lidé vybraní podle schopností, nikoliv podle národnosti: když už nic jiného, univerzitní absolvent z české vysoké školy zůstane na zbytek života v těsném kontaktu se zemí, kde studoval. To vědí např. v Německu a snaží se získávat studenty z nejrůznějších zemí světa, aby po absolutoriu pak po světě šířili vliv německé kultury. Jeden čtenář, pražský vysokoškolský učitel, nám v této věci napsal:

Proud slovenskych studentu do Prahy ukazuje, co by se stalo, kdybychom ucinili snadno pristupnym studium v Praze treba Ukrajincum. Ti by se tu cestinu rychle taky naucili, a treba UK by se timto stala atraktivni pro "bazen" s 50 miliony obyvatel ! Takove zazemi talentovanych mozku (na vyber) nema zadna universita na svete - snad krome MGU v Moskve. (A ze to byla asi nejlepsi universita na svete v matematice a fyzice.) Vedlo by to k prilivu vynikajicich studentu - a casem jiste k zarazeni se UK mezi opravdu spickove university. Jeste k tomu nalakat treba zidovske vedce a intelektualy ruzne ze sveta (Praha ma mezi nimi dobry zvuk pro sve tradice) a prekonat odpor ceskych malomestaku (a jejich deti) trpicich "syndromem hlubokeho udoli" (=podeziravosti ke kazdemu, zijiciho vne toho udoli). Myslim, ze by to byla velka sance. Bohuzel xenofobie a zapecnictvi je u nas prilis mnoho.

Propaganda anarchistů. Píše Jindra Vavruška:

Co jsou "skutečné cíle"? Nejsem tak naivní abych věřil všemu, co o sobě kdo vykládá. Anarchisty jsem viděl vrhat zápalné lahve, zapalovat auta (úplně cizí auta, ne jejich nebo policie), rozbíjet výlohy, rabovat, obtěžovat lidi na ulici.

To co anarchisté vydávají za "skutečné cíle" lze ve světle jejich činů považovat leda za slovní kouřovou clonu.

Takovouhle propagandu si klidně nechte.

O reformě českého soudnictví bude diskutovat s veřejností místopředseda vlády pro legislativu JUDr. Pavel Rychetský a JUDr. Jitka Kupčová, předsedkyně ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Diskuse se bude konat příští týden v úterý - 19. června v Masarykově dělnické akademii, v přízemí Hybernské ulice 7a v Praze 1. Nechcete přijít říci i vy panu ministrovi a paní poslankyni váš názor na kvalitu zákonů či práci policie a soudů - pilířů spravednosti a práva v České republice??? Zkušenosti některých čtenářů (ale i redaktorů) Britských listů by dnes už mohly být podnětné nejen pro ministra... (koš)

Reportér Britských listů Štěpán Kotrba požádal prezidenta Havla o milost pro Tomáše Pecinu. Je to velmi vážná věc, pokud jsou v České republice voláni na policii novináři, aby "vysvětlili své kritické články." Viz třetí text dnešních Britských listů.

Exkluzivně zveřejňujeme smlouvu o pronájmu Grébovky společnosti CEELI. Dokument, včetně historie změn, je zde.

Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR požadovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrinsicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trestního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ochoten poskytnout policii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedostavil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občanských práv, nikoli deliktním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořádkové pokuty.

Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

Zajímavý projekt Bohuslava Blažka o vánoční televizní rebelii "Polořízená revoluce" (o němž se zmiňuje Jana Dědečková) je zde.

Dětem v brněnském dětském domově hrozí nebezpečí od volně působícího pedofila.Ve všech zemích světa je zvykem, že se pedofilové soustřeďují do institucí, jejichž účelem je starat se o týrané či jinak poškozené děti. V civilizovaných evropských zemích se to však sleduje a ostře se proti tomu - v zájmu těch dětí - zasahuje. Podle informací, které zveřejňují Britské listy v tomto čísle, však možná Česká repulika k těmto evropským zemím nepatří. Podle všech indicií je zjevné, že v dětském domově v Brně-Hlinkách operuje podle svědectví Jiřího Szuty pedofil. Ředitel tohoto dětského domova odmítl proti němu podniknout jakékoliv kroky. Jak informuje Fabiano Golgo zde, když ředitele konfrontoval s podrobnostmi pedofilových akcí, ředitel sdělil Fabianu Golgovi, že on "není členem jeho rodiny", takže nemá právo "se ho dotazovat na podrobnosti sexuálních aktů". Pokud je nám známo, pedofilní zaměstnanec působí v dětském domově beztrestně dál. Možná právě nyní, když čtete tyto řádky, sexuálně zneužívá děti v domově.

Kultivovanost reportéra Svobodné Evropy Radka Kubička. Zdá se, že arogance a sprostota při jednání veřejných činitelů vůči veřejnosti je u některých lidí docela zakonzervovaná. Snažil jsem se vysvětlit reportéru Radku Kubičkovi, že jako člověk veřejně činný si nemůže dovolit reagovat vulgárními e-maily (jaké posílá např. Martinu Stínovi) na dopisy veřejnosti, i kdyby nakrásně mu členové veřejnosti třeba i nadávali. V normálních západních demokraciích se to běžně neděje. Jako veřejný činitel má reportér veřejnoprávního rozhlasu povinnost vystupovat vůči veřejnosti zdvořile. Bohužel, v České republice tato běžná civilizační zásada zřejmě u některých lidí neplatí. V každém případě to nepochopil Kubičko, který odpověděl mj. takto:

Myslím, že adekvátní reakcí veřejné osoby na primitivy jako jsi TY a Stin by nejspíš bylo jediné: po vzoru britské politické kultury dát takovým prasatům pěstí. Rk

Tuto nepřiměřenou reakci na racionální, uměřený mail, nechápu a mám v této věci dotaz na generálního ředitele Českého rozhlasu a na Radu Českého rozhlasu: domníváte se, že tento způsob jednání vašeho reportéra autoritu Českého rozhlasu posiluje anebo ji naopak oslabuje? - Reakce Radka Kubička je zde. (JČ)

Do on-line rozhovoru s ministrem Karlem Březinou na Interview 21 jsme poslali následující dotaz:

Pane ministře, v souvislosti s kontroverzí kolem sčítání lidu vyšlo najevo, že jedním z poradců, kteří pro Vás pracují, je pan Jindřich Kodl, bývalý vysoký důstojník StB. Kolik dalších osob s pozitivním lustračním osvědčením pracuje ve Vašem týmu? Můžete odhadnout, jakou percentuální část Vašich "odborných poradců" tyto osoby představují?
Tomáš Pecina, Britské listy

Redaktor bohužel náš dotaz do pozitivně laděné konverzace s Březinou nezařadil. Nevadí - necháme ho vystaven zde a snad nám pan ministr odpoví přímo. --- Že si K. Březina neumí svou práci bez estebáků představit, berme jako fakt - de gustibus non est disputandum; když už si je ale jednou platíme z daní, máme právo vědět, kolik jich na Úřadu vlády působí. (TP)

Jana Šmídová. Opakujeme dotaz na ředitele Českého rozhlasu, a na ředitele stanice ČRo6 - Svobodná Evropa Pavla Pecháčka, kdy bude v zájmu důvěryhodnosti a nestrannosti propuštěna Jana Šmídová, která hrubě porušila zásadu novinářské nestrannosti tím, že se stala mluvčím politického sdružení Impuls 99 a - jak toho byl Jan Čulík v Praze svědkem - bezostyšně vystupuje v zájmu politických kauz. Na dotaz, zda jí nepřipadá neslušné, že svou novinářskou nestrannost takto kompromituje, odpověděla, že žádný konflikt zájmů nepociťuje. (JČ)

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.