Václava Havla nelze satirizovat jako soukromou osobu, neboť má autorské právo na svou osobu i jméno
Komentář k "Vendovi Veškrnovi".
Při čtení Vašich článků v Britských listech mi občas vstávají vlasy na
hlavě, protože se projevujete jako naprosto neprávně myslící subjekt.
Proč
se podivujete nad tím, že ČT ze svého vysílání vyřazuje výroky, v nichž je
někdo označován jako Venda Verškrna.
Jestli má ČT právníky, tak jim musí
být jasné, že pokud takové věci pustí do éteru, tak mají okamžitě na krku
soudní žalobu za porušení autorských práv, protože každá soukromá osoba,
která je občanem ČR, má autorské právo k vlastnímu obličeji, ke svému
životnímu příběhu, ke svému jménu i jiným atributům své osoby včetně svého
soukromí a není možné občana svévolně kopírovat obrazem, textem nebo zvukem a
potom ho rozšiřovat.
Proto mne překvapuje Váš údiv nad tím, že ČT provádí
samocenzuru.
Copak u Vás v Británii občané nejsou nijak chráněni proti
svévolnému fotografování nebo jinému kopírování a následnému zveřejňování ?
Ať už obrazem, zvukem nebo textem?
Pochopte , že je rozdíl mezi tím, že když ministr financí usne někde na
mezinárodní konferenci, nebo tam poplácává nějakou sekretářku nebo se na
ni sápe s vilnými úmysly, je to něco jiného, než když je tento člověk
kopírován obrazem ve svém soukromí a následně zveřejněn.
Pokud ministr
financí usne, tak nechť je novinářem vyfotografován a zveřejněn, pokud
obcuje se sekretářkami, nebo bere úplatky tak ať je zveřejněn též, ale
jestli tato osoba je ve svém volném čase jako soukromá osoba na své
zahrádce a ve svém soukromém bazénu se tam válí se dvěma tuleni, nebo dvěma
milenkami, tak do toho ani televizi, ani novinářům nic není, protože se ten
člověk neválí v bazénu jako politik, tzn. osoba veřejná, ale válí se tam s
tuleni jako osoba soukromá, a protože každý občan ČR má jako soukromá osoba
autorské právo k vlastnímu obličeji, ke svému životnímu příběhu i
komponentům svého soukromí, tak je jako taková proti svévolnému kopírování
chráněná zákonem.
To se týká i zveřejňování jména osoby, nebo jeho
skomolenin. (sic)
Autorské právo je nehmotný statek, a můžete ho využívat jen na základě
smlouvy o využití autorského práva, kteroužto smlouvu uzavíráte s
autorem, přičemž mezi slušnými lidmi bývá zvykem nejdříve uzavřít smlouvu a
potom někoho kopírovat.
V ČR byl případ, kdy Milan Knížák asi umělec, malíř
a svobodný člověk ve jménu své Svobody natřel na zeleno soukromou osobu
Václava Havla a pak ho nechal vyvěsit na nějakém billbordu na ulici, přitom
je zřejmé,že Havel tam visel jako soukromá osoba, protože ten billbord byl
tematicky velmi nepolitický.
Pokud by někdo zveřejnil v novinách třeba
formou kreslené karikatury Václava Havla jako politika v podobě mírové
holubice, která má v zobáku mírovou ratolest a přitom z holubice padají
bomby, na nějaké Srby ,kteří by mohli být nakresleni dole,tak by to bylo
nežalovatelné, protože na té karikatuře by byl vyobrazen prezident jako
osoba veřejná v podobě holubice neboť výroky prezidenta ČR vůči Srbům jsou
všeobecně známé a téma takovéto karikatury by bylo prokazatelně politické,
což by musel uznat každý soud a případnou žalobu Vaclava Havla proti
novináři by musel soud shledat bezpředmětnou, protože veřejné osoby musejí
být volně kopírovatelné. Soukromé osoby ale nikoli.
V ČR existuje v tomto obrovská džungle, ze které se lze dostat jedině
neustálými žalobami,přičemž je třeba, aby se o těchto případech v novinách
psalo, aby vstoupily do povědomí lidí, protože lidé nevědí, že mají práva a
nevědí, že jiné osoby je mají též a potom dochází k takovým kolizím jako ve
zmíněném případu Havel - Knížák.
Je to marasmus a je otázkou, jestli za to mohou komunisti, nebo jestli si za
to můžeme sami. Tohle právní nevědomí lze odstraňovat jedině soudními
kauzami, následně zveřejňovanými v novinách, aby to mělo vzdělávací formu,
aby občan pochopil a z těchto případů se učil.
V současné době funguje nějaký server "dagmarveskrnova" nebo havlova. Ten
server je také obsahově velmi nepolitický. Vypadá to, že si nějací patnáctiletí
puberťáci hrají s internetem. Uvidíme, co s tím udělá soud.
PS
V tomto textu používám jména cizích osob bez jejich souhlasu. Budiž mi
odpuštěno.
