Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív.
Výsledky referenda ve Walesu
(pátek 19. září 1997, 7.45 ráno středoevropského času)
Referendum, které bylo rozhodnuto doslova na poslední chvíli
Obyvatelé Walesu hlasovali pro vlastní parlament v napínavém referendu, kdy bylo o výsledku rozhodnuto až na poslední chvíli. Celou dobu dominovaly výsledky odmítající novou sněmovnu, až naposledy přišel výsledek z okresu Carmarthenshire, který rozhodl, že celkový výsledek hlasování je pro novou sněmovnu. Ve Walesu hlasovalo 559 419 občanů pro novou sněmovnu, 552 698 proti.
Referenda se účastnilo o něco málo více než 50 procent občanů. Znamená to, že pro novou sněmovnu hlasovalo jen 25 procent celkového obyvatelstva Walesu.
Poprvé za pět set let bude mít Wales určitou vlastní samosprávu. Owain Glyndwr svolal poslední welšský parlament v Machinllethu v roce 1404.
Nová welšská sněmovna bude mít 60 poslanců. Nebude mít právo zvyšovat či snižovat daně ani měnit zákony a bude zasedat v Cardiffu. Toto hlavní město Walesu bylo paradoxně jednou z jedenácti oblastí, které odmítly návrh na decentralizaci správy Walesu.
Volby do nového shromáždění se budou konat až v roce 1999.
Ministr pro Wales Ron Davies přislíbil, že nová sněmovna pro Wales bude autenticky reprezentovat všechny oblasti Walesu, i ty, které proti sněmovně hlasovaly. Konstatoval, že je to "velmi dobré ráno pro Wales", že je dnešek velmi důležitým dnem v historii země.
"Decentralizační referendum neposkytlo labouristické vládě skutečně přesvěčivé schválení navrhovaných změn," řekl mluvčí Konzervativní stany pro ústavní záležitosti Michael Ancram. Uvedl, že doufá, že se ministerský předseda Tony Blair nad výsledkem zamyslí, neboť "to není mandát pro radikální ústavní reformu".
Lidé ve Walesu nepromluvili jednotným hlasem. Čelný představitel kampaně proti vytvoření samostatného shromáždění Tim Williams uvedl, že v důsledku referenda se Wales stal rozdělenou zemí a vznikl konflikt. "Anglicky mluvící lidé budou odděleni od welšsky mluvících lidí," konstatoval. "Vznikne konflikt mezi průmyslovým Jihem a zemědělským Severem. Celá záležitost vytvoří nejednotu v zemi, která dosud neexistovala. Pro Wales je dnešek smutný den," konstatoval.
Prezident welšské nacionalistické strany Plaid Cymru, Daffyd Wigley přiznal, že hlasovací výsledky pro nové welšské shromáždění, které přišly na poslední chvíli, byly neobyčejně dramatické a překvapivé. "Kdybych napsal o tom román, nikdo by nevěřil, že se něco takového může stát ve skutečnosti," uvedl. Wigley zdůraznil, že se na volebním výsledku pro nové shromáždění podílely všechny oblasti Walesu a že doufá, že se nyní strany sjednotí a budou společně usilovat o vznik nové kapitoly v dějinách Walesu.
Nové shromáždění poskytne určitou míru místní autonomie a pravomocí spravovat rozpočet pro Wales, ve výši 7 miliard liber (cca 350 miliard Kč)
Shromáždění nebude mít pravomoci vytvářet primární zákony, ale bude zřejmě vytvářet sekundární předpisy a zákony.
V londýnské vládě bude i nadále zasedat ministr pro Wales, který bude hájit welšské zájmy. Budou však existovat pravomoci, podle nichž by mohla být odpovědnost ministra pro Wales přesunuta na nové shromáždění.
Ministr pro Wales bude mít právo účastnit se zasedání a debat nového shromáždění, ale nebude mít právo hlasovat.
Shromáždění bude mít pravomoci rozhodovat o školství, o místní samosprávě, o bytech a o zdravotnictví.
Bude také rozhodovat o zemědělství, plánování, o životním prostředí a o dopravě.
Shromáždění bude odpovědné za hospodářský rozvoj, plánování a místní samosprávu.
Bude také rozhodovat o kultuře, včetně welšského jazyka.
Bude podporovat rekreační činnosti, chránit národní historické památky a podporovat průmysl a rekvalifikační činnost.
Nové shromáždění nebude mít pravomoci pro určování daní, nebude se zabývat obranou ani zahraniční politikou, sociálním zabezpečením, policií, právními záležitostmi ani makroekonomickou politikou.
Shromáždění bude mít 60 členů. 40 z nich bude voleno z jednotlivých voelbních okrsků, 20 jich bude voleno na základě poměrného zastoupení. Shromáždění bude fungovat obdobně jako britská vláda. Bude ho tvořit většinová politická strana. V jeho čele bude stát výkonný výbor. Parlament bude zasedat ve welšském hlavním městě Cardiffu, a to po fuknční období čtyř let.
Simon Jenkins, známý komentátor deníku Times ve středu ostře kritizoval návrh nového welšského shromáždění, že to není dostatečně efektivní ústavní těleso. Přesto však předpověděl, že i tak je celá záležitost velmi významným krokem vpřed, pro decentralizaci a demokratizaci welšské vlády. Jenkins napsal:
"Předpovídám, že důsledkem bezmocnosti nového welšského kabinetu bude, že jeho členové budou děsně znepříjemňovat život ministru pro Wales londýnské vlády. Čím méně moci totiž bude mít nové welšské shromáždění, tím méně odpovědnosti bude pociťovat za vládu své zemi. Všechny nedostatky welšských veřejných služeb budou energicky svalovány na Londýn. Vzhledem k tomu, že nové welšské shromáždění nemá pravomoci měnit daně - to je jeho největší slabost - dává mu to příležitost nemilosrdně bombardovat Londýn kritikou.
Zákon, zřizující nové welšské shromáždění, je politicky negramotný. Nové welšské shromáždění nebude novou welšskou vládou, ale naopak, bude protivládní opozicí.
Z tohoto důvodu bude nové welšské shromáždění představovat důležitý nový pluralismus v britské demokracii, opozici reginu vůči centru. Je to klopýtnutí správným směrem."
