pátek 10. října

O B S A H

České zdravotnictví:

  • Stráský bude rušit nemocnice, ale nechce říct, které (Jindřich Ginter) Česká ekonomika:
  • České restituční zákony jsou neuspokojivé (Prague Post) Internet:
  • Žábou na prameni je Český telekom (Marek Janouš)
  • ISDN v ČR (Jan Lipšanský)
  • České volby po Internetu? (Peter Mikeš, Vít Novotný)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Budou Cesi v zahranici moci volit ?

    - a budou moci volit v pohodli svych obyvaku pomoci Internetu???

    Peter Mikes, Vit Novotny

    Podle nedavne zpravy CTK (20.srpna) a Mlade fronty Dnes (21.srpna) vlada schvalila vecny navrh noveho volebniho zakona. Tento vecny navrh obsahuje mimo jine ustanoveni, ktere osm let po listopadovem prevratu konecne umoznuje volit v parlamentich volbach ceskym obcanum, kteri pobyvaji v dobe voleb v zahranici. Vladni navrh otevira nejmene dve dulezite otazky.
    Jde jednak o zpusob volby (zatim nic nebylo zverejneno ohledne konkretnich planu kabinetu), jednak o vliv rozsireni okruhu volicu na ceskou politiku.

    Metody volby

    Chceme se dnes zabyvat tou prvni otazkou, zpusobem volby. Moznych metod je cela rada:

    • volba na velvyslanectvi republiky v cizine
    • volba postou ci telefaxem
    • volba pomoci prostrednika
    • volba po Internetu.

    Prestoze volbu na velvyslanectvi mnohe staty vyuzivaji, bylo by dobre, aby vlada a parlament nezvolily tuto moznost jako jedinou. Vzhledem k planovanemu ruseni nekterych ambasad by volba na zastupitelskych uradech nebyla stastnym krokem. Dalsi nevyhodou pouziti vyhradne teto metody by bylo, jak uz poznamenali nekteri zahranicni Cesi (viz BL 23.7.), znacne vzdalenosti v nekterych zemich.

    Volbu postou a volbu pomoci prostrednika zrejme neni treba dal komentovat. Jedine, co bude potreba rozhodout, a to u vsech zpusobu volby, je klic, podle ktereho budou obcane v ruznych zemich volit. Pokud maji trvale bydliste v CR, bylo by idealni, kdyby mohli volit ve 'svem' volebnim kraji ci obvodu. Pokud trvale bydliste v Cesku nemaji, meli by mit moznost zvolit si, ve kterem volebnim kraji ci obvodu chteji volit. Da se predpokladat, ze v druhem pripade by si vetsinou zvolili volebni okrsek, ve kterem oni ci jejich predci drive bydleli a ke kteremu maji tedy vztah.

    Volba pres Internet

    Volba pres Internet poskytuje nekolik vyhod. Je pohodlna a mohla by i zvysit ucast volicu na volbach, je take lacina a rychla, a - abychom se vratili k nasemu tematu - umoznuje, vedle ostanich uvedenych metod, volit tem obcanum, kteri se nachazeji na cestach, at jiz doma ci v zahranici.


    Pokud je nam znamo, volbu po Internetu zatim jeste zadna zeme nezavedla. Lze
    Internet skutecne vyuzit pro volby? Je mozne zajistit tajnost volby a take to, ze voli ten, kdo volit ma? Je mozne zajistit, aby kazdy mohl volit jen jednou? Pozadavky bezpecne komunikace po Internetu byly vyvinuty pro potreby Internetoveho obchodu:

    Jestlize si napriklad objednam jisty vyrobek pres Internet, chce mit prodejce jistotu, ze to jsem ja, kdo vyrobek objednava, a ja chci mit jistotu, ze moje data, jako je cislo kreditni karty, budou tajna.

    Bezpecna komunikace tedy vyzaduje autenticitu (schopnost overeni totoznosti) a soukromi (schopnost dorucit zpravu jen adresatovi). Puvodni Internet, vyvinuty pro vedecke potreby, tyto
    vlastnosti nemel a vetsina Internetoveho provozu je nepotrebuje ani dnes.

    V pripade voleb je nezbytna moznost overeni totoznosti volice, ale zaroven je nutne utajeni toho, jak konkretni volic hlasoval, aby pravo tajne volby zustalo zachovano. Soucasny Internet a 
    moderni prohlizece (browsers) to delaji tak, ze zpravy jsou zakodovane, poslane v sifre. Kodovani i dekodovani se deje automaticky.

    Tradicni sifry funguji tak, ze kazda sifra ma klic, ktery je tajny. Jenom ten, kdo zna klic, muze zpravu desifrovat. V poslednich deseti letech byly vsak vyvinuty metody tak zvane kryptografie s verejnym klicem. Tyto metody maji jiste vlastnosti, ktere tradicni kryptografie nema.>
    Jednou z techto vlastnosti je schopnost 'digitalniho podpisu' ktery umozni prijemci verifikovat totoznost odesilatele zpravy. Metody Internetoveho obchodu jsou zalozeny prave na techto novych vlastnostech sifrovacich systemu.

    Internet se vyviji velmi rychle;

    co by normalne trvalo sedm let, se na Internetu stane za rok ..

    Cast verejnosti stale dostava informace z tradicnich 'papirovych' sdelovacich prostredku a nema zazit tento prekotny technologicky vyvoj. Kdyz se jedna o tema tak zavazne jako volby do zakonodanych organu, rozdilny stupen informovanosti a zkusenosti muze zpusobit i jiste problemy.

    Jake jsou problemy s elektronickymi volbami?

    Pan Slocum, Registrar of Voters, tedy urednik, ktery ma na starosti organizaci voleb v jedonom okrese v Kalifornii, napsal o sve zkusenosti s elektronickymi volbami:


    Problem s volbou online neni technologickym, ale psychologickym problemem.

    clanek pan Slocuma (anglicky)

    Verejnost (jak americka, tak ceska) se pod vlivem nezasvecenych popisu v novinach casto obava, ze zli hakeri mohou zneuzit jakehokoli elektronickeho prenosu informaci. Pokud bychom vskutku byli tak bezmocni, volby po Internetu by bylo mozne falsovat. Zli hakeri by meli zelenou na ceste k uchopeni moci. Takovy byl scenar nedavneho americkeho sci-fi filmu The Net a my jiste nechceme, aby se neco takoveho stalo ve skutecnosti a v Ceske republice.
    Pokud pouzijeme zkusenost pana Slokuma na ceske pomery, zda se, ze hlavnim problemem voleb po Internetu je vysvetlit verejnosti, ze pokud se volby po Internetu provedou spravne, je takovy scenar nepravdepodobny. Ve zbytku tohoto clanku se pokusime popsat, jak by takovy 'spravny zpusob' mohl vypadat.

    Bezpecnost siti a pocitacu je novy technicky obor. Site, ktere jsou odborne vedeny, nejsou snadno proniknutelne.Jak tezke je proniknout do site, zalezi na situaci.: Jako s bezpecnosti Vaseho bytu nebo treba banky, je tu otazka, kolik kazde zmenseni rizika bude stat, jak financne, tak ve ztracenem pohodli, nebot je treba dodrzovat jista pravidla a pravidelne vykonavat udrzbu. Situace na scene Internetove bezpecnosti se stale meni. Nove slabiny jsou objevovany a popsany, a metody na jejich potlaceni jsou vyvinuty a nabizeny, vetsinou zdarma, puvodnim vyrobcem softwaru. Podivejme se kratce co se deje na teto scene.

    Bezpecnost elektronicke komunikace

    Nekolik profesionalnich stredisek, napriklad CIAC Security Web Site , ktere je financovane americkou vladou, ma splolehlive informace o virusech, tricich, a tak zvanych "dirach v bezpecnosti". To jsou diry, kterymi se neopravneny uzivatel muze neopravnene zmocnit nekterych schopnosti vaseho pocitace. Tyto informace, i kdyz psane pro odborniky, jsou pristupne komukoliv, kdo ma pristup k Internetu. Tato strediska vysetruji a dokumentuji pripady prulomu a popisuji metody prevence. Mimochodem receno, CIAC je zkratka pro anglicky nazev strediska, ktery znamena, zhruba, "Stredisko pro analyzu prulomu do pocitacu" ,a nema nic spolecneho s vyzvednou sluzbou CIA.

    K cemu jsou tyto informace dobre?? Predstavte si, ze dostanete e-mail od kolegy v Nemecku:

    "Chodi okolo virus, ktery vypada jako e-mailova zprava s titulkem GOOD TIMES..
    Kdyz dostanes tuto zpravu, necti ji, nebo ti vymaze hard disk..."

    Napojite se na CIAC a zjistite, ze zadny takovy virus nikdy nebyl. GOOD TIMES byla falesna panika, ktera radila v USA pred deseti lety a pozdeji mela druhotnou epidemii v Nemecku.
    Avsak senzacni clanky v dennim tisku stale popisuji, jak treba jistemu Kmochackovi z Berouna ten GOOD TIMES nejen vymazal vsechny disky, ale i prikreslil osli usi k jeho svatebni fotce a pak mu jeste vyplundroval lednicku.

    Pocitacova bezpecnost je vetsinou veci zdraveho rozumu:
    Pokud mate digitalni verze svych drahocenych fotek na pocitaci, ktery je pripojen na Internet, a nemate odbornika, ktery se stara o to, aby vsechny nove objevene 'diry' byly zalepeny, je rozumne mit 'backups' - archivni kopie na pasce - zamcene ve skrini. Mira rizika zalezi na tom, jake komunikacni programy uzivate a jak peclive si vybirate zdroje techto programu. Prohlizece od znamych vyrobcu, jako je Netscape, jsou bezpecne v mezich, ktere jsou vysvetleny nize. Uzivatel, ktery bez zamysleni stahuje programy z neznamych serveru na siti, nebo dokonce uziva piratske programy, nechava byt odemceny nebo nabizi klice od bytu lidem, ktere nezna, nebo o kterych vi, ze porusuji zakony.

    Schopnosti, ktere se zdravemu selskemu rozumu vymykaji, alespon na prvni pohled, prinasi prave technologie kryptografie s verejnym klicem. Tak napriklad CIAC, o kterem jsme se jiz zminili, podepisuje sve zpravy digitalnim podpisem. Pokud by to toto centrum nedelalo, zly hacker by mohl predstirat, ze je CIAC, a poslat vam nejaky nebezpecny program. Misto 'zaplaty k ucpani bezpecnostni diry'(patch), by vam poslal "Trojskeho kone", program, ktery predstira, ze je uzitecny, a pak vam provadi v pocitaci neplechu. Je tedy dulezite vedet, ze Internetove misto (WebSite) ci server jsou duveryhodne a ze server, ktery mate na svem prohlizeci, patri tomu, kdo rika, ze mu patri.
    Abychom pokracovali s nasim prikladem: stredisko CIAC na svem skutecnem WebSite (serveru dokumentu) publikuje klic, ktery vas pocitac muze pouzit k dekodovani podpisu centra. Pokud podpis (sifra, ktera vypada jako nesmyslna rada pismen) je autenticky, dostante po dekodovani neco jako "Toto je skutecny CIAC" . Pokud je podpis falesny, dostanete zase jen nesmysl nebo jinou zpravu. Funguje to, protoze pro pirata ci povodnika je tezke dorucit vasemu pocitaci presny sled pismen, ktere klic prelozi do vety "Toto je skutecny CIAC". Podrobne informace o tom, jak takovou verifikaci provest i jak to vse funguje, jsou na CIAC a podobnych serverech, kde take muzete nalezt odkazy na rozsahlou odbornou literaturu.

    Budeme nyni ilustrovat na prikladu, jak se tato technologie da uzit k zabezpeceni tajnych a poctivych voleb po Internetu. Chceme tak predejit mylnemu dojmu, ktery si odnasi z cetby denniho tisku bezny ctenar. Ceske , ale i zahranicni noviny, a jejich prostrednictvim vlady (viz Britske listy z 19.9) se soustredi na vypocitavani rizik, takze to vypada, ze Internet je nespolehlivym a nebezpecnym mediem pro tak citlivou vec, jako jsou volby do zastupitelskych sboru. Senzace proste prodavaji noviny lepe nez nudna fakta.

    Co delaji odbornici?

    Verejnost tedy ma sve opravnene pochybnosti.

    Napriklad americky stat Indiana nemeskal, a schvalil zakon, ktery vypocitava, jake schopnosti by elektronicky volbni system musel mit, aby byl prijatelny.

    A co odbornici? Jednaji podle toho, co kazou, a voli sve predstavitele po Internetu?>

    IEEE je celosvetova inzenyrska organizace. Jeji slozka , ktera sdruzuje pocitacove odborniky, se jmenuje IEEE Computer Society . Tato organizace od tohoto roku provadi volby svych predstavitelu jednim z nasledujicich tri zpusobu:

    1. volba postou,
    2. volba telefaxem a
    3. elektronicka volba pres Internet


    Podivejme se na zpusob, ktery tato spolecnost uziva. Pokud pouzivate moderni prohlizec (napr. Netscape Navigator), bezpecnou komunikaci mate jiz k dispozici. Navstivime nyni volebni misto pocitacovych inzenyru a podivame se, jak to delaji oni.

    Jak primet vas prohlizec, aby komunikoval bezpecne, a ceho si vsimnout?

    Jedine, co potrebujete, je vybrat si server, ktery ma schopnost takto hovorit s vasim pocitacem. Zda prislusny server ma tuto schopnost, je oznaceno malinkym obrazkem, ikonou, v levem dolnim rohu obrazovky.

    • Starsi typ prohlizece, Navigator 3, uziva obrazek klice, ktery je bud cely nebo zlomeny;
    • Nejnovejsi prohlizec, Navigator 4 neboli Personal Communicator, uziva visaci zamek.

    Otevreny zamek nebo zlomeny klic znamena, ze zpravy nejsou kodovane (insecure communication), zavreny zamek nebo cely klic znamena, ze rozhovor je bezpecny (secure communication).

    Vetsinou je klic zlomeny ci zamek otevreny, protoze vetsina serveru neni 'bezpecnostni' ("secure").
    Zlomeny klic ci otevreny zamek znaci, ze nekdo muze jak 'poslouchat' vase odpovedi na otazky formulare na siti, (Form), tak je zmenit.

    Nyni zkuste tento pokus: Jdete na volebni stranku

    IEEE Computer Society Election Login.

    Vsimnete si, jak klic se zcelil ci zamek zavrel. Komunikace je nyni bezpecna a vas prohlizec dela extra praci: Desifruje stranku, ktera mu prisla v kodu, ukaze ji ve vasem prohlizeci, a pak zasifruje vase odpovedi, nez je posle. Pouze WebSite, ktere vam stranku s formularem Form poslalo, muze odpovedi desifrovat. Nikdo je po ceste nemuze zmenit. I kdyz vsak muzete navstivit volebni mistnost, nemuzete volit, pokud nejste clenem teto organizace. Pokud jste clenem, dostanete tajne cislo a heslo postou. Jak cislo tak heslo jsou nezbutne k registraci hlasu. Metoda volby, kterou jsme zde popsali, je pomerne bezpecna. Zadna bezpecnostni opatreni nejsou ovsem absolutni, otazka vzdy je, jak uz jsme rekli, kolik bezpecnosti je potreba a kolik to bude stat. Bezpecnostni schopnosti zabudovane do beznych prohlizecu, ktere jsou k dispozici zdarma pro skoly a podobne neziskove organizace, maji jista omezeni.

    Slaba a silna kryptografie

    V soucasnosti jsou v beznem uzivani dva typy kryptografie (kodovani pro zaruceni bezpeceneho hovoru):

    • slaba kryptografie, kterou je mozne desifrovat pomoci velkych pocitacu,
    • silna kryptografie kterou je soucasnymi pocitaci prakticky nemozne prorazit

    Policejni agentury Spojenych statu, jako je FBI, chteji, aby verejnost pouzivala jen slabou kryptografii. Soucasny zakon proto nedovoluje americkym vyrobcum prohlizecu, firmam jako je Netscape nebo Microsoft, aby vyvazely z USA, at jiz postou ci po siti, prohlizece se silnym
    sifrovanim.
    V praxi to znamena, ze treba kdyz pan Kmochacek z Berouna by byl na studijni ceste v Mongolsku a stahl si Netscape browser, aby mohl volit v ceskych volbach, bude mit prohlizec se slabou kryptografii. Kdyby nektera z americkych policejnich agentur chtela utratit nekolik tisic dolaru, aby zjistila, zda volil ODA ci socdem, asi se ji to podari. Ovsem ono FBI to moc nezajima. Americka policie se obava toho, aby nekdo neuzil techto metod k planovani zlocinych ci teroristickych akci.
    Americke agentury spor o vyvoz kodovacich technologii zatim vubec nevzdavaji (BL 19.9). Avsak Internet je globalni a nemohou jej tedy kontrolovat. Spor se asi vynori znovu s Interpolem na jedne strane a obhajci prava na soukromi na strane druhe. Vitejte do jedenadvacateho stoleti.

    Zaver

    Jakkoli tento spor dopadne, riziko s uzitim slabe kryptografie, ktera je nam k disposici uz ted, se zda byt dostatecne male. Volby do ceskych zastupitelskych organu pomoci dnesniho Internetu povazujeme tedy za mozne a rozumne bezpecne. Otazka bezpecnosti voleb po Internetu je opravnena. Je tu vzdy riziko, ze nejaka podvratna organizace bude chtit poskodit CR ci jednotlive volice. Takova organizace by se napriklad pokusila kopirovat nekde na ceste mezi volicem a scitacim mistem "zpravy" - hlasy, a pak by je treba postupne desifrovala (tedy i pote, co volby probehnou). Treba by si zjistila identitu nekterych volicu, a pak by je mohla vydirat (napriklad se objevi v tisku zprava: 'Velvyslanec CR v USA volil KSCM' - nebyl by to konec jeho kariery?). Srovnejme vsak elektronickou volbu s volbou postovni, a zjistime, ze pokud by nekdo chtel narusit prubeh ceskych parlamantnich voleb, ci zjistit identitu nekterych volicu, muze napriklad otevirat obalky s hlasovacimi listky, ktere byly odeslany scitacimu mistu v Cesku z jisteho mesta v jiste zemi. Mnohe zeme vsak postovni volbu pouzivaji, a to bez strachu, ze by tim ohrozovaly legitimitu voleb ci tajnost volby. Rizika tu jiste jsou, ale s uzitim kryptografie, treba i jen slabe kryptografie, se rizika voby po Internetu nezdaji byt vetsi nez u jinych metod, a jsou podle naseho nazoru unosna. Predpokladejme tedy, ze se spokojime se slabou enkrypci, ktera je zabudovana jak do Netscape, tak do Microsoft browseru, ktere jsou bezne pristupne.

    Jak se to dela v praxi?

    Misto, ktere provadi scitani hlasu, musi mit specialni server (secure server) ktery dokaze vyzit bezpecnostni schopnosti> prohlizece. Povsimnete si, ze spolecnost IEEE neprovadi volby na svem WebSite, a to ne nezbytne kvuli nakladum spojenym s instalaci. Je to hlavne proto, ze firma, ktera pro IEEE pocita hlasy, take taji, jak jednotlivi clenove volili. Tato firma musi overit identitu volice, aby hlas byl platny, ale nesmi ji prozradit. V soucasne dobe se identita prokazuje podobne jako u osobni volby nebo volby postou. Spolecnost IEEE posle svym clenum volebni listky postou. Kazdy listek ma identifikacni cislo. Volic vyplni volebni listek, voli-li postou, ukaze prazdny listek, voli-li osobne a a naklepe svuj hlas a identifikacni cislo (heslo) do pocitace, kdyz voli po siti. Ve vsech pripadech je identifikacni cislo prirazeno osobe volice ve volebnim seznamu. Prirazeni je vsak tajne a je pristupne jen volebni komisi v pripade, ze vysetruje eventualni volebni podvod.

    I tato cast overeni totoznosti se brzy zjednodusi, az vetsina uzivatelu si vyzvedne certifikaty, ktere jim daji schopnost pozivat digitalni podpisy. Tyto certifikaty jsou jiz na Internetu k dispozici, zatim zdarma. V budoucnu muze vlada vydavat osobni certifikaty (spolu s krestnim listem) vsem svym obcanum. Anebo obcan, nez vycestuje do zahranici, si vyzvedne svuj volebni certifikat.

    A kdy se to vse uskutecni?

    Konec koncu zavisi na vas, zda a kdy bude tato metoda voleb pristupna cekym volicum.
    Zalezi to na dobre informovane verejnosti, a na novinarich, kteri si daji praci s overovanim informaci, nez se pusti do senzacnich a strasidelnych historek. Stane se to drive ci pozdeji, jedina otazka je, zda CR se prida brzo, pozde, anebo se stane jednou z prvnich zemi, ktere tuto metodu prijmou. Technologie byla vyvinuta a je dostupna. Je vsak treba dosahnout obecneho souhlasu, ze ta ci ona metoda ja vhodna k dosazeni verejneho cile. K dosazeni takoveho souhlasu je treba verejne diskuse. Tento clanek je jednim prispevkem do takove diskuse. Vitame odlisne nazory.


      Dalsi odkazy a poznamky :

    1. Pravopis slov Internet a internet
    2. by nemel dnes byt jiz predmetem dohadu a uvah. Obe slova existuji a maji ruzny vyznam:

      internet
      je sit pocitacu, ktere spolu komunikuji podle protokolu TCP/IP
      (Transfer Control Protocol a Internet Protocol).
      Toto neni definice kruhem, nebot oba protokoly maji presnou definici.
      TCP/IP je popsan mezinarodni normou.
      Internet
      je jen jeden z mnoha internetu. Je to globalni internet, na ktery se kazdy, kdo ma pocitac, muze napojit.
      Jednim z duvodu pro existenci jednotlivych izolovanych internetu ja prave bezpecnost.
    3. Zakon statu Indiana v USA vypocitava pozadavky na schopnosti elektronickeho volebniho systemu
    4. INDIANA CODE Title 3, Article 11, Chapter 7.5. Approval of Electronic Voting Systems

    5. IEEE neboli Institut elekrickych a elektronickych inzenyru ma odbocky ve vetsine zemi
    6. Formular neboli dotaznik na siti>
    7. umoznuje komunikaci opacnym smerem, tedy od browseru k serveru dokumentu na webove strance.>

    8. Digitalni podpisy a certifikaty>
    9. Nejlepsi je zacit studium u tlacitka HELP ma vasem browseru. V komunikatoru (i.e. Naviagotor 4) vas heslo Security dovede k popisu bezpecnostich sluzeb na Netscape Netscape Security Solutions. Je tam dokonce i odkaz na firmu ktera vam vyda certifikat zdarma. Vlastnictvi certifikatu od soukrome firmy brzo bude stat nekolik dolaru rocne, ale je pravdepodobne, ze se tato sluzba se vyvine podobne jako overovani financni historie osob (credit) a bude tedy zdarma.>

      Infomace o bezpecnosti vaseho prohlizece - 'security icon'.

      Dalsi informace o bezpecnostnich schopnostech vaseho prohlizece muzete ziskat kliknutim na tuto ikonu (visaci zamek
      nebo zlaty klic). Informace jsou take na Informacich o strance v menu 'View' v na navigatoru.

      Odkazy na studie o volbach pres Internet

    10. Informace o kandidatech a otazkach> Jiz dlouhou dobu jsou na Internetu k dispozici podrobne informace o otazkach v referendech a o kandidatech do volenych organu v USA, napriklad California Election Information.
      Ponekud skromnejsi informace jsou dostupne i v Cesku nebo i v Armenii .
    11. 7) Odkazy k obecnym otazkam voleb, bohuzel pouze tykajici se USA.
      John's Kewl Web Links: Politics, Agencies, Election, Law and Government>

      8) Zpravy v tisku o bezpecnosti Internetu jsou cato zkreslene .
      Diky sluzbe Trafika, ktera se svetovou erudici nabizi clanky z ceskeho tisku na Internetu, se napriklad docteme v clanku Internet je nebezpecny.. (Lidove noviny z 2.9.1997) o projektu Deschall, v nemz skupina odborniku a studentu desifrovala zpravu zakodovanou pomoci starsiho standartu DES . Pracovali tedy s "velmi slabym kodovanim" ktere se jiz neuziva ani pro obchod. Podle ceskeho clanku, to vypada tak, ze ani armada , ktera ovsem uziva silne kodovani, neni schopna bezpecne komunikace. Takovy zaver by byl v rozpory s fakty, ktere zainteresovany ctenar muze najit v mnoha odbornych i popularnich clancich o navrzenem standartu pro kodovani.

      Odkazy (anglicky) na DES jsou na priklad tyto:


      Odkazy (anglicky) na kryptografii s verejnym klicem jsou na priklad tyto:



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|