Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
Adresa Britských listů je zde.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
Nespokojenost v ČR je důsledkem nespravedlnosti
Jak klesá důvěra občanů v současnou českou vládu přibližně na pouhých třicet procent, několik komentátorů konstatovalo, že jsou šokováni, že jsou mezi lidmy změny od roku 1989 stále méně a méně populární. Široká veřejnost se neztotožňuje se současnou českou vládou už dosti dlouho. Každým dnem je jasnější, že současní čeští vedoucí političtí představitelé poškodili v ČR samotné dobré jméno volné tržní ekonomiky a demokracie, tím, že všechno tak zpackali a že ztratili důvěru občanů.
Hovořil jsem onehdy s jednou paní. Mluvila tak, jak slýchávám lidi mluvit v ČR dnes dosti často. Pracuje jako servírka ve vlaku. V mezinárodních vlacích, které jezdí mezi Prahou a Vídní, prodává cestujícím nápoje a jiné občerstvení.
Ukázala mi jídelní lístek. Láhev českého piva stojí 101 Kč. Konvička kávy se smetanou stojí 132 Kč. Čaj stojí totéž. Šálek kávy či čaje stojí 66 Kč. Třetina litru Coca Coly stojí 66 Kč. A pokud si chcete skutečně vyhodit z kopýtka a objednat si omeletu se šunkou, zaplatíte za ni Kč 222.
Samozřejmě, žádný Čech, který je při smyslech, a který ví, co co stojí,. si nikdy nic od této servírky v mezinárodním rychlíku nic nekoupí. Je to občerstvení pro relativně bohaté Vídeňáky, kteří jedou do Prahy na víkend. To jsou ti, kterým nevadí, mají-li zaplatit za pivo 101 Kč. (Lze podotknout, že pivo je v českém rychlíku dražší, než kolik stojí pivo ve vlaku zde v Británii, ale o to v této souvislosti nejde.)
Česká servírka mi pak předvedla jednoduché aritmetické cvičení. Není hloupá a ví, kolik stojí zboží v obchodech. Láhev piva, která stojí v normálním obchodě 10 Kč, se ve vlaku prodává za 101 Kč. Samozřejmě, při nákupu většího množství piva z velkoobchodu, je ho možno koupit za ještě méně než 10 Kč za jednu láhev. Servírka prodává každý večer mnoho lahví piva (nemluvě o dalších předražených nápojích a jiném občerstvení) a jasně z toho dokáže vyvodit, že kdosi někde shrabuje obrovské zisky. Vysvětlila mi, že její plat je 6000 - 7000 Kč měsíčně, takže ty zisky v žádném případě neplynou jí.
Za pouhých několik dní, konstatovala vydělají tihle lidi tolik peněz, že mohou lehce zaplatit za zboží na celý měsíc i za všechny platy servírek. Zbylé tři a půl týdny produkují každý měsíc jen čistý zisk. Někdo někde z toho fantasticky bohatne, vysvětlila.
A přesně tohle je právě jádro celé věci. Toto je důvod, proč ztrácí vláda a ostatní političtí představitelé důvěru občanů. "Někdo, někde" si dnes nespravedlivě žije mnohem lépe než jiní. Někdo - nikoliv já. Zdá se, že jiní lidé v této zemi velmi výhodně zbohatli na základě hesel jako "revoluce", "demokracie" a "trh", ale mě osobně se to netýká. Příliš mnoho lidí má dnes pocit, že na ně bylo ve víru změn od roku 1989 zapomenuto.
Tuneláři a jiní podvodníci jsou úspěšní. Ostatním Čechům sděluje vláda, že musejí vydržet zmrazení mezd a další utahování opasků. Mnoho lidí ztratilo důvěru v poctivost podnikání, protože kvete tolik nepoctivého podnikání. Zdá se, že mnoho lidí ztrácí důvěru v demokracii, protože její nynější forma v České republice lidem nepřinesla blahobyt, v jaký doufali.
Servírka v rychlíku, kde pracuje, je svědkem prosperity a bohatství mezi lidmi, které obsluhuje, avšak ví, že pro ni to není. Ona sama nikdy takové prosperity nedosáhne. Není s tím zrovna spokojena.
(Andrew Stroehlein je americký postgraduální student na Londýnské univerzitě)
