Britské listy

Václav Havel měl do značné míry pravdu, když konstatoval, že projednou - v období, které by mělo být velmi šťastné, neboť Češi v něm po dlouhé době nepodléhají žádnému zahraničnímu vládci - je situace v nejvyšších českých politických kruzích odrazem situace a mentality mezi řadovými občany.

Správně také v tom nachází zdroj optimismu: je-li tomu skutečně tak, mělo by být i v moci občanů neradostnou situaci vlastním úsilím změnit.

Moudře tedy prezident poukazuje na potřebu iniciativy od občanů. Užitečné je i sdružování lidí do občanských organizací, jejichž prostřednictvím by měli být schopni dosáhnout změn efektivněji než jen jako jednotlivci v atomizované společnosti. Jde v první řadě o vytvoření pevného právního rámce, atmosféry důvěry a nepodvádění a efektivní a profesionální, objektivní státní správy.

Je dobře, že prezident vyzývá lidi aby nerezignovali a účastnili se všech voleb, které se budou konat v letošním roce. Důležitá je ale i průběžná občanská iniciativa, jak Havel řekl v této části svého projevu. (V závěru odstavce je možno vycítit kritiku nemyslícího, otrocky oddaného frakcionářství některých českých politických stran:)

"Neméně důležité, ne-li důležitější je všechno, co děláme dnes a denně, tedy nikoli jen ve sváteční den voleb. Způsob, jakým myslíme či nemyslíme o věcech tohoto světa, a míra, v jaké cítíme či necítíme odpovědnost za jeho stav; způsob, jakým pracujeme, jakým podnikáme, jakým respektujeme či nerespektujeme zákony; způsob, jakým se chováme ke svým spoluobčanům - to všechno dohromady a mnohé další věci spolutvoří společenské poměry, a tudíž i - byť nepřímo - politickou situaci. Obzvlášť důležité přitom podle mého názoru je, zda se umíme navzájem nejen snášet, tolerovat či respektovat nebo si aspoň neubližovat, ale také, zda a jak se umíme navzájem sdružovat. Je tisíc a jeden dobrých způsobů sdružování, ať už na bázi profesní, kulturní, společenské, náboženské, odborové, politické, regionální či ekonomicky nebo jinak svépomocné, ale jsou i způsoby nedobré, například ty, jež jsou založeny na kolektivistickém principu, umožňujícím tíze a bolesti individuálního myšlení a individuální odpovědnosti, aby se příjemně rozplynuly v tupé oddanosti smečce."

Doufejme, že nyní skutečně dochází v české politice k pozitivnímu obratu.

Ono ale nebude stačit jen postavit českou politiku na etický základ. Je také potřeba rozhlédnout se po světě, podívat se, co se děje, předvídat mezinárodní vývoj a jednat promyšleně a včas podle toho.

JČ