Prvni, druhy a treti zahranicni odboj
ANO MASARYK
11. ledna 1998 usporadala Spolecnost pro vedy a umeni, sdruzujici ceske a slovenske vedce pusobici v zahranici, promitani vsech tri casti dokumentarniho filmu Zdenka Mahlera ANO MASARYK. Pozvani na toto predstaveni v hlavni budove NYU (New York University) bylo rozeslano postou vsem clenum SVU a jejich pratelum, na jejich listech i na strankach internetu a cele americke verejnosti veskerym jinym zpusobem. Pres tuto velikou propagaci a reklamu se seslo v hlavni budove NYU asi 120 lidi. Nejzajimavejsi vsak je, ze ze vsech jsem napocital (nepocitaje tri nezletilce) sest lidi mladsich 65 let.
Jasne nam to ukazuje, ze o vznik nezavislosti naseho statu a jeho napln v mezinarodnim foru se malokdo zajima v generacich mladsich nez 65.
Presto ze s mnohym, co Mahler mimochodem nadhodil, naprosto nesouhlasime, (jako ze "kdyby nebyl Masaryk nebyl by ani Hitler", nebo "kdyby nebyl Masaryk byl by neexistoval cesky narod a byl by uz ponemcen") film pripomenul skutecnost udalosti zrodu ceskkoslovenskeho statu, ceskoslovenske republiky.
Prvni svetova valka - prvni odboj
Byly to predevsim ceske legie v prvni svetove valce, legie v Anglii, Francii, Italii a v Rusku, ktere utvorily podstatu a zaklad Masarykova naroku na utvoreni nezavisleho statu. O ne se Masaryk opiral a bez nich by nic nebyl. Stejnou oporou byla i podpora cele ceske Ameriky a jeji tlak na tehdejsi Bily Dum na utvoreni nezavisleho statu.
Mahler naprosto zapomnel uvest, ze prestoze tehdejsi americky prezident Wilson neodpovedel na Masarykuv dopis o vytvoreni CSR ze 17. rijna 1918, o nejz se opiral, Woodrow Wilson zaclenil vznik CSR do sve doktriny o usporadani povalecne Evropy. Podstatne melo byt to, ze demokraticky, hospodarsky a prumyslove silny nenemecky stat ve stredu Evropy bude bastou a hradem oproti jakekoliv mozne rozpinavosti Nemecka, jako priciny budouci valky.
Historie prokazala Wilsonovu doktrinu za naprosto presnou, nebot Hitler, drive nez mohl uskutecnit tah proti Francii, Anglii a Rusku, musel predevsim znicit CSR.
Vzhledem k temto historickym skutecnostem, Masaryk a jeho zahranicni vlada s Benesem a Stefanikem se vratili jako osvoboditele a tak se ujali vlady "prvni republiky".
Druha svetova valka, druhy odboj
Taktez druha svetova valka a navrat Eduarda Benese a jeho londynske vlady, presto ze se musel navratit pres Moskvu, kde byl nucen prijmout 50 procent Gottvaldovy vlady a system Narodni fronty pouze ctyr politickych stran, se opiral o boj ceskych a slovenskych legii v Anglii a v Sovetskem Rusku.
Zde znovu nutno zduraznit, ze navrat zahranicni vlady se zase opiral o ceskoslovenske zahranicni legie, tedy aktivni vojaky na frontach, strilejici proti nemecke armade, bombardujici Hitlerovo Nemecko v ramci britskeho kralovskeho letectva, nebo o parasutisty.)
Ctyricetileta "studena" valka, treti odboj
Zaklady prvniho a druheho odboje jsou naprosto odlisne od tretiho odboje!
Predevsim i kdyz byla valka, tato valka byla "studena". Nebojovalo se zbranemi. Nebyly legie. Pounorovy exil byl prolezly komunistickymi spehy. Komunisticke zajmy byly prosazovany i lidmi, kteri (nekdy i bez bez sveho vedomi) byli dopraveni na Zapad, aby slouzili zajmum sovetske dikatury.
Nyni se dovidame jak v roce 1948 a 49 v Parizi uprchlicka studentska organizace mela vice komunistickych spehu nez opravdovych studentu, kteri museli uprchnout po unorove revoluci (48). Jak nekteri lide, vybrani komunistickou (GPU) vyzvednou sluzbou, (verim mozna i bez jejich vedomi) zalozili v Parizi Zahranicni ustav (Chalupa, Povolny) a v nem pusobili komunisticti (StB) spehove.
Byly to vsak nejen tyto naprosto odlisne okolnosti, ale byla to i naprosto odlisna doba. Prvni republika trvala o neco malo vice nez 20 let. Nacisticka okupace dele nez pet let. Povalecna doba Narodni fronty tri roky.
Pounorova komunisticka diktatura trvala dele nez vsechny tri ostani ery dohromady s obrovskym vlivem na preorientovani i tech nejvetsich odpurcu komunismu behem vice nez 40 let. Tato dlouha doba zanechala hlubokou jizvu v kazdem cloveku, zijicim v Cechach.
Pounorova komunisticka diktatura trvala dele nez tri generace. Tyto rozdeleni jasne vidime i v rozdeleni exilu ci emigrace. Soudruh Jiri Dienstbier (ktery nyni sam utekl a zije v Kalifornii) nebyl jedinym co prohlasoval, ze "nikdo nemusel utikat". Pak toto sve prohlaseni sam opravil, ze to platilo s vyjimkou pounorovych studentu, politiku a novinaru, kteri museli po komunistickem puci utect, aby zachranili svuj zivot. V mnoha erach je tezko oznacit zda odchod z vlasti byl motivovan hlavne politickou snahou po svobode (exil) ci touhou po lepsim zivote (emigrace). Toto je pravdepodobne nejlepe videt na tech, co odesli po roce 1968, kde se asi jednalo o kombinaci obojiho.
Podle toho vidime, jak odlisne jsou politicke nazory a zajmy zde v Americe (v pripade Masaryka zajem pouze tech 65-letych a starsich). Ovsem jeste vetsi rozkol vidime v nazorech tech doma. Mistrovske dilo (feuilleton) Martina Komarka, vedouciho redaktora Mlade Fronty - Dnes Emigranti nedostanou ani zbla a ( odpoved) naprosto presnre vystihuje mineni tech co byli po 40 pod vlivem bolsevicke diktatury.
Jeste vice toto rozvrstveni mozno pozorovat z toho, ze mnoho tech, co privodili unor-48 a co o uprchlicich sirili tuto propagandu (prikladem, Jaroslav Horec, redaktor Mlade Fronty) se nyni vydavaji za neco uplne opacneho - za bojovniky proti komunisticke diktature.
Sametova revoluce
I konec teto komunisticke diktatury je podstatne jiny. Zatimco konec prvni a druhe svetove valky byl porazkou nepritele na bitevnim poli, ale konec posledni byl rozpad Sovetu, kde vlna osvobozeni se sirila od vychodu az k Berlinske zdi. Kazdemu v Cechach bylo jasne, ze jeji prichod je pouze otazkou casu. Sepsani scenaria (zraneny "student"/StBak na Narodni tride, zvoneni klicu, atd) jim trvalo sest mesicu a vybrali si k tomu (bez vedomi studentu) Mezinarodni den studentstva, 17. listopad 1989. Odlisenim od predeslych, listopad-89 byl pouze predanim vlady se zarukou, ze se tehdejsim vudcum diktatury nic nestane a ze budou zit v klidu a prepychu do konce sveho zivota. To je zrejme z dokumentacniho spisu "Zrychleny tep dejin": Tato kniha vysla v roce 1991 a jsou to, jak obal rika, "Autenticke zaznamy jednani predstavitelu statni moci s delegacemi hnuti Obcanske forum a Verejnosti proti nasili v listopadu a prosinci 1989".
Cituji rozhovor Vaclava Havla s Urbankem, predsedou KSC, strana 215: Diskuse o Husakovi:
(Havel) Nicmene, povlece se krizova situace a stejne bude muset odejit, ale s hanbou. Takhle jeste ma jakous takous sanci odejit dustojne. My jsme se pokusili vsechno udelat tak, aby dustojnost teto funkce nebyla poskvrnena. Ale domnivame se, alespon ja se domnivam, abych nemluvil za jine, kdyby to jeste dneska polozil, ze bude mit dustojnou penzi a odpocinek, bude respektovan, nekde v Lanech nebo nevim kde... "
Proc mel Havel takovy zajem na tom, aby Husak mel dustojnou penzi a byl respektovan? Vsichni vime, kdo Husak byl... (prave tak jako Milos Jakes, Josef Lenard Karel Hoffman, atd.)
Stejny rozhovor, strana 213: Diskutuje se o tom co s desitkami tisic prislusniku StB:
(Havel:) Ja bych upozornil na jeden teren, kde by mozna byli za par let jeste aktualnejsi. Boj proti narkomanii...
(Urbanek:) Spravne, spravne, spravne!
Nabiledni, Havel nemel v umyslu rozpustit StB a Urbankovi se to velice libilo!!!
Podobnymi perlickami se kniha jen hemzi. Vrele doporucuji vsem kteri chteji byt tou "sametovou revoluci" popleteni jeste vic nez byli doposud. Zaklady statu musi byt zalozeny velice pevne, jak tomu bylo behem prvniho a druheho zahranicniho odboje. Posametove republice tento zaklad chybi. Selhala v tom, ze od se nedokazala vyrovnat s komunistickou minulosti. Vysledkem je historie prvnich osmi let.
Je to chyba inteligence, zvlaste novinaru, ze se jim nepodarilo vratit narod k te velice zakladni etice a moralce, kterou ON hlasal -
ANO MASARYK i pro vsechny ty generace mladsich 65 let.
A ten dlouhy, stihly prst nam kaze: BDIT !
Josef Schrabal
Dvě drobné poznámky k textu Josefa Schrabala: Jistěže lidé, kteří nevybíravými praktikami prosazovali koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let v Československu komunistický režim, nesou nesmazatelnou vinu, a oni to vědí. Jenže neexistuje možnost vývoje? Dělal Jaromír Hořec jen nepěkné věci při zrodu komunistického režimu, takže jeho disidentská činnost neplatí? Nevím, jen se ptám. Co se týče vyjednávání disidentů s komunistickými představiteli v listopadu 1989, možná se na ně díváme trochu ahistoricky. Tuším Petr Pithart totiž přiznal na loňském schwarzenberském setkání českých intelektuálů, že oni se ti disidenti při vyjednávání s komunistickými vládci dost báli. Při jednání docházelo k dlouhým přerušením - komunističtí papaláši opouštěli disidenty v jednací místnosti až na hodinu dvě - a disidenti si nemohli být jisti, jestli každou chvíli nevtrhne do místnosti policie a nezatkne je. I to je možná příčinou jejich poněkud měkkých vyjednávacích formulací . JČ
