"Asijské hodnoty"
Mozna clanek nekoho bude zajimat - vysel v Le Monde.
Prekladala jsem ho pro pratele. Mar
Asiate odmitaji protiklad mezi lidskymi pravy a "asijskymi hodnotami."
Le Monde 16.4.1998
Tak zvane "asijske hodnoty" jsou urazkou Asiatu. To byl jednomyslny
zaver debaty "Lidska prava a asijske hodnoty", kterou zorganizovala "Mezinarodni federace sdruzeni lidskych prav" s cinskym disidentem
Wei Jingshengem a exilovymi disidenty z Barmy, Indonesie, Tibetu a
Vietnamu.
Techto slavnych "hodnot", ktere udajne mela Asie vytvorit, co se
discipliny tyka, se bezne dovolavaji nekteri jeji vladci, aby
ospravedlnili autoritarstvi.
Tato debata je letos zvlaste ziva, nebot pod zavojem
nejcerstvejsich "povzbudivych signalu" z Pekingu rozehrava Cina svou
diplomatickou hru prave kolem teto otazky.
Wei Jingsheng primo obvinil z kapitulantstvi zapadni demokracie,
ktere
se pokousi pomahat autoritarskym rezimum potapejicim se jako Titanik.
Pripomnel universalnost lidskych prav a ptal se, proc by z ni Cinane
meli byt vylouceni - "znamenalo by to, ze jsme mene lidmi, nez
ostatni."
Byvaly vezen srovnaval tuto predstavu s rasovou diskriminaci
nastolenou nacistickym rezimem a ironicky poznamenal, ze marxisticka
ideologie, ktere se pekingske autority dovolavaji, prece neni
"asiajska."
Zduraznil:
"Tim, ze zapadni politici spolecne ustupuji pred autoritativnimi
vladami, zastavaji se spatne veci ve jmenu kratkodechych
zajmu, namisto aby spolecne hajili nedelitelnost lidskych prav."
"Demagogicke heslo"
Ostatni ucastnici ho podporili. Dodali k jeho vyrokum nektere
narodni nuance. Reditel Tibetskeho strediska pro lidska prava a
demokracii, Lobsang Nyandak, konstatoval: "Muceni je stale mucenim,
at se deje kdekoliv. Zavrazdit nekoho za jeho myslenky je naprosto
stejne - nezavisle na tom, kde se to stane." Zduraznil, ze budhismus,
ktery po nekolik stoleti prorusta tibetskou kulturou, uci " ochrane
vseho zivota podle principu, ze nikdo nemuze byt stasten na ukor
nekoho druheho."
Pro Barmance Thaung Htuna "predpoklad, ze svoboda je zapadni
hodnota, je tezkou urazkou nasich tradic a nasich rodicu, kteri
polozili svuj zivot v boji za nezavislost". Jako clen exilove vlady
se dovolaval zakladnich hodnot barmske kultury, aby podtrhl rovnost
vsech lidskych bytosti v jejich naroku na stesti a dustojnost.
"Svoboda volby, mysleni a projevu, zakotvena ve Vseobecne deklaraci
jsou rovnez soucasti budhisticke filosofie."
Ve poselstvi na videu deklarovala pani Aung San Suu Kyi, vudkyne
oposice proti barmske junte :"Pracujeme pro demokracii v Barme
ne snad proto, ze si myslime, ze je to magicke slovo, ktere vyresi
vsechny nase problemy, ale protoze je to podle naseho nazoru system,
ktery ochrani zakladni prava lidu".
VoVan Ai - president Vietnamskeho vyboru pro lidska prava - kritizoval
"rude potentaty, kteri poslapavaji lidska prava" v jeho zemi.
"Asijske vyjimky, na ktere se dnes odvolavaji vudcove na tomto
kontinente, davaji temto vladam moznost bezostysne potlacovat
touhy lidu." Obvinil Zapad ze "obetuje universalitu lidskych
prav merkantilismu", zatimco " budhismus, ktery proklamoval rovnost
mezi muzem a zenou jiz pred 2500 lety, ztelesnuje opravdove asijske
hodnoty."
Nositel Nobelovy ceny za mir Jose Ramos Horta z Timoru sdili jeho
nazory: "Tak zvane asijske hodnoty nejsou nez demagogickym heslem
nekterych autoritarskych vlad, ktere chteji odvratit debatu od
lidskych prav. Jiz po staleti asijsti filosofove a myslitele
zduraznuji socialni spravedlnost, toleranci, lidskou dustojnost,
ktere jsou universalnimi hodnotami. Principy zakotvene v budhismu a v
dalsich velkych nabozenstvich kontinentu jsou zneuznavany hlasateli
asijskych hodnot jako je premier Malajsie, ci vudcove z Pekingu a
Singapuru."
"Netolerantni rezimy"
"V letech 60-70 " poznamenava Jose Ramos Horta " byla universalnost
lidskych prav zpochybnovana komunistickymi rezimy Vychodni Evropy,
ktere v ni videly kapitalisticky a zapadni vynalez. Od konce studente valky prevzaly stejne argumenty netolerantni rezimy z Asie."