Otevřený dopis panu Vaštovi, který odmítá petici vědců za více peněz české vědě
Pavel Vašta mezitím napsal, že sice má e-mailovou adresu na ministerstvu školství ČR, ale nechce vystupovat jako činitel tohoto ministerstva.
V úterý ráno Pavel Vašta Britským listům sdělil:
Pracuji v oblasti dalsi vzdelavani pedagogickych pracovniku a na
priprave karierniho rustu ucitele. Na vedu a vyzkum tedy nemam zadny
vliv.
A co se tyce adres, adresa neni podpis. Adresa je jen identifikacni
znak ODKUD prisla zprava. JE rozdil mezi mnou clovekem a mnou
urednikem. Ja jej rozlisuji podpisem.
Karel Vasta
JČ.)
Vazeny pane Vasta,
Musim priznat, ze mne Vas dopis poradne zvedl hladinu adrenalinu v krvi.
Vase argumenty by byly prijatelne od obcana, ktery neni prilis dobre do veci zasvecen, ale od reprezentanta ministerstva skolstvi jsou poburujici. Musim totiz predpokladat, ze jste informovan o polemice, ktera predchazela sepsani dopisu i o navrzich na zlepseni situace, ktere z vedecke komunity vzesly a setkaly se s okazalym nezajmem vladnich kruhu vcetne Vaseho ministerstva.
Vite tedy zajiste velmi dobre, ze vedci nechteji profitovat na ukor skolstvi ani se vydelovat ze spolecnosti. Jiz mnohokrat bylo z vedecke obce receno, ze veda a skolstvi patri k sobe. Bylo to ovsem ministerstvo skolstvi, ktere podporilo lobbysticke tlaky tech, kdo chteji zakonzervovat soucasne nedostatky a maji strach z konkurence, a v novem vysokoskolskem zakone opet nezaradilo Akademii ved do vzdelavaciho systemu.
Vyjdeme z udaju v dopise vedcu, jejichz vecnou spravnost jste nezpochybnil, ktere jste vsak vyuzil jako zaminku ke svemu utoku:
podil HDP venovany na skolstvi se blizi hodnote obvykle ve vyspelych zemich. podil HDP venovany na vedu je zhruba polovicni nez ve vyspelych zemich.
Dovolim si predpokladat, ze na vydajove strance platy nasich ucitelu nejsou vyssi nez ve vyspelych zemich, vztazeno opet relativne k HDP. Jsou-li, jak sam uvadite, vysledky stredoskolaku vuci vyspelym zemim mizerne, jedna se predevsim o nizkou efektivitu vzdelavaciho procesu. Na tom ovsem nema vinu ani tak vedecka komunita, jako predevsim ministerstvo skolstvi.
Urednici ministerstva a skolskych uradu rozhoduji chaoticky a zpusobem, ktery obcane nemohou vnimat jinak nez jako urednickou zvuli.
Pokud mate zajem, mohu poslouzit priklady videnymi "zdola", ze strany obcana a danoveho poplatnika. Pocetny a ne tak spatne placeny aparat ministerstva zatim nepredlozil k verejne diskusi zadnou jasnou a ucelenou koncepci skolstvi v teto zemi, ktera by vydrzela alespon par let. Nechapu, jak muze pracovnik ministerstva skolstvi vycitat vedcum, ze u nas existuje pouze statni vysoke skolstvi. Co udelalo ministerstvo, aby tomu tak nebylo?
Je vseobecne znamo, ze zpusob financovani zdedeny z planovaneho hospodarstvi ve skolstvi stejne jako ve vede lze charakterizovat heslem "co usetris, o to prijdes".
Ze takovy zpusob financovani sotva nekoho stimuluje k usporam a efektivite, je jasne vsem krome ministerskych uredniku. Navrhy na zmenu se ozyvaji uz dlouhou dobu, pamatuji si takove iniciativy uz z osmdesatych let. I lonska "Vyzva" se timto problemem zabyvala.
Nepatrim k autorum dopisu, ale je mne jasne, ze autori nechteji rici "snizte platy ucitelum a dejte vic penez nam". Srovnanim podilu na HDP chteli zejmena zduraznit, ze reseni problemu vedy a vyzkumu je nalehave a ze podfinancovani je jasne prokazatelne.
V letech 1991-1992 Akademie ved snizila pocet svych pracovniku zhruba na polovinu, pritom vedecka produkce se nijak vyzname nesnizila. Vzrostla tedy efektivita, a to vyznamne.
Za tento vicemene dobrovolny ocistny proces byla "odmenena" v intencich vyse uvedeneho hesla odnetim vsech usetrenych prostredku. Nyni slouzi pro dalsi instituce, zejmena ve skolstvi, jako vyrazny precedens, rikajici jasne: snizovat naklady se v tomto systemu nevyplaci. Divite se, ze ze vsech stran slysite jen volani po penezich?
Na zaver zcela jasne a konkretne:
Obvinuji ministerstvo skolstvi, ze nedba na to, aby prostredky na skolstvi byly vynakladany skutecne efektivne a nevytvari pro to ani podminky
Obvinuji Vas osobne, ze v zajmu ministerstva a stareho znameho "rozdel a panuj" podsouvate zadosti vedcu vyznamy, ktere tam nejsou, a snazite se postavit proti sobe vedu a skolstvi, respektive zakladni a stredni skoly proti vysokym skolam.
Prohlasuji za sebe (ale myslim, ze by to autori dopisu take podepsali), ze vedci nechteji vice penez na ukor zamestnancu kterehokoliv jineho rezortu, ale na ukor zbytecnych a neefektivnich vydaju.
Proto navrhuji, aby prvnim krokem bylo zefektivneni cinnosti ministerstva skolstvi, t.j. propusteni poloviny jeho uredniku. Usetrene penize necht jsou z poloviny predany skolam a z poloviny posili rozpocet grantovych agentur.
