Čtyřicáté výročí Společnosti pro vědy a umění

Spolecnost pro vedy a umeni, vseobecne znama pod akronymem SVU, oslavuje letos ctyricet let sve existence. Od sveho zalozeni r. 1958 vyrostla Spolecnost v uznavanou mezinarodni organizaci, jejiz mistni skupiny se nalezaji ve vyznamnych mestech celeho sveta. Ackoliv donedavna pusobila vylucne v zapadnim svete, po sametove revoluci rozsirila svoji cinnost do Ceskoslovenska a jeho nastupnickych statu, Ceske a Slovenske republiky.

SVU byla formalne ustavena v New Yorku 24. rijna 1958, z iniciativy ceskych a slovenskych intelektualu zijicich ve svobodnem svete, v dobe kdy se komunisticky rezim zrekl narodnich historickych tradic a potlacil svobodu slova. Spolecnost chtela poskytnout platformu pro svobodny vyvoj ceskoslovenske kultury v exilu a informovat svet o ceskych a slovenskych kulturnich hodnotach, ktere se traduji vice nez tisicileti. Jeji pusobnost, jak je definovana v puvodnich stanovach, spociva v podporovani a koordinovani cinnosti vedcu a umelcu a v pripravovani vhodne pudy pro plody jejich prace. Postupem doby rozsirila Spolecnost pole sve pusobnosti a otevrela sve rady vsem osobam zajimajicim se o pestovani ceske a slovenske kultury, bez ohledu na narodni ci etnicky puvod.

Po rozpadu komunismu r. 1989 cinnost Spolecnosti byla podstatne rozsirena. Krome puvodniho poslani se SVU stala mostem mezi ceskymi a slovenskymi intelektualy a profesionaly ostatnich zemi. Umoznuje vedcum, umelcum a kulturnim pracovnikum kontakt s ceskymi a slovenskymi kolegy a pomaha znovu zaclenit intelektualni zivot obou zemi do hlavniho proudu vedeckeho a umeleckeho sveta, od nehoz byly tak dlouho oddeleny politickou barierou.

K dnesnimu dni usporadala Spolecnost devatenact svetovych kongresu, sest celoevropskych a dvacet regionalnich konferenci, prevazne ve Spojenych statech a v Kanade, pres tricet umeleckych vystav, vice nez padesat hudebnich a divadelnich predstaveni a pres dvacet kniznich expozic. Krome toho vydala pres osmdesat knih a monografii a ctyri samostatne casopisy. A navic, sponzorovala ci podporila vydani dalsich padesati publikaci. Mimoto kazda mistni skupina porada sve vlastni schuze, prednasky, diskusni panely, vystavy a jine kulturni a spolecenske akce. Nuzno poznamenat, ze vseho bylo dosazeno jeji vlastni praci a jejimi financnimi prostredky. Nikomu neni zavazana, nikomu nic nedluzi a stoji na vlastnich nohou.

Kazdym druhym rokem porada SVU svuj svetovy kongres, zalozeny na prednaskach, sympoziich, pracovnich seminarich, koncertech, umeleckych vystavach a jinych kulturnich akcich. Prvnich patnact kongresu se konalo ve Spojenych statech ci Kanade, zpravidla v univerzitnich arealech. Po sametove revoluci byly tri kongresy usporadany v Ceske republice, dva v Praze a jeden v Brne, zatimco posledni, poctem devatenacty svetovy kongres se konal na Slovensku v Bratislave. Nadchazejici 20. svetovy kongres je planovan na rok 2000 v hlavnim meste Spojenych statu Washingtonu, D.C., odkud myslenka na zalozeni Spolecnosti puvodne vysla.

Behem sve ctyricetilete existence vyrostla SVU v organizaci majici pres 2000 clenu. Clenstvo je roztrouseno po celem svete, ale vetsina je soustredena ve Spojenych statech, v Kanade a v evropskych zemich. V posledni dobe pocet clenstva v Ceske a Slovenske republice obzvlaste stoupa. Od sameho pocatku Spolecnost mela radu mistnich skupin po celem svete, v takovych mistech jako Washington, D.C., Chicago, New York, Boston, Los Angeles, Albany, Cleveland, San Francisco, Pittsburgh, Hartford, Central Texas (v USA); Toronto, Montreal, Ottawa, Battawa, Edmonton, Vancouver (v Kanade); Melbourne, Sydney, Perth (v Australii); Wellington (na Novem Zelande); Japonsko (v Asii); Pretoria (v Africe); Mnichov, Londyn, Stuttgart, Basel-Bern-Zurich, Vienna, Praha, Brno, Bratislava, Kosice a Presov (v Evrope).

Vzdor sve nepoliticnosti byla SVU vzdy v popredi, kdykoliv slo o otazku poruseni lidskych prav a osobni svobody. V dobe okupace Ceskoslovenska v roce 1968 rozeslala SVU Memorandum na 2000 vysokych skol svobodneho sveta, aby protestovala jak proti okupaci, tak proti upadku verejne mravnosti ve svete a zadala univerzity o pomoc uprchlikum. SVU podobne protestovala proti pronasledovani ceskych a slovenskych intelektualu a chartistu, proti uvezneni Vaclava Havla a vzdycky, kdykoliv slo o poruseni zakladnich prav cloveka a helsinskych dohod.