No to snad ne! Do takové hloubky snad nebylo nutno klesat!
Dr. (sic!) Daniela Drtinová: "Ty maškaro," pokřikoval na ni na
chodbách Kavčích hor Ota Černý, od něhož
se hodně naučila" (Reflex č. 35)
Už bych nemusel vlastně psát nic. Je to deprimující dodatečný dokument k všemu, co už bylo o ČT napsáno v Britských listech. Strašně nízkou úroveň některých novinářů ČT znovu dokazuje tento rozhovor s Danielou Drtinovou v týdeníku Reflex.
Vážně jsem uvažoval nad tím, jak o věci napsat a nikoho neurazit, jenže je to obtížné. Nechci nikoho zbytečně urážet, jenže je povinností každého, kdo to vidí, poukazovat na primitivnost, omezenost a druhořadost, která předstírá, že je kvalitou. Je to podvod, který není možné tolerovat. Kritika je v tomto případě zásadně důležitým občanským činem, ke kterému by se měli vzepnout všichni. A ne, jak mnozí sdělují, i novináři, "tady je to či ono politicky neprůchodné, existují politické tlaky, tady to mají obšancované všichni, nic nemá cenu".
Tupost, která se z rozhovoru v Reflexu line, od interviewujícího reportéra Tomáše Baldýnského i od "hvězdy" Daniely Drtinové, je zarážející. Jaké lidi si to proboha pan Ivo Mathé do své zpravodajské redakce za ta léta své činnosti ve funkci generálního ředitele ČT natahal? Drtinová je v ČT od svých třiadvaceti. (To studovala při práci a dosáhla doktorátu studiem po práci v České televizi?)
Odmítám představu, že český národ degeneroval v bandu primitivů - to prostě není možné. Stále pevně doufám, že jen došlo jakýmsi nepochopitelným spiknutím k tomu, že se dostali na čelná místa ve sdělovacích prostředcích hloupí lidé a že lidi, s inteligencí, soudností a přehledem se časem v České republice prosadí a že se situace vrátí k normálu.
V rozhovoru je pozoruhodná směsice zabedněnosti a latentní ješitnosti. Jakmile je někdo na obrazovce, bez ohledu na své schopnosti, stává se v ČR zdá se hvězdou a je mimo kritiku! Viz pochlebovačné otázky reportéra Reflexu Tomáše Baldýnského.
Jistě Reflex, je vlastně bulvární časopis, snad se tedy musí, když interviewuje "hvězdu", ptát na rodinné zázemí Drtinové, takže se třeba dočítáme, jak veselá byla jejich rodina a jak Drtinová byla naopak vážná. Proč to celé působí tak trapně?
Drtinová je podle Baldýnského "vzdělaná, má doktorát práv". "Vypracovala se" podle neohrabané formulace Baldýnského "na jednu z nejpodstatnějších
postav televizního zpravodajství". (Co prosím česky znamená, "nejpodstatnější postava"? )
Podnětné otázky rozhovoru jako "Navenek působíte velice seriózně. Máte to v rodině?" mluví samy za sebe.
Jaká je novinářská filozofie Daniely Drtinové? "Před relací vždycky dlouho přemýšlím nad tím, jak ten rozhovor povedu. Nesmím být ve středu pozornosti, protože ideální rozhovor je takový, který obsahuje co nejvíce informací. A v hádání informace nejsou. Mám zaznamenávat realitu, ne ji měnit."
Potíž je, že úkolem profesionální televizní stanice musí být pomáhat lidem se ve světě orientovat a předvídat problémy, nikoliv pouze pasivně zaznamenávat realitu. Zpravodajství České elevize je obětí tohoto scestného konceptu. Zpravodajství ČT je hrdé na to, že "zaznamenává realitu a nemění ji". PROČ PROBOHA NEJEDOU NĚKTEŘÍ NOVINÁŘI Z ČT NA ROK DVA NĚKAM DO SVĚTA, TŘEBA DO AMERIKY, DO BRITÁNIE, DO NĚMECKA?
Že by to na nich nezanechalo žádné stopy? Nevěřím. Neměl by být podmínkou k přijímání do redakce zpravodajství ČT alespoň dvouletý pobyt v západním zahraničí? (Podtrhuji, nikoliv v RUSKU!)
V hádání informace jistě nejsou. "Hádání" také není, milá paní Drtinová, účelem. Vy máte používat techniku tzv. "probing", zjišťování. Máte operativně a bystře reagovat na to, co interviewovaný říká. Máte být kvalitně a hloubkově informovaná o tématu, máte o něm vědět víc než politik, kterého interviewujete, a máte mu dávat takové otázky, abyste se v rozhovoru dobrala pro diváky, kteří ho sledují, nového poznání.
Ač pracuje v televizi pět let, Drtinová přiznává, že neví, co by její televizní stanice měla dělat, jaké by měla mít cíle a co si tedy ona sama na té obrazovce má počít.
Na otázku "Jakou má Česká televize koncepci zpravodajství?" Drtinová konstatuje: To je spíš otázka na šéfa zpravodajství. Pro mne jako redaktora
zpravodajství je zásadní, abych podávala informace objektivní, ověřené a korektní." (Kéž by bylo.)
Jakou však má mít České televize novinářskou filozofii? Drtinová praví: "Koncepce zpravodajství České televize ... nejsem si jistá, zda ti, co po ní volají, vědí, co
vlastně chtějí. (??) (...) Důležitější než koncepce by podle mě byl etický statut, který by například definoval, co to veřejnoprávnost vlastně je. (!!) Služba veřejnosti se dá totiž vykládat různě.
Jak kriticky rozebírá Daniela Drtinová reformu Ivana Kytky, kterou odmítla? "Některé jeho nápady se ani mně nelíbily." (Čekám s napětím na tomto místě na fundované odmítnutí Kytkova konceptu, na základě inteligentní, pětileté novinářské zkušenosti skutečně profesionální osobnosti. A co následuje? Kamarádšoft. ) Drtinová: "Třeba to, že by měl odejít Bohumil Klepetko. Je to skvělý profesionál a jeden z mála opravdových gentlemanů mezi českými zpravodajci. Tyto prvky Kytkovy koncepce mě zkrátka neoslovily." (sic!!)
Drtinová říká: "Před relací vždycky dlouho přemýšlím nad tím, jak ten rozhovor povedu."
Drtinová musí přemýšlet sama, protože nemá produkční vedení. V profesionálních rozhlasových a televizních společnostech jako je BBC se na rozhovory připravují moderátory ve spolupráci s researchers, výzkumnými pracovníky, a při vedení rozhovoru během vysílání jsou v neustálém kontaktu s producentem, který rozhovor usměrňuje prostřednictvím živého kontaktu s moderátorem z produkce. (Zrovna jsem se účastnil v BBC jedné půlhodinové debaty v angličtině a znovu jsem si ověřil, jak bezvadně souhra mezi moderátorem a produkčním funguje. Je to logické - více mozků ví víc než jeden.)
Ano, moderátor nesmí být ve středu pozornosti, ale zároveň se nesmí nechat převálcovat politikem, který nemůže dlouhé minuty mlžit, jak chce. Kromě informací jde také o analýzu. Tu Česká televize nepřináší a Drtinová ji připravovat neumí.
Rozhovorem v Reflexu proniká v ČR dobře známá postkomunistická arogance vůči řadovým občanům - jsou neinformovaní a když vidíme, jak hloupě hlasují, nejlépe by bylo demokracii zrušit. Drtinová a kolegové jsou naopak informovaní velice dobře !! Mám zaznamenávat realitu, ne ji měnit.
Další část rozhovoru lze citovat bez komentáře: o úsudcích Daniely Drtinové, jedné z "nejpodstatnějších" českých novinářek současnosti si může každý udělat úsudek sám:
A v současné době je situace lepší? [tj. než za Kytky]
Je lepší.
I v porovnání s érou slavného Oty Černého? (sic!!!)
Ota Černý je člověk, kterému ráda leccos odpustím. Našla jsem v něm jisté kouzlo a je pro mě něco jako druhý otec ... (...) Naučila jsem se od něho hodně. Ráda vzpomínám na to, jak na mě na chodbách pokřikoval "Ty maškaro!" nebo jak vyvolával kolegu Macáka z kanceláře slovy: "Macáku, vylez, ty potkane!" Přesto přese všechno si myslím, že Ota je profesionál.
Drtinová přiznává, že když se v této přízračné atmosféře pokusil Ivan Kytka do zpravodajství ČT přinést něco z profesionálního přístupu vnějšího světa, "Řada lidí tady vůbec nepřistoupila na komunikaci s ním." Není divu. Pokud byli tak vysokého kalibru jako Daniela Drtinová, Ota Černý či Tomáš Baldýnský, tak asi vůbec nemohli. Byli z jiného, odpusťte, buranského světa. Mluvili jinou řečí.
Zpravodajství České televize je krvavou ranou na české mediální scéně. Je urážkou českých občanů, kteří ho musejí za své peníze sledovat. Výše uvedený rozhovor s Danielou Drtinovou v Reflexu je jen dalším malým kamínkem do celkově deprimující mozaiky.
Nechtějí-li moderátoři České televize opakovaně upozorňovat na to, jak jsou hloupí, měli by mlčet a neposkytovat rozhovory. Je to syndrom dopisu Pavla Boudy? Stydím se jako Čech za nízkou úroveň zpravodajství ČT.
Vyskytl se jeden velmi zdeprimovaný názor, že se se zpravodajstvím České televize prostě už nedá nic dělat, že se stalo symbolem zakonzervované hlouposti a že by nejlepší bylo redakci rozprášit a celé toto spiknutí podřadnosti, paraziticky využívající koncesionářských poplatků zprivatizovat.
Parlament by ovšem musel přesně definovat pravidla provozu, aby to celé nedopadlo jak druhá Nova.
Jan Čulík
