The weekly English-language electronic NEW PRESENCE, edited by Andrew Stroehlein, is here. 
 Zde je minulé   vydání Britských listů.
 Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
 Adresa Britských listů je  zde. Pouze  když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
 (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR,  zde na Glasgow University).
Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde. 
 Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
 V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici  tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997. 
 Měsíčník  Nová přítomnost je  nyní k dispozici na síti.
 Stránky české skupiny   Amnesty 
International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
 Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům  a názorům mladé generace, najdete na této adrese. 
Co je nového v České republice
Odchod moderátorky Jany Bobošíkové z České televize. Upozorňuji na rozsáhlý a závažný exkluzívní rozhovor s Janou Bobošíkovou, který vyšel v pátečním čísle Britských listů. Bobošíková  v něm svědčí  o znepokojujícím stavu redakce zpravodajství této veřejnoprávní instituce a vysvětluje, proč se rozhodla odejít.
 ČR se začíná připravovat na další letošní osmičkové výročí, totiž osmdesáté výročí založení československého státu.  Na první pohled je snad nejméně kontroverzní, než výročí února roku 1948 (kterého nevzpomínal skoro nikdo a nikdo moc seriózněji nerozbíral, proč ke komunistickému puči došlo. O únoru 1948 se mluvilo skoro  jen v souvislosti s letošním hokejovým vítězstvím "našich hochů", českých hokejistů víceméně z Ameriky, v Naganu). Výročí roku 1968, to je také trapas, sdělovací prostředky nechtěly příliš připomínat nadšení z Pražského jara, i když se pak přece jen dost intenzívně vyžily vzpomínáním na srpnový invazní týden. O Mnichovu (1938) se taky moc nehovořilo, taky nikdo příliš jak se zdá  nerozbíral příčiny tohoto debaklu, a teď se snad bude hojně vzpomínat na dost bezpečně vzdálený vznik Československa v říjnu 1918, před osmdesáti lety - všichni pamětníci jsou mrtví. - Ale byla Masarykova vize opravdu úspěšná, jak o tom hovořil ministr zahraničí Jan Kavan minulý týden v londýnském ústavu mezinárodních vztahů v Chatham House? Vždyť nepřežila více než dvacet let. A skoro hned po rozpadu totalitního systému čeští a slovenští politici proti vůli občanů, jichž se  nezeptali, Československou republiku zničili. Byla tedy Masarykova vize opravdu životná? Má nynější Česká republika vůbec právo Masaryka oslavovat? Je to skutečně následnický stát nebo stát úplně jiný?
Už o víkendu se osmdesáté výročí vzniku Československé republiky připomínalo v New Yorku, na Manhattanu, převážně jídlem.  Pečené vepřové a zelí vonělo v sobotu v New Yorku na
  horním Manhattanu na 83.ulici. Podávala se také 
 dršťková polévka, guláš a koláče. 
Ministr obrany Vladimír Vetchý předal v sobotu z
                              rozkazu prezidenta Václava Havla na pražském Žofíně pěti vybraným
                              útvarům české armády historické názvy. Shromáždění, pořádaného u
                              příležitosti 80.výročí vzniku československého státu, se zúčastnilo na tisíc příslušníků armády a členů Českého svazu bojovníků za svobodu.
V souvislosti s oslavou vzniku samostatného
  československého státu bude 27.a 28.října po celý den pro veřejnost uzavřen Starý královský
  palác Pražského hradu, jehož součástí je  Vladislavský sál,  a  Královská zahrada Pražského hradu. Ve Vladislavském sále  bude  prezident republiky předávat státní vyznamenání.  Havel vyznamená 89 lidí,  z toho 24 in memoriam.
Upozornění. Množství příspěvků a reakcí, které přišly minulý týden, budeme v Britských listech postupně zveřejňovat od zítřka. Autorům a čtenářům děkujeme za strpení. JČ
Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj   schvaluje  i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". 
Výběr textů z posledních dní:
 Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.