Velmi podivné přirovnání
S velkym zajmem jsem si precetl esej profesora Erazima Kohaka "Idea statu
ceskeho". Jako vzdy jsem se z jeho uvah neco noveho dozvedel. Treba o tom,
ze cisar Frantisek Josef 1. pojmenoval lod na pocest Frantiska Palackeho.
Jsem obeznamen s nekterymi knihami Erazima Kohaka psanymi bud v cestine
nebo v anglictine. Nemam nejmensi pochybnosti o jeho znacne erudici a
cetnych zasluhach pro cesky stat, o kterych by se on asi ani nezminoval. Je
to znalec Masaryka, Radla a Patocky, ale i svetove fenomenologicke
literatury, ktereho si velmi vazim. Kdo napr. vi, ze prof. Kohak, krome
svych cetnych odbornych i popularnich spisu, prelozil do anglictiny
Masarykovu "Otazku socialni" ci Radlovu "Utechu z filozofie"? Byl jsem
velmi potesen, ze i on konecne 28. rijna tohoto roku obdrzel statni
vyznamenani.
Prave kvuli tomu, co uvadim v predchozim odstavci, jsem prekvapen jeho
srovnanim konce stareho Rakouska s komunistickym Ceskoslovenskem 70. let.
Snad na tomto srovnani vskutku neco je, ale autor by rozhodne mel tuto
(alespon pro me) velmi divnou paralelu lepe objasnit. Prirovnani mi nesedi
ani politicky, ani kulturne.
Kohak pise: "Po fiasku budovani komunismu a trpkem zklamani sovetske
okupace se uchylil (komunisticky rezim) k podobne taktice jako
Rakousko-Uhersko ve svych poslednich padesati letech. Nabidl svym obcanum
novou spolecenskou smlouvu: blahobyt vymenou za poslusnost. V sedmdesatych
letech poskytl rezim obcanum stoupajici zivotni uroven, byt za cenu
zanedbane udrzby a tedy stoupajici zadluzenosti. Podobnost mezi tvorbou
Arthura Schnitzlera a popularnich spisovatelu sedmdesatych let jiste neni
nahodna."
S tou posledni vetou mam znacne potize a patrne nebudu sam. Za prve, kdou
jsou jmenovite ti popularni cesti spisovatele sedmdesatych let? Byli
protezovani ci nejak spojeni s tehdejsim komunistickym rezimem? Jak jejich
tvorba odrazi ono obdobi, o kterem se prof. Kohak zminuje? Za druhe, byl
Arthur Schnitzler popularnim spisovatelem uznavanym tehdejsim
rakousko-uherskym rezimem? Schnitzlerova tvorba jiste odrazi dobu konce
mocnarstvi, jenze v cem je tato podobna s tou dobou normalizacni?
Par slov na vysvetlenou o tom, kdo byl Arthur Schnitzler. Narodil se ve
Vidni v roce 1862, kde i v roce 1931 zemrel. Byl puvodne lekarem, ktery se
venoval sve praxi do r. 1894. Pote se venoval literarni tvorbe. Je rozhodne
velmi znamou postavou rakouske literatury, kde je povazovan za mistrovskeho
autora videnskeho obdobi zvaneho "fin de siecle", rozpadu ohrozeneho
mocnarstvi, ale i osobnich krizi.
Schnitzlerovy knihy a psychologicka dramata se venuji socialnim
komentarum. Psal napr. proti antisemitismu, ktery se rozsiril koncem 19.
stoleti. Dasi temata, ktrymi se zabyval byly mezilidske vztahy, bezpravi,
predsudky, strach ze starnuti a strach ze smrti. Schnitzler vytvarel sve
postavy pomoci negativnich prikladu, na kterych ukazoval destruktivni
tendence cloveka. Jeho romany a dramata byly shledavany tehdejsimi
oficialnimi misty jako prilis skepticke a nihilisticke. Poslavil se
technikou vnitrniho monologu a tzv. hloubkove psychologie, ktere byly
castecne ovlivneny jeho soucasnikem Sigmundem Freudem. Bohuzel hruzy
svetovych valek dvacateho stoleti potvrdily nahledy Schnitzlera o
destruktivni tendenci cloveka, o kterem Schnitzler napsal: "Clovek je v
cele prirode ziva bytost s nejmensi davkou soucitu".
Jsem naprosto presvedcen, ze prof. Kohak by k teto kratke charakteristice
mohl napsat sve vlastni nazory, popripade tuto velmi strucnou
charakteristiku Schnitzlera poopravit. Jiste by to bylo zajimave.
Schnitzler je dodnes uznavany predni spisovatel Rakouska. Je knihy jsou
znovu vydavany a jeho dramata se znovu a znovu objevuji na cetnych
nemeckych scenach. Pokud ma k literarnimu dilu Schnitzlera prof.. Kohak
vyhrady, bylo by zahodno je objasnit, zejmena pro ceskeho ctenare, kteremu
jmeno Arthur Schnitzler asi tolik nerika.
Jinak je, obavam se, jeho srovnani konce Rakouska-Uherska a
ceskoslovenskeho normalizacniho obdobi znacne pritazeno za vlasy. Tato moje
poznamka neni polemika, spise zadost o vysvetleni.
