Choroba AIDS se stala běžnou nemocí. Jak se s ní lidé vyrovnávají?
1. prosince je světový den AIDS
Na mezinárodní konferenci ve Vancouveru v roce 1996 se široce debatovalo o nových způsobem léčení AIDS, o tzv. proteázových inhibitorech Předpokládalo se, že tyto inhibitory přislibují možnost vyléčit AIDS. Téhož roku zveřejnil týdeník Newsweek cover story, která měla titulek "Přichází konec AIDS?"
Je ale nyní jasné, že epidemie neskončila. Podle programu OSN pro AIDS bylo celosvětově infikováno chorobou AIDS 33,4 miliónů lidí a 90 procent těchto lidí to ani neví. V roce 2000 bude žít s virem HIV 40 miliónů lidí.
Dnešní World AIDS day, den věnovaný nemoci AIDS, který sponsoruje právě program OSN pro AIDS (UNAids) se pokusí o nemoci informovat především mladé lidi a bude zdůrazňovat nutnost ostražitosti.
"Odhaduji, že ročně začíná být sexuálně aktivní cca 100 miliónů mladých lidí," sdělil listu Financial Times Peter Piot, výkonný ředitel UNAids a náměstek generálního tajemníka OSN. "Úsilí týkající se prevence proti AIDS nikdy neskončí."
Po celém světě je denně infikováno virem HIV 7000 osob ve věku od 15 do 24 let, pět lidí je infikováno HIV každou minutu, podle statistik UNAids.
Ve Spojených státech se mnoho lidí, infikovaných HIV, obává, že americká veřejnost, ve snaze přimět nemoc, aby zmizela, začíná nemoc ignorovat. Letos na podzim prohlásil prezident Clinton, že je nemoc AIDS zdravotní krizí menšinových komunit a přislíbil dalších 156 miliónů dolarů na prevenci, léčení a školicí programy.
Ale soukromé instituce poskytují finanční podporu proti AIDS podstatně méně. V době, kdy za poslední dva roky stouply finanční dary soukromých firem nevýdělečným organizacím o 7 procent, financování pro skupiny lidí postižených AIDS drasticky pokleslo.
Je stále obtížné odstraňovat chybné představy o AIDS. V nedávném průzkumu veřejného mínění 1700 heterosexuálních Američanů v Kalifornii konstatovalo 27 procent dotazovaných, že by "si pravděpodobně na sebe nevzali svetr, který měl jednou na sobě člověk s AIDS, přestože ten svetr byl vyčištěn a nově zabalen".
Někteří dokonce pochybují o samotné existenci viru HIV. Continuum, britský časopis "živých pro živé" napsal, že spojitost mezi "virem HIV a nemocí AIDS nikdy nebyl silnější než hypotetický". Peter Duesberg z University of California v Berkeley dále prosazuje svůj dlouhodobý názor, že "AIDS není ani infekční epidemie, ani ji nezpůsobuje HIV..."
Avšak lidé, kteří trpí AIDS, nedebatují o tom, zda existuje, napsal deník Financial Times. Namísto toho analyzují vlastní existenci. Je pravda, jak napsal ve své nové knize (Love Undetectable: Notes on Friendship, Sex and Survival, Alfred A. Knopf, 23 dolarů) Andrew Sullivan: "Je pravda, že se za poslední dva roky stalo v historii AIDS něco významného... AIDS už neznamená smrt. Znamená to jen nemoc."
Platí to alespoň v západních zemích, kde lidé nyní většinou žijí s AIDS a už na tuto nemoc neumírají. "Je to poněkud dezorientující," konstatuje Sullivan, " že tato nemoc zaujala normální místo mezi ostatními chorobami."
Anthony Fauci, ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční choroby, odhaduje, že za poslední dvě desetiletí zemřelo 60 miliónů lidí na tuberkulózu, 40 - 60 miliónů lidí na malárii a 11 miliónů lidí na AIDS.
Avšak AIDS má pořád skrytou schopnost velmi škodit. I když je nyní možno léčit HIV do takové míry, že virus už není vůbec zjistitelný v krvi, virus podle Fauciho zůstává "velmi těžko zvladatelný, tvrdošíjný, persistentní" v ostatních tělesných rezervoárech. Je pořád potenciálně nakažlivý. Lidé s tímto virem se nyní dožívají vyššího věku a - jak už to u lidí bývá - pěstují sexuální styk s jinými lidmi.
V letech 1981 -1996 poklesl počet nových případů AIDS mezi americkými muži, kteří praktikují sex s muži, z 64 na 44 procenta. Počet nových případů AIDS u heterosexuálů za totéž období stouplo ze 3 na 13 procent.
Stále ještě neexistuje proti AIDS očkovací látka. Optimisté očekávají, že bude k dispozici tak za 7 až 10 let. Rozvojový svět je na tom mezitím podstatně hůř, než byl před pěti lety. Dvě třetiny lidí, nakažených virem HIV, žijí nyní v Africe jižně od Sahary, a virus se dál šíří. "Indie se stane příštím epicentrem," varuje Fauci.
V rozvinutém světě jsou nynější léčebné metody užívané proti AIDS jen částečnou pomocí, nikoliv skutečným lékem. Z Ženevy, kde se každoročně koná světová konference o AIDS, letos přišla děsivá zpráva: že existuje druh viru HIV, který odolává všem lékům. "Byl jsem zkušebním zvířetem," vysvětluje Spencer Cox, šéf protivirového projektu v Treatment Action Group v New Yorku. Rok poté, co v roce 1994 začal brát léky proti AIDS, si virus HIV v jeho těle proti nim vyvinul resistenci. "Měl jsem ty léky začít brát daleko později," uvádí a doufá, že dnešní klinické zkoušky vyprodukují něco, co dokáže zvládnout jeho virus.
Nynější léky mají často velmi závažné a nepříjemé vedlejší účinky, tloustnutí břicha, hubnutí tváře a usazovaní tukových plášťů za krkem a na ramenou. Mnozí kromě toho se nedokážou vyrovnat se složitým režimem nutnost brát neustále množství prášků, až 40 pilulek každý den, některé na lačno, jiné po jídle, některé ve čtyři hodiny ráno, a to donekonečna, po celý život.
Jiní však prášky berou a snaží se prostě, pokud možno, co nejnormálněji žít.