Jablková aféra z trochu širšího pohledu
Jiz delsí dobu probíhá v podstate bez vetsího zájmu verejnosti spor o
nadmerném dovozu jablek z EU, jejichz podíl na ceském trhu se mezitím
priblízil celé polovine!
"Pestitelum jablek u nás hrozí krach" hlásí z Chelcic 30. zárí 1997
znacka mls v deníku Slovo. Podle predsedy Ovocnárské unie CR, J. Musky
"na trzích v zemích EU znamená uz dovoz 20% spotreby jejich ohrození, a
proto se chrání zavedenou vstupní cenou, která je pro nás 20,70Kc.
Pritom tamní pestitelé produkují jablka za 16 Kc, takze na západní trhy
nemáme sanci proniknout. Ale naopak z techto zemí, k nám proudí dotovaná
jablka za 11Kc, která letos tvorí uz pres polovinu jablek na ceském
trhu."
Situace se postupne dále priostrovala do té míry, ze se ministr
Lux rozhodl zakrocit. Navrhl zavedení kvoty na dovoz jablek z EU, proti
cemuz Evropská komise promptne protestovala. J. Lux na tiskové
konferenci 26. ledna jeste svuj návrh obhajoval m.j. tvrzením, ze "EU
sve zemedelce dnes podporuje trikrát více, nez je tomu u nás". (Slovo
27.1.98, E.Linková: "Lux: Z Evropské unie se k nám dovázejí jablka za
ceny pod produkcními náklady.) Dnesní ministr zemedelství, tehdy jeste
predseda svazu zem. druzstev a spolecností, Jan Fencl oznámil v únoru,
ze pri dodatecném zvýsení cel na potravinárské komodity z EU na moznou
horní hranici budou v roce 2000 obdobná cla EU na nase odpovídající
výrobky 3 az sestkrát vetsí. (E. Linková: "Míra znevýhodnení nasich
zemedelcu proti EU se prohlubuje", Slovo 6.2.98)
Ale uz 19. února
referuje Slovo, ze po jednání v Bruselu CR ustoupila od kvot, nad nez by
se jablka nesmela dovázet a rozhodla se je nahradit kvotami, nad jejichz
ramec by se smelo dovazet s dodatecným clem ve výsi 95%.
Tím to ovsem neskoncilo: mluvcí evropského komisare pro zemedelství
Gerry Kiely rekl, ze EU pozaduje okamzité zrusení kvot a vyhrazuje si
právo na odvetnou akci (zvýsení EU cel na veprové maso, drubez a ovocné
stavy); jiní úredníci EU sdelili, ze Evropská komise si vyhrazuje právo
predlozit spor Rade ministru EU, coz se jevilo ministerstvu zemedelství
málo pravdepodobné.
Jeho tisková mluvcí pro Slovo uvedla, ze podle
názoru tohoto úradu nejde o tak závaznou vec, aby se unie musela uchýlit
k clánku 117 dohody, který resí naléhavé a kritické situace. Nicméne se
jiz ve vládních kruzích jiz hovorilo o nutnosti revidovat vládní
rozhodnutí. (Ministr zahranicí) Sedivý hovorí o prohre nasich sadaru,
kterí nejsou schopni vyprodukovat jablka, a o problémech s distribucí.
To je stejný argument, který pouzívá velvyslanec EU v CR Joannes ter Haar, který den predtím podotkl, ze "ochranná opatrení poskozují práve
ty, které by mela chránit".
Zastítují je totiz proti skutecným trzním
silám. Tarify na import jablek nepomohou ceským pestitelum, coz sami
uznali (?)" (Slovo 18.2.98) Nemá cenu se zdrzovat podrobným popisem
dalsího vývoje. V kvetnu t.r. odvolala ceská vláda kvotu na dovoz
západoevropských jablek. 1. cervence zrusila Evropská komise zvýsená cla
na dovoz ceské drubeze, veprového masa a ovocných stav. Podle
nejmenovaného cinitele EU byla tato "malická válka" ukázkou, ze Unie
"bude vzdy tvrde hájit své zájmy". Pripustil, ze zatímco západoevropstí
vývozci jablek nebyli za trímesícní platnosti kvoty prakticky poskozeni,
mohli cestí exportéri utrpet citelneji. "My jsme si nezacali," dodal na
vysvetlenou. (Slovo 2.7.98)
Jablka ovsem nezaujímají v ceském agrárním zahranicním obchode s EU
nejakou rozhodující posici, ale problém s nimi dobre odrází jeho celkový
vývoj:" v roce 1991 aktivní saldo 4 miliardy, v roce 1997 uz minus 16,4
miliardy korun" (E. Linková: viz výse Slovo 6.2.98). Není divu, ze Jan
Fencl prohlasuje v rozhovoru s E. Linkovou ve Slovu online (25.3.98), ze
ohrozeni jsou vsichni zemedelci, nejen ovocnári. Napr. "stavy skotu
klesly na polovinu ve srovnání s obdobím tesne po revoluci" (podle V.
Hlavácka, presidenta Agrární komory, klesly tyto stavy k císlum z roku
1825!), výtezky mléka z hektaru jsou asi 42% výtezku EU. Zato
zadluzenost v zemedelství vzrostla za 4 roky z 31,6 na 82,5%. Subvence
na jednoho pracovníka jsou podle Fencla v CR 21840Kc za rok, v EU 612
000, v USA 953 000. Zhruba dvakrát lépe nez v CR jsou na tom zemedelci v
Madarsku a v Polsku jsou jeste o stupinek výs."
Není pochyby o tom, ze ceské zemedelství je málo výkonné, ta hrstka
cizincu, která v CR sedlací, vystací obvykle s polovinou pracovních sil,
jenomze práve proto nesmelo být vystaveno plné konkurenci do té doby,
nez se dostane na úroven, na které by konkurovat mohlo a to bez ohledu
na to, ze se na jeho stavu podílí i nedostatek jakékoliv úcinné koncepce
(mimo populární neviditelnou ruku trhu) vsech dosavadnich
polistopadových vlád. Ve zpravodajství o jablkovém sporu se totiz jaksi
mimochodem objevily také zajímavé informace o dovozu rezaných kvetin do
CR. R. Pospísil píse ve Slovu (19.3.98, "Dutka s výstrahou") o "celé
rade duvodu pro privrení vstupních bran. Az prílis krute totiz
vystupoval na povrch nedávný prípad kvetin. U nich také nejprve
zahranicní konkurence zlikvidovala celé odvetví nizsími cenami a potom
je vysroubovala vysoko nad to, zac by byli ochotni prodávat domácí
producenti", coz muze vyvolávat obavy, zda prípad s jablky není snad po
kvetinách soucástí nejakého trendu.
Jaké jsou príciny této situace na ceské strane? Hlavne neschopnost ci
lenost rychle se seznámit s tím, jak funguje západní svet, jmenovite EU
a adaptovat se na nej a pak iluse, ze v mezinárodním styku je mozno
podepsat smlouvu a pak ji klidne nedodrzovat, jak je zvykem v domácí
praxi.
Bývalý pracovník sekretariátu zemedelského komisare EU, nyní reditel
Potravinárského sdruzení CR, Václav Kuklík uvedl, ze "v dobe podpisu
dohody u nás vládla porevolucní euforie a ministri casto k podpisum i
tak závazných materiálu pristupovali pod dojmem, ze nám svet chce
jednostranne pomáhat a nebrali v potaz detaily právních dusledku spisu,
co z nich vyplývá a k cemu se zavazujeme." (Slovo 28.1.98)V.
Uz V. Klaus v dobách své slávy premianta v prestavbe socialistického
hospodárství ve svých projevech v zahranicí sebevedome prohlasoval, ze
nezádáme hospodárskou pomoc, ale otevrení trhu pro nase výrobky. Bohuzel
si vsak nevsiml, ze mu sice vsichni prívetive zatleskali, ale nikdo nám
ten vlastní trh neotevrel, zatímco on ho v CR otevrel cizine dokorán.
Dumpingový zákon podle neho nebyl potreba.
A nejen to: CR dosud ani nevyuzívá mozností, které není treba
vyjednávat, protoze vyplývají z mezinárodních dohod (GATT),
pravdepodobne týchz, pomocí kterých EU ukládá importovaným ceským
jablkum minimální cenu.
Jak prohlásil poslanec V. Tlustý (ODS) deníku Slovo uz 6.9.97, "
..ochranarských zákonných opatrení se u nás mohlo vyuzívat nejméne 3
roky. Mezinárodní dohody navíc ríkají, ze kdyz u nejaké zemedelské
komodity dojde k dovozu mnozství, které významne presahuje prumer dovozu
za 3 roky, okamzite muze príslusná zeme bez jakéhokoli dozadování v EU
uvalit na toto zbozí dodatecná cla. To jsme jeste nikdy neudelali a
porád to jde a melo se jiz i nekolikrát takto zasáhnout. Druhé
ustanovení techto mezinárodních dohod ríká, ze kdyz cena nekteré
komodity pri vstupu do CR klesne pod urcitou mez, máme právo domerit clo
na standard bezný v EU. Ani jedné této pravomoci ministr zemedelství
Josef Lux nevyuzil...Kampan, která se kolem toho následne delala, nebyla
nicím jiným nez zastíráním neschopnosti státních úredníku."
Tak jak to vlastne je? Letmý pohled do asociacní smlouvy podepsané
16.12.1991 v Bruselu pány H. Van den Broekem a F. Andriessenem za EU a
J. Dienstbierem za tehdejsí CSFR nám nepripraví nejaké necekané
prekvapení: v dohode se na ruzné problémy ve vzájemných vztazích
pamatuje. V oddílu 1, hlave II, Zemedelství, clánek 15 se praví, ze se
obe strany neprodlene poradí, aby se naslo vhodné resení pro vázné
problémy na trhu jedné smluvní strany zpusobené dovozem produktu
pocházejících ze strany druhé. V ocekávání toho resení muze postizená
strana prijmout opatrení, která pokládá za nezbytná. K poradám slouzí
jako orgán Smísená komise podle pravidel uvedených v oddílu 1, hlave IV,
"Spolecná ustanovení", jmenovite pak v clánku 27. O cenách se prímo
nemluví, ale v clánku 15, bodu 5 se stanoví, ze pri jednání se musí vzít
v úvahu také výsledky multilaterálních jednání v rámci GATTu, odkud
pravdepodobne pocházejí informace V. Tlustého.
Proc tedy mohla unie skoro bych rekl pohodlne uhájit svou politicky
neudrzitelnou posici na ceském trhu jablek? Z velice strucných informací
ceského denního tisku se zdá, ze Josef Lux vyrazil bez dukladnejsí
prípravy nejprve k samostatné akci, t.j. nepredlozil vec okamzite
Smísené komisi. Pak doslo v Bruselu k nejakým jednáním, není mi známo na
jaké úrovni, kdo zastupoval CR a jaké argumenty obe strany predlozily,
ale CR byla prinucena k ústupu a vse zustalo pri starém. Ceský tisk
referující dlouhé týdny jen o pred- a povolebním "kdo s kým proc a jak"
zatím pomíjí naléhavou nutnost vynést na svetlo vsechny detaily nejen
tohoto prípadu, ale i prípadu rezaných kvetin, aby bylo mozno vyvodit
príslusné závery pro dalsí postup. Je vylouceno, ze by CR mohla vstoupit
do EU roku 2000, kdy koncí platnost asociacní dohody. Odkladu na
neurcito je nutno vyuzít nejen pro rázné akce v národním hospodárství,
ale i pro co nejsirsí reálnou prípravu vstupu do EU vcetne prípravy nové
asociacní dohody. Zalozit centrum poskytující právní i praktické
informace o EU, koordinující práci jednotlivých jiz existujících
pracovist a shromazdující jejich výsledky a zadávající pro vysoké skoly
námety pro diplomové a doktorské práce, aby se co nejrychleji rozsíril
okruh osob dobre kvalifikovaných k hájení skutecných zájmu CR v denní
praxi i pri jednáních s unií, aby znalost EU nezustala monopolem
jedincu ci malých skupin a byla k disposici celé verejnosti.
Varování nejmenovaného cinitele EU, ze unie bude tvrde hajit své zájmy
je treba vzít vázne, jmenovite v zemedelství, které je od pocátku její
Achillovou patou. Pokrok ve snizování obrovských subvencí mimorádne
zatezujících její rozpocet byl dosud minimální a její úredníci se budou
stále snazit podporovat export jejích zemedelských produktu vsemi
dostupnými prostredky. Hrát si prílis naivne na premianty na strane zemí
usilujících o vstup do EU muze být pro CR znacne riskantní.
Premiant v daném prípade muze totiz znamenat totéz co prostácek.
Posledním nositelem tohoto titulu je Estonsko, které podle redakcního
úvodníku casopisu Business Central Europe z cervna t.r. "zpackalo"
zemedelskou reformu. Uplným zrusením subvencí nevytvorilo "stíhlé"
zemedelství, nýbrz nerovné hriste s EU. Trhy unie jsou uzavreny pro
Estonsko, ale její subvencovaný export Estonsko zaplavuje, takze tretina
estonské zemedelské pudy není obdelána. (Estonská) vláda si musí
uvedomit, ze "laissez-faire" v hospodárství neospravedlnuje politické
vakuum. A jestlize nekdy upadá do pokusení honosit se svým pojetím "ruce
pryc od prumyslu", pak by si jako oblíbený zák paní Thatcherové mela
pripomenout radu jejího oblíbeného ekonoma, Alana Walterse. Je bezúcelné
jenom privatisovat podniky: musí být komercialisovány a restrukturovány.
Estonsku se nepodarilo vytvorit rámec, ve kterém by se to mohlo
provést."
Pomalu se schyluje k dalsímu kolu rozhovoru o bilaterálních obchodních
vztazích pro rok 1999 mezi USA a EU, které budou velmi obtízné. Pres
Atlantik létají zatím sem a tam vytky a stíznosti napr. na danové úlevy
pro US exportéry a subvence EU pro zemedelské výrobky a Airbus a j. To
je slozitá materie a shora citovaný názor velvyslance EU v CR, ze
"...ochranná opatrení poskozují práve ty, které by mela chránit.
Zastítují je totiz proti trzním silám..." by pri jednání pravdepodobne
nevyvolal víc nez jen "ozivení (ci veselí) v sále", jak se u nás kdysi
psalo. Na zádné strane stolu totiz nebudou sedet prostacci.
Jaroslav Teplý
26.7.1998
