Ministr zdravotnictví v akci
Jan Mezdříč
Odvolání ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV),
která FNKV vedla ku prospěchu pacientů, bylo vskutku bleskové. Došlo k
němu jeden rok po připojení tehdejší nemocnice ministerstva vnitra "Na
Míčankách" k FNKV. Pokud by ministr jednal rozvážně, v souladu se svým
vzhledem, už by si později asi nemohl odvolání dovolit. V pondělí se počala
rozjíždět petiční akce proti odvolání MUDr. Z. Roithové, současně vedoucí
pracovníci podepisovali dopis předsedovi vlády. Ministr měl, a nikterak to
netajil, určité informace o tom, co se chystá, a jednal podle zásady "Nejlepší
obranou je útok" a proti všelidové resoluci organisované ve FNKV shora (to
známe z dřívějška) použil ministr okamžité odvolání (to známe taky z dřívějška).
Spolu se zmrazením převodů státního majetku do soukromých rukou je to
druhý nejlépe viditelný krok ministra I. Davida.
Státem zaměstnaní a méně majetní soukromí lékaři vědí (jako
kibicové však nejlépe) o výhodnosti některých privatisačních projektů a
smluv. Zaplatíte 3 nebo 5 milionů, a dostanete hodnotu za, odhadem, 15
milionů. Je-li možnost použít objekt pro nezdravotnické účely - no, nekupte
to! Pokud je zdravotnická činnost povinná (což zajímá hlavně pacienta a též
ministra MUDr. Davida), nastává ovšem problém, jak splatit dluh a ten "barák"
nadále udržovat a zvelebovat včetně přístrojů (pokud tam nemá privatisátor
soukromou nestandardní = placenou pacientem, plastickou chirurgii či něco
podobného) - při nízké hodnotě bodu. Vždy co nejvíce "točit body" a pokud to
jde, pronajmout ordinace dalším lékařům. Pokud ani to dobře nelze, jděte
se, nejspíš, oběsit.
Za dřívějších ministrů se tomu všemu na počátku devadesátých let ponechal volný
průběh, nemluvě o usilovném a nekontrolovaném investování do státních
zdravotnických zařízení (který OÚNZ, KÚNZ či Fakultní Nemocnice nestavěly,
nebudovaly, nepořídily si přístroje?) a občas i k privatisaci transfusní služby.
Ještě za Klausovy vlády (od r.1995) došlo k regulaci počtu pojišťoven i
výkonů (za které dostává zdravotnické zařízení někdy peníze po vykázání
těchto výkonů přepočtených na body) a již nějakou dobu je, alespoň ve
státních nemocnicích, zmrazeno i toto vykazování. VZP vyplácí, a to se
značným zpožděním tzv. paušál. Ovšem dodavatelé energie, vody, léků,
infusí i rohlíků chtějí zaplatit, ale dostávají zaplaceno rovněž se značným
zpožděním. Lze tedy mluvit o zadluženosti státního zdravotnictví i o problému
financování zdravotnictví soukromého (viz ten "barák" výše).
Ministr MUDr. David zdědil resort ve stavu vskutku nejednoduchém. A
to dosud (od r. 1989) bylo řešeno, že aspirin si při chřipce zaplatíte, na jiné
léky si připlatíte, ale nebylo zcela řešeno, zda zdravotní pojišťovna či
ministerská kasa zaplatí vysoce specialisované a drahé výkony a které.
Pohled na téměř umírající holčičku vžene slzy do očí i leckterému otrlíkovi.
Statistika o počtu zemřelých či jen trpících v důsledku prodloužení čekací
doby na kardiochirurgický výkon či implantaci umělého kyčelního kloubu již
tak dojímavá není. Ani platby alergiků za desenzibilační léčbu (od r.1999)
Příplatky diabetiků (od r.1999) na úhradu insulinu jsou samostatnou
kapitolou. Nelze insulin nebrat, zneužít či si vědomě zanedbáním svého
zdraví přivodit cukrovku, takže diabetik je spolehlivým rukojmím českého
zdravotnického systému. Na druhé straně, je však nutno konstatovat, že
zhuntovat si zdraví kouřením, alkoholem či anaboliky je zcela tolerované a
léčba jde z kapes všech pojištěnců. Možná to jinak nejde, možná ano.
Nelze nevzpomenout delikátních národně-frontovních hrátek
kolem zdarma a podprůměrného zdravotnictví, ve kterém KSČ prosazovala
vedoucí posici, přednormalisační komunisté se chránili před normalisátory a
nestraníci odmítali, brali či zvažovali eventuální nabídku členství v KSČ,
lidovci usilovali, a také občas docílili významných posic pro své členy,
příbuzné či příznivce a zaměstnanci policie veřejné i tajné si zdravotníky
hýčkali či je špiclovali. A kromě toho všeho se plnily úkoly - plánovalo se a
plnilo zdraví...
Pana ministra MUDr. I. Davida po rychlém a již medialisovaném
odvolání MUDr. Z. Roithové z funkce ředitelky a po zmrazení převodů
nemovitostí do soukromých rukou, čekají problémy nelehké, s tím se netají.
Ale čeká jej, přinejmenším, i nejedna mediální bitva a ta může být (viz psaní
českých profesionálních novinářů o J. Kavanovi) horší.
Paní MUDr. Z. Roithové přeji to nejlepší, nejlépe návrat do FNKV po
konkursu.
Přeji si zejména a již dlouho, aby všem ministrům, co jich tu už bylo,
šlo o zdravotnický program pro lidi, včetně státních a soukromých lékařů, ne
pro zchytralou lobby soukromníků, jejíž zisk by byl vyvážen pauperisací
veřejného zdravotnictví.
A ani nevím, proč se k té vinohradské nemocnici musí pěšky mizernou
a strmou ulicí a nic tam nejede k bráně. Taky nevím, zda by Pražané ten
autobus k bráně FNKV jednou za hodinu chtěli či ne.
Jan Mezdříč