I ČR se podílela na genocidě
V příspěvku v BL "Neučinit nic by znamenalo podílet se na genocidě"
uvádí
Andrew Stroehlein k situaci v Kosovu velmi případně:
"Zabraňovat genocidě je správné - stát s rukama složenýma v klíně a
nedělat nic je zločin. To není nadsázka, neboť odstavec III e Konvence
OSN
o prevenci a trestání zločinu genocidy (přijatý Valným shromážděním
OSN 9. prosince 1948) konstatuje, že podílet se na genocidě je zločin,
který musí být potrestán. Mít moc zabránit odpornému zločinu
a přesto stát a nedělat nic - to mi příliš připadá jako komplicita."
Co by se hodilo dodat, je, že jsme se jako Česká republika pod
hlavičkou
OSN v nedávné době již zprostředkovaně tímto způsobem na genocidě
podíleli.
Minulou sobotu (24.4.) vysílala BBC World otřesný dokument o genocidě
ve Rwandě, kde vystupoval i Karel Kovanda, který nás v té době
zastupoval v OSN a seděl za stolem Rady bezpečnosti. V tomto dokumentu
na kameru říká, že nebylo pochyb o tom, že se jedná o genocidu a že ji
samozřejmě pozná, už proto, že polovina jeho rodiny jí prošla.
Když se
ovšem mělo hlasovat o tom, zda takto označit to, co se děje ve Rwandě,
bylo to podle jeho slov na příkaz z Prahy, kdy pro toto označení
nesměl jako representant ČR zvednout ruku.
V takových chvílích je člověku stydno za zemi, kam patří. A nemyslím
si, že by to omlouvalo to, kdo další tehdy v jednomyslném hlasování,
jehož se účastnili delegát Rwandy(!), hlasoval stejně. Velmi smutné je
i to, že rozhodující složky politické elity naší země jsou si v tomto
úpadku velmi podobné.
Systematické vyhlazování jedné národnosti nebo skupiny obyvatel v
daném teritoriu je hrůznost bohužel typická pro toto století. Jen
morální spolupachatel dnes tváří v tvář této zkušenosti může tvrdit,
že se jedná o vnitřní záležitost, před kterou původce genocidy chrání
mezinárodní právo.
Nic na tom nemění ani to, že ani síla použitá proti tomu, není
kouzelný proutek, který by situaci vyřešil několika málo výstřely nebo
bez následného nasazení pozemních vojsk.
