Vlastní vahou
Podle výsledků nedávného průzkumu agentury STEM je s českou vládou nespokojeno 74 % občanů. I politika snad napadne, že pokud se ten průzkum jmenuje "Změna vlády", jsou výsledky víc okamžitou reakcí na onu kosmetickou operaci (vyhození minista financí Svobody a jmenování Pavla Mertlíka na jeho místo, pozn. JČ) než hodnocením celoroční práce. Ovšem koukne-li se na čísla z doby, kdy si vláda teprve zkoušela, jak se v ministerských křeslech sedí, a kdy ji podporovala rovná polovina voličů, musí mu dojít, že si v průběhu premiérového roku velmi, opravdu velmi pohoršila. A podtrhne-li mu asistent ve výsledcích průzkumu, že kladně se k vládě vyjadřují převážně lidé se základním vzděláním a v penzijním věku, zatímco nejvíce nevůle budí mezi vysokoškoláky a lidmi pod třicet, třeba si učiní na kraj papíru poznámku že je to nebezpečný trend.
Není pochyb, že výzkum veřejného mínění je pro hodnocení stavu vládnutí v zemi a rozhodování o jeho dalším směřování jen pomocným hlediskem. Je ho však nutno vnímat vážněji než schizoidní reakci poslanecké sněmovny na zprávu o činnosti vlády za první rok existence. Je to totiž sdělení, že je čím dál menšinovější i ve vztahu ke svým občanům, s nimiž ovšem smlouvu o své stabilitě podepsat nelze.
Stability může dosáhnout jen odpovědným rozhodováním. Že toho je schopna, prokázala týž den, kdy se dozvěděla o propadu vlastní podpory. Všemi hlasy proti jednomu odmítla nehorázný pokus ministra průmyslu Grégra o pokračování v ekologicky i ekonomicky nesmyslné těžbě uranu.
Podstatné je, že Grégr stál se svými nikoli důvody pro těžbu, nýbrž pouhými záminkami proti všem. Nebyla mu nic platná nadsazená čísla budoucích nezaměstnaných ani zjevné nutkání vytěžit vše, co máme pod nohama. Dokáže-li vláda takto jednat častěji, možná, že premiér bude moci jednou oznámit, že se odráží ode dna nejen ekonomika, ale i ona. Zatím však, bohužel, klesá. Vlastní vahou.
22.7.1999
