První vlaštovka
Přesvědčivé vítězství Václava Fischera má pro pozorovatele několik rovin. Sám Fischer charakterizoval svůj úspěch jako "vítězství slušnosti nad sprostotou". Slušně vedená kampaň ostře kontrastovala s pomluvami ODS (vynikl zvláště středeční inzerát v LN). U této strany je sprostota nejen způsobem volebního boje, ale od dob Čermáka a Koženého stylem politiky vůbec. Rychlostí blesku se sprostota přenesla do společnosti. Důsledky v podobě obrovských krádeží a všeobecného úpadku morálky na sebe nenechaly dlouho čekat. Poslední ukradení NOVY už nikoho nevzrušilo.
V pátek kraloval volič. Už nesedl na lep reklamnímu agentu Klausovi, který pasoval ODS na "jedinou nesocialistickou alternativu naší země". Řečem o "zastavení hazardního výkyvu doleva", "nepřetržitém zápase o smysl našich životů" a "změně poměrů, kterou dnes může provést pouze ODS" se volič srdečně zasmál. Dost bylo kozla zahradníkem, dost bylo zloděje strážcem pokladu. Pražané přestali slyšet na sprosté lhaní. Svou volbou potvrdili, že jsou pro zásadní změnu poměrů. Zvolili V. Fischera a to tak drtivě, že diva Jirásková ze sebe nedostala ani blahopřání.
Nízké procento hlasů kandidátům politických stran je však obrazem něčeho vážnějšího. Lidé přestali politickým stranám důvěřovat. V systému parlamentní demokracie, který je založen právě na svobodné soutěži politických stran, je to v podstatě vyjádření nedůvěry systému. Jako by voliči chtěli říci: Nechte si své strany, které se vzdálily životu, které nepřinesly nic dobrého, které jen dokázaly uzavřít mezi sebou smlouvu o věčném přátelství a tím zablokovaly politický a společenský vývoj. Stranická politika, lépe řečeno politikaření, zaznamenalo debakl, který by v normální zemi vedl k předčasným volbám.
Senátoru Fischerovi se sluší poblahopřát a popřát mu sílu do boje se stranickou sprostotou. Čím víc se příští rok v řádném termínu senátních voleb přihlásí vlaštovek nezávislých kandidátů, tím líp. Jejich hlasy oznámí, že přichází jaro.
Petr Jánský
