Sdělovací prostředky a Čulíkův bezbřehý idealismus
Pane Culiku
protoze po sobe sve clanky uz nectu, nebyl bych se dozvedel o vasi poznamce,
kterou jste za muj posledni clanek pro Blisty pripojil.
Jen diky reakci
Jindry Parika jsem si ji precetl a rad bych vam k tomu dal vysvetleni. A to
bez jakehokoliv naroku na otisteni,ale s pripadnou publikací souhlasím.
Jeste pred tim bych ale rad dodal, ze pridavani dovetku k clankum rozhodne
neni pro kolektivne vytvarene medium normalni. Zneuzivani prava posledniho
slova komunikaci neposiluje.
A ted uz k te poznamce, schvalne jsem ji prevzal celou, abyste mel cteni
pohodlne:
Poznámka JC: Marek Houša tady hlásá neco velmi podobného filozofii Jana
Jiráka, predsedy Rady Ceské televize, který taky prohlašuje, ze média
ztratila schopnost komunikace a musíme znovu zacít se samizdatem. Není to
pravda. V jiných zemích to tak nefunguje. Situace tak jen vypadá z ceského
úhlu pohledu, protoze tam se za posledních deset let média vyvinula velmi
nepríznive. Je jasné i to, ze by v CR jiste bylo dostatecné publikum pro
inteligentní televizní zpravodajství i dobré noviny. Na Západe krome toho
totiz existuje cílené zamerování "výrobku" na presne vybrané, i menší
skupiny obyvatelstva - je to obdoba oné "creditworthiness" - britská
"Prazská energetika" neobtezuje neduverou zákazníka, o nemz má v pocítaci
informaci, ze své úcty za elektrinu platí léta pravidelne a vcas. Podniky se
na Západe v daleko silnejší a inteligentnejší konkurenci casto snazí nejen
vydelat co nejvíc penez, ale i výrazne soutezit v oblasti kvality. Deniky
jako Guardian, Independent, Times, Financial Times, týdeníky Economist,
Spectator, ale i treba Private Eye, a mnohé další (Science, News Scientist,
Nature, v Americe New Yorker, New York Review of Books, London Review of
Books, The Atlantic Review, the Wall Street Journal) mají vysoký náklad a
naprosto nejsou jen prostorem pro zverejnování reklamy a uz vubec nejsou
prostorem pro manipulaci a mystifikaci ctenáru. Redaktori a editori techto
listu by se vám vysmáli.
Predevsim jsem si pri jejim cteni, a pri cteni vasi poznamky k clanku Jindry
Parika, znovu uvedomil, ze my dva mame rozdilne mentality. Nehlede na to,
nebo prave proto, ze zijeme v jine kulture.
Zatimco vy jste idealista
idealista, ja jsem idealista realista. To vypada tak, ze oba mame
urcitou, a asi podobnou, predstavu jak by svet mel vypadat- napriklad, ze
tady by mel proud reky smerovat obracene. Ale zatimco vy stale zurive
riskujete zivot, kdyz vstupujete do proudu a stavite mu do cesty prekazky,
ja chodim po brehu a premyslim o tom, jestli by se na tom prudu dala
postavit vodni elektrarna. A prosim, nehadejme se, co je lepsi. Ja tvrdim ze
je dobre oboji.
Prave kvuli one jine mentalite bych ja nikdy nepouzil vase argumenty- nikdy
bych se nechlubil narodnim obrozenim a nikdy by me ani ve snu nenapadlo, ze
kdyz britská "Prazská energetika" komunikuje se zakazniky selektivne, mysli
na neco jineho, vyssiho, nez na zisk.
Deniky, ktere jste zminil Guardian, Independent, Times, Financial Times,
týdeníky Economist jsou cteny po cele Evrope a v mnoha zemich byvaleho
britskeho spolecenstvi. To plati i o amerických New Yorker, The Atlantic
Review, the Wall Street Journal. Jsou etablovany jako nositele urcitych
myslenek, maji tedy presneji vymezenou cilovou skupinu a navic siroky dosah -
reklama v nich je drazsi a i tiskovina sama je drazsi- coz v kombinaci
znamena, ze jsou ziskove.
Tak treba The Economist dokaze vyzit jen z prodeje
vytisku a z nekolika stranek drahych inzeratu personalnich agentur
zamerenych na "executives".
I vedeckopopularni Science, News Scientist, Nature jsou globalni media. A
konckoncu i New York Review of Books je globalne ctene periodikum, i kdyz
jen kulturni a tedy logicky mene popularni.
Neuvedl jste zadny priklad
srovnatelny s ceskym denikem. A je otazky, jestli lze v teto oblasti vubec
srovnavat. Nejsou to hrusky a jablka? Uz jsme mluvili o rozdilnych
kulturach- z toho prece plyne i rozdilnost medii. Pokud byste tedy chtel
srovnavat ceska media, tak byste musel porovnavat s Madarskem nebo
Bulharskem. Navic byl muj clanek predevsim o popularnich mediich, jako jsou
tabloidy.
V Cechach tistene medium pro mensimu nemuze vzniknout uz jen proto, ze
vyrobni naklady jsou u nas skoro stejne jako na Zapade, zatimco prodejni
cena je tretinova. A tretinova je i cena reklamy- v oddelenich nakupujicich
reklamu pro velike spotrebitelske znacky nesedi zadni hlupacci.
Mimochodem,
doporucuji vam pribrat si k pravidelne cetbe casopis z reklamni branze -
treba ceskou Strategii, ktera je k dispozici i v elektornicke forme v
Trafice.
Lide v redakcich deniku maji k dispozici sociologicke pruzkumy a jsem si
jist, ze jejich studiu venuji mnohem vice casu nez my.A kdyby u nas byl
nejaky prostor pro intelektualne zamerene medium, jiste by ho Ringier nebo
Bertelsmann nebo jiny velky vydavatel produkoval. To je jejich prace-
uspokojovat zakaznikovo prani. Jakmile se objevi koupeschopne skupina s
urcitou profilaci, je obslouzena. Drahych barevnych a docela dobrych
casopisu o ruznych tematech je u nas stale dost.
Neda mi to, abych se znovu nevratil k nazoru, ze noviny jsou o komunikaci.
Ja s nim souhlasim! Ale nazory Prava nebo Lidovek mi nic nerikaji. Nazory
ctenaru, vybirane ucelove redakci mi take nic nerikaji. Chapu ale, ze jsem v
mensine oproti rade jinych lidi, ktere komentatori oslovuji! Mne ne. Bude
to asi znit nafoukane, ale komentatori uz mi nerikaji nic noveho. A navic
nemam rad jejich afektovany az hystericky styl. Nemyslim si take, ze by mely
mit noviny staleho komentatora, ktery kazdy druhy den sdeli ostatnim svuj
nazor. Kvalita je vzacna a nikdo ji nedokaze vytvaret opakovane na pozadani.
Vite co, zkuste se na noviny podivat jinym pohledem. Dosud jste je stale jen
kritizoval, protoze nevyhovovaly vysemu vkusu. Ale zkuste se na ne podivat s
odstupem. Treba jako na skolni noviny, ktere pro sebe vydavaji deti. Rodice
je ctou a nerozumi narazkam v nich. Kdyz je ctou jejich deti, vsemu
perfektne rozumi.
To proto, ze pro ne byly ty noviny napsany. A splnily svuj ucel- komunikuji
s nimi. Ale nekomunikuji s dospelymi.
Zkuste to a uvedomite si o cem mluvim. A jeste neco, i kdyz to tak muze
vyznit, netvrdim ze dospeli jsou lepsi nez deti- byl to jen priklad.
Jeste jsem nevysvetlil proc bych se nechlubil narodnim obrozenim, ale na to
uz my nezbyva sila.
Marek Houša
Poznámka JČ: Přidávání editorských poznámek pod články je jistě kontroverzní, není však v žádném případě zamýšleno jako "editorovo poslední slovo", naopak jako příspěvek do otevřené diskuse. Zkušenost totiž velí, že o předložených argumentech se daleko lépe uvažuje, má-li čtenář předloženy i protiargumenty. Občas přijde dopis, protestující, aby editor BL neměl čtenáře "za blbce", že si ty protiargumenty čtenáři uvědomí sami, i bez editorových poznámek. Jiná čtenářská pošta do BL však naopak nasvědčuje, že stimulace debaty poznámkami pod čarou je užitečná.
Navzdory argumentům Marka Houši nadále tvrdím, že u nejkvalitnějších a nejúspěšnějšch firem jde vždycky o trochu více než jen o úsilí vydělat zisk, dát zákazníkům, co očekávají. Vždycky (to je přece už podstatou principu konkurence, která vede k inovacím a vývoji výrobků i služeb) usiluje dobrý podnikatel zákazníkovi dát víc, než očekává.
