Opravdu nemáme žádné povinnosti vůči "národu" ?
Reakce na názor Jana Čulíka k článku pana Novotného- Mrože v Neviditelném psu.
Citát:
Argumentuji, že člověk nemá vůči svému "národu" žádnou povinnost. Paušální dělení lidí na Čechy a cizince je
nesmyslné, ví to každý, kdo umí nějaký cizí jazyk. Stejně nesmyslné je dělení lidí na Čechy a emigranty.
Tento názor by asi příliš nepotěšil těch více než 500 "anglických" letců, kteří shořeli nad Anglií, utopili se v kanálu La Manche, nebo
nenávratně zmizeli v Biskajském zálivu. Ti všichni odešli ( včetně těch kteří odešli do odboje a měli to štěstí, že se vrátili, aby pak
skončili po Únoru v komunistických žalářích) do emigrace, a vstoupili do našich zahraničních jednotek ne snad proto, aby poznali, jaké
jsou anglická děvčata, ale protože cítili, že nějakou povinnost k národu mají.
Ani členové domácích odbojových organizací napojení na Londýn, kteří většinou skončili na německých popravištích, by tímto názorem
nebyli příliš potěšeni.
O příslušnících východní armády tady nemluvím, protože ne všichni z nich šli do boje dobrovolně - ale byli i takoví.
Právě tak cítili povinnost k národu Palacký, Masaryk a mnoho dalších. Že tu dnes jsme, vděčíme sice nejen díky jim, ale také díky jim.
Dnes je velmi moderní v některých našich vrstvách inteligence prohlašovat pojem národní a národ za zastaralé. Jenže...
Jak se to srovnává s oním známým "America First" ? Jak to, že každý stát v EU žárlivě střeží svoje práva, a každou kompetenci, kterou
předá bruselskému centru, se snaží kompenzovat různými výjimkami a kompromisy ? Jak to, že každý stát střeží své hopodářské zájmy,
tak, že využívá své hospodářské , politické nebo vojenské převahy ( pokud ji má) vůči konkurenci svého průmyslu, a příliš se neohlíží na
to, zda je v právu ?
Jak to, že Japonsko neumožňuje zahraničním subjektům přístup na svůj kapitálový trh ?
Odpověď je jednoduchá - obraňují své národní zájmy. A jestliže existují národní zájmy, existuje i subjekt, který tento zájem má.
Jistě, dnes už to nejsou národy spojené " krví a rasou" . Jsou to společenství lidí žijící na společném území a mající stejné zájmy, dnes
hlavně hospodářské. Nemusí mít nutně stejný národnostní nebo jazykový původ i když tomu tak často je. Spojuje je snaha prosperovat,žít
v míru a hájit společné zájmy. A proto si jsou bližší a svým způsobem se vydělují proti svému okolí.
Některé staré moudrosti nepozbývají platnosti. Jednou z nich je ono známé " bližší košile než kabát". A bezesporu je mi nejbližší moje
rodina, než moji sousedé, obyvytelé mé vesnice v protikladu s obyvateli vesnice sousední. A tak můžeme pokračovat výše.
Češi a cizinci
Opravdu není namístě být přehnaně xenofobní a vyhýbat se všemu cizímu. Ale určitá opatrnost je vždy na místě. Vždyť ne každá kultura je
stejná jako naše, a často může dojít ke konfliktu z neznalosti buď nás , anebo těch cizinců.
Kdykoli jsem vycestoval do zahraničí, snažil jsem se získat informace o odlišnostech tamního života, abych se nedej Bože nedopustil
nějakého přehmatu nebo konfliktu. Snažil jsem se prostě co nejméně se svým chováním lišit od domácích. Vždy jsem spíše pozoroval než
komentoval - ostatně komentovat bez podrobných znalostí tamního života bych považoval za povrchní a neslušné.
Jiná situace je s českými emigranty. Jsou stejní jako my, někteří jsou chytřejší, někteří méně.
Někteří jsou slušní, jiní ne. Některý přijde, zrestituuje, prodá majetek a už se nikdy neukáže. Někdo by i měl co zrestituovat, ale velkoryse
to nechá tak a snaží se nějak pomoci svými radami. Anebo zrestituuje, usadí se tady a zapojí se do života u nás. Třeba i politického. Někdy
uspěje, jindy ne. Některý příjde a jen dává najevo, jak jsme tady všichni hloupí. A cítí se uražen, že nedostane nějakou vedoucí funkci.
Anebo po kupónové privatizaci odejde s miliardami na Bahamy.
Je toho na chudáka Čecha moc. Jak se v tom má vyznat ? Do které kategorie má strčit toho emigranta, který před ním stojí právě teď?
Říká mu pravdu? Anebo lže, jako když tiskne ? A tak je raději opatrný. A čeká to nejhorší. Tehdy určitě nenaleti. A on už i tak naletěl
častěji, než je mu milé.
Emigrant chce zrestituovat, něco, co už není, protože to vláda prodala a někdo to rozkradl a nezaplatil. ? Spravedlnost je pěkná věc, ale proč
ji mám platit já. A z ničeho, než z mých daní to nejde.
A moje děti přitom nemají šanci získat nějaký byt, protože se skoro nestaví. Anebo se staví,ale normální pracující s nižšími příjmy nemá
na nájem v něm. Hospodářství padá, nevím, kdy mě vyhodí z práce, protože podnik někdo vytuneloval a někdo mě otravuje s tím, že chce
volit moje poslance, přesto,že tu nežije a jeho případná volba se ho nijak nedotkne.
Takhle nějak uvažuje průměrný český člověk se svými každodeními starostmi. A hned je označen za xenofobního.
Ještě se vrátím k úvodnímu citátu." Člověk není svému "národu" nic povinen".
S trochou cynismu a černího humoru je možné dovodit, že komunisté měli pravdu, když pozavírali ony výše zmíněné zahraniční vojáky a
odboráře.
Jen s jejich umístěním to trochu přehnali. Vhodnější by bylo uzavřená část psychiatrického oddělení.
Vždyť jen blázen by nasazoval krk, když nemusí.
