Žraloci
Italská televize včera vysílala zprávu o tom, jak na rybáře zaútočil bílý žralok dlouhý šest až sedm metrů. Nejprve se zakousl do jednoho z tuňáků připevněných k člunu, pak se ovšem pokoušel zakousnout i do trupu lodi. Agenturní zpráva hovoří o tom, že nikdo nebyl zraněn, nezmiňuje se ovšem, zda rybáři s dravcem svedli zápas a s jakým výsledkem pro žraloka. Tím pádem je člověk odkázán pouze na svou fantazii. Je to jako s přidělováním státních zakázek na pistole, s udělováním licencí na provozování mobilních sítí, či odebíráním licencí bankovních. Ze stručných zpráv se sice dovíme, jak to dopadlo, ale většinou už nepochopíme proč.
Počínání dravců je ovšem zajímavé a užitečné sledovat, i když to zrovna nejsou bílí žraloci. Například policejní prezident by možná byl ušetřen starostí s pistolemi, kdyby byl býval věděl, že na jeho prezídiu se touto problematikou zabývá bývalý obchodní ředitel firmy, která byla zvýhodněna ve výběrovém řízení.
Nějaká dravá ryba je pak dost možná i v pozadí výběrového řízení na provozovatele sítě GSM 1800. Je totiž zvláštní, že ze čtyř uchazečů byl vybrán jediný, který s touto činnosti zatím nemá žádnou zkušenost.
A do třetice čerstvá zpráva o tom, jak nejmocnější rybě v našem bankovnictví roste apetit. To, že se náklady na rekonstrukci sídla České národní banky zvýšili více než o miliardu nelze odbýt frází, že prostředky byly vynaloženy úměrně tomu, co tato banka potřebuje.
Asi bychom měli být přesvědčeni, že to potřebujeme my, daňoví poplatníci. Pokud se Centrální banka nevešla do původního astronomického rozpočtu, pak bychom měli vědět kdo za to bude potrestán. Abychom si nepřipadali jako včera ti italští rybáři v Jaderském moři.
Vysílalo se v pondělí 27. září 1999.
