Matiční: Romský pseudorasismus ve dvou obrazech

František Roček

Noční můrou a mediálně perverzní hvězdou je v ČR bezesporu Matiční ulice. Někteří se domnívají, že se zde jedná o bytí a nebytí české demokracie a slušnosti. Ve skutečnosti se jedná o hranice romské oficiální slušnosti a slušnosti aktivistů zároveň. Záleží na čtenáři jestli přijme moji verzi o hysterii aktivistů, kteří si chtějí vydemonstrovat království vlivu.

Z Matiční se stal symbol bez reality. A z řečí kolem ní také. Příkladem je vystupování velkoaktivisty Ondřeje Gini. Pan Giňa 5. října v Matiční řekl novinářům toto:

Obraz 1

"Nenecháme se zastrašit, i když bych nechtěl, aby tady padly nějaké výstřely, jako tomu bylo loni v dubnu, kdy městští policisté stříleli po Romech a nakonec se to otočilo proti těm Romům, kteří byli obviněni z napadení veřejného činitele."

Pan Giňa lže v detailech, ale kdo nezná realitu a má naivistické tendence, mu to možná sezobe i s navijákem. Nebo jeho lhaní, podobně jako prokazatelné mystifikace pana Uhla vezme jako nepodstatné. Jedná se v případě zdi přece o "princip".

Jen o princip se nejedná nikdy, protože princip je jen košile vyfutrovaná realitou.

V kauze Matiční ulice jsem si uvědomoval každý den jak strašně moc záleží na znalosti detailů.

Proto nemohu souhlasit s panem Čulíkem, který na zprávě ČTK v BL 28. září dokumentoval nesprávné užívání výrazu Rom, protože ve zprávě se mělo psát o občanech ne Romech, aby byla dodržena nestranost. V textu ČTK se psalo:

ÚSTÍ NAD LABEM 27. září (ČTK) - Pro neúčast klíčové svědkyně odročila soudkyně ústeckého okresního soudu na 24. listopadu hlavní líčení se čtyřmi Romy, kteří čelí obžalobě z rasového a fyzického útoku na městské strážníky loni o Velikonocích. Soudkyně uvedla, že svědkyně, na jejímž výslechu trvá obhajoba i obžaloba, předvolání převzala, ale bez omluvy se již podruhé k soudu nedostavila. Proto jí uložila pokutu 2000 korun. Na příští hlavní líčení svědkyni z rozhodnutí soudu předvede policie. Incident, který okresní soud projednává od loňského října, začal loni 12. dubna. Řidič osobního automobilu tehdy narazil do tří podnapilých Romů. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, protože řidič včas brzdil. Romové však na muže a ženu v autě zaútočili. Posádce vozidla přišla na pomoc hlídka strážníků, zatímco útočníky posílili další Romové. Při útoku, který ukončil až zásah policistů, utrpěli zranění dva strážníci a posádka napadeného vozidla, zejména spolujezdkyně. Čtyři Romové byli obžalováni z násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci s rasovým podtextem, z útoku na veřejného činitele, výtržnictví a ublížení na zdraví. Při zahájení hlavního líčení dva z obžalovaných odmítli před soudem vypovídat.

Pan Čulík dodává: Pomáhá to rasové snášenlivosti v ČR anebo to naopak podněcuje kolektivní rasovou nenávist, a to z obou stran? Mám dojem, že zpravodajství českých sdělovacích prostředků je výlučně pro bílé Čechy, nikoliv pro Romy. Ti jsou ze společnosti vylučováni.

K tomu dodávám: V obecné rovině má pan Čulík pravdu, ale v tomto případě je to trochu jinak. Tento soud (nad jehož oběťmi pan Giňa mediálně pláče) je o případu, který je obecně znám a v mnoha článcích, např. včetně Reflexu, který vyšel tuším jen dva či tři týdny před vydáním této zprávy ze soudní síně. Je obecně znám jako rvačka Romů s městskou policií chránící osádku osobního auta před lynčováním. Čili jedná se o věc tak veřejně známou, že lze o ní dál hovořit se všemi reáliemi.

Na incidentu je pozoruhodné to, že právě on odstartoval jednání starousedlíků se starostou Neštěmic o výstavbě protihlukového plotu bez průchodů, o který žádali již v roce 1997 (tedy není to věc účelového blýsknutí se před parlamentními volbami, jak to interpretuje státní humanista Uhl). Pod dojmem tohoto velmi nepříjemného incidentu nakonec primátor souhlasil s návrhem o výstavbě zdi.

Ale vraťme se k pláči a mystifikaci pana Gini.

Obraz 2

Co říká úřední hlášení o tomto incidentu? Na základně městské policie v Neštěmicích byl dne 12. dubna 1998 pod číslem jednacím MP - 3 - 33/98 sepsán úředním záznam o celé události. Jména zúčastněných strážníků jsou nahrazena jedním velkým písmenem. V úředním záznamu se uvádí (doslovný přepis):

"Dne 12. 4. 1998 v 17.00 hod. při pochůzkové činnosti hlídka ve složení strážník A a B v lokalitě Nový svět uviděla na křižovatce ulic Svádovská a Přístavní, jak skupina čtyř Romů fyzicky napadla muže a ženu, kteří byli posádkou vozu zn. Fiat Regata a jeden z mužů romského původu vysoký asi 170 - 175 cm, střední postavy, krátké černé vlasy oblečen do pískově žlutého saka použil zavíracího loveckého nože proti řidiči zmíněného vozidla.

Proto hlídka MP (městské policie - pozn. autora) urychleně přiběhla na pomoc napadeným osobám a přivolala služební vozidlo MP s řidičem vrchním inspektorem X. Na místě napadení se hlídka snažila zabránit dalšímu útoku proti uvedeným osobám s výzvou ať jménem zákona opustí od protiprávního jednání. V té chvíli se fyzický útok obrátil na strážníky MP. Čtyřem výtržníkům přišlo na pomoc cca 40 - 50 Romů z okolí, posilněných alkoholem.

Strážníka B. jako první napadl zezadu údery pěstí do obličeje se slovy "ty bílá svině" muž romského původu výšky asi 165 cm zavalité postavy, černých vlasů délky na ramena, oblečen do bílého trika a látkových kalhot.

Později byl vytlačen do ulice Svádovská skupinou asi patnácti Romů v čele s mužem romského původu výšky 170 - 175 cm, střední postavy, krátkých černých vlasů oblečen do pískově žlutého saka, který byl ozbrojen loveckým zavíracím nožem a vedl útok zespoda pravou rukou, ve které držel nůž. Útok byl doprovázen slovy "Já tě zabiju ty bílá česká svině. Napadenému strážníkovi se podařilo uskočit a byl nucen po výzvě, Jménem zákona stůjte nebo bude použito střelné zbraně. Na výzvy nereagovali, proto strážník B. použil donucovací prostředek varovný výstřel ze služební zbraně dle zák. 533/91 Sb., § 18 o obecní policii.

Po jedné vystřelené ráně se služební pistole zasekla a agresivita útočníků zesílila. Když napadený dával služební zbraň do pouzdra, byl udeřen tvrdým předmětem do pravé ruky Romem střední postavy výšky 165 cm černých krátkých vlasů, oblečeným do flanelové kostkové košile barvy zeleno - červené. Jmenovaný Rom též doprovázel slovní urážky ve znění "vyvraždím ti rodinu ty fašisto, Havel mi to odpustí." Poté se strážník za doprovodu kopů a úderů snažil ustupovat do bezpečí, než přijela do dvanácti minut první hlídka Policie ČR.

Strážník A. po příjezdu na místo viděl skupinu Romů, jak fyzicky a slovně napadají osádku vozu Fiat a hlídku MP. Proto se urychleně vydal na pomoc napadeným s výzvou jménem zákona upusťte od protiprávního jednání nebo budou použity donucovací prostředky. Vtom se počet Romů zvyšoval a začali nás od sebe rozdělovat asi na 4 m od sebe, kde jsem uviděl pokus o bodnutí nožem do břicha nejagresivnějším Romem v pískově žlutém saku. Když jsem se mu snažil jít na pomoc, zabránil mi v tom muž v bílém triku s delšími černými vlasy, silnější postavy, pomocí úderu pěstí do pravé čelisti a ramene. Opět pronesl slovní napadení ve znění "Ty svině bílá, já tě dostanu od policie, ty svině česká já tě podřežu s celou rodinou."

Další útok na mou osobu byl veden slovně: "Ty svině bílá, fašistická, vy zde máte po piči, vy jste skončili," od muže menší postavy tmavé pleti, oblečen do flanelové zelenočervené košile se vzorem kostek.

Při ústupu jsem byl napadán slovně i fyzicky početnou skupinkou Romů. Několikrát jsem se ptal kolegů, zda-li volali nouzově o pomoc. Spolupracovníci mi odpověděli, že už třikrát. Při jednání s Policií ČR se proti nám rozběhl vyšší Rom, který měl prořídlé vlasy a tetování na krku, oblečen do riflové bundy a sportovních tepláků, mě nakopl do pravého stehna za doprovodu se slovy: "Ty svině bílá, fašistická, já tě zabiju, vy tu nemáte žádné povolení něco dělat."

Strážný B. byl napaden Romem v kostkové flanelové zelenočervené košili ze předu kopem na levé koleno a úderem pěstí do obličeje. Když strážník B. uviděl přibývající počet agresivních Romů a napadení dvou strážníků, podařilo se mu dostat se do služebního vozidla, odkud pomocí radiostanice volal na tísňové volání o pomoc další hlídky MP, se zněním "MAY DAY Nový svět jsme napadeni."

Po odvysílání MAY DAY šel na pomoc kolegům, kde utržil ránu pěstí zezadu do hlavy se slovy "Já tě zabiju ty svině česká, já tě dostanu na rasismus, kdy se mi zachce," od dlouhovlasého Roma v bílém tričku.

Dále jsem uviděl jak skupina patnácti Romů v čele s mužem v pískově žlutém saku ozbrojený nožem se snaží bodnout strážníka B. ze spodu do břicha.

Při ústupu jsem utržil několik ran a kopů od štíhlého, vysokého Roma s potetovaným krkem, oblečen do sportovních tepláků. Po příjezdu Policie ČR se situace uklidnila a agresivita Roma ozbrojeného nožem v pískověžlutém saku se strážníkům A a B podařilo spoutat a zbraň odebrat.

Vypracoval: velitel směny A

vrchní inspektor K. P.

(následují podpisy tří strážníků)

Současně byl sepsán i úřední záznam o odebrání zbraně ze dne 12. 4. 1998 v 17.00 hod. ve Svádovské ulici, Ústí nad Labem, kde byl Karlu B. z Trebišova odebrán zavírací lovecký nůž. Důvod: fyzické napadení osob a hlídky MP s nožem v ruce.

Incident skončil u soudu

Incident skončil před soudem. Tisk byl začátkem září 1998 informován, že Romové, kteří nadávali strážníkům a vyhrožovali jim, půjdou k soudu, protože po čtyřech měsících ukončili ústečtí vyšetřovatelé prošetřování incidentu. Romové předstoupili před soud kvůli rasově motivovaným trestným činům. (Proces nebyl do dnešního dne ukončen.)

"Svědci nám potvrdili, že Romové strážníkům nadávali a vyhrožovali zabitím jejich rodin. Proto jsme je obvinili nejen z výtržnictví a útoku na veřejného činitele, ale i násilí proti skupině osob a jednotlivci s rasovým motivem. Ve vazbě čeká na soud jen jeden z nich, ostatní byli stíháni na svobodě," řekl Miloslav Králíček z ústeckého úřadu vyšetřování.

Všichni tři napadení strážníci se léčili v pracovní neschopnosti a po jejím ukončení slouží v jiném okrsku, protože Romové jim vyhrožovali fyzickou likvidací. Vedení městské policie nechtělo riskovat další možný incident.

Díky tomu, že městská policie v prostoru Nového světa držela hlídku, dokázala včas reagovat na krizovou situaci.

Zdroje napětí

Nezaměstnaný člověk pociťuje bezmoc a nedostatek finančních prostředků, čímž je dvojnásob oddělován od těch, kteří mají práci a vyšší finanční standard.

Romové byli první skupinou obyvatelstva v ČR, která poznala nezaměstnanost ve větší míře, protože jejich sociální složení je do této situace předurčovalo: značná část romského obyvatelstva má pouze základní vzdělání. Potřeba nekvalifikované práce, na kterou byly romské rodiny lákány ze Slovenska na sever Čech, se snížila na minimum. Dnes mají závažné problémy s nezaměstnaností mnohé profese s učňovskou a středoškolskou kvalifikací a nezaměstnanost dosáhla (byť v omezené míře) i na vysokoškoláky.

Romské obyvatelstvo je postiženo nejvíce kvůli nízkému stupni vzdělání většiny Romů. Tím je jejich sociální postavení slabší a šance do budoucna omezenější.

Nelze argumentovat tím, že část Romů programově nechce pracovat a využívá jen sociální finanční podpůrnou síť. Vždy je třeba vycházet z konkrétních poznatků. Podle starosty Tošovského někteří z obyvatel Matiční přijali nabídku veřejně prospěšných prací a stali se tím zaměstnanci úřadu. Mnozí jiní tuto možnost odmítli a raději nadále zůstali akceptory sociálních dávek.

Na straně neromské majority přetrvává určitý strach z Romů, který byl velmi silný a objektivně podložený bezpečnostní situací ve městě zhruba v průběhu let 1990 - 1992. Ze strany romských obyvatel přetrvává a s rostoucí nezaměstnaností sílí pocit vyřazení ze společnosti.

Hned po revoluci v letech 1990 až 1992 romské skupiny profitovaly z jistého bezvládí ve společnosti, která se tehdy transformovala do nové podoby. Na severu Čech se objevil světoznámý sexuální fenomén trasy E55, město Ústí nad Labem bylo nuceno založit v září 1991 městskou policii jako konkrétní protiopatření proti vzrůstající kriminalitě, na které se viditelně podílela romská mládež. V letech 1990 až 1992 nebyla státní policie schopna zajistit bezpečnost ani na hlavním Mírovém náměstí v Ústí. Městské policii se během několika let podařilo vytlačit kriminalitu na periferii a postupně byly pacifikovány i okraje města. Dnes lze považovat situaci v Ústí nad Labem za normální.

Určitá averze vůči romskému obyvatelstvu z počátku devadesátých let s řešením bezpečnostní situace odeznívá. Zároveň ale v druhé polovině devadesátých let stoupá averze Romů vůči jejich sociální situaci, neboť se v neromském prostředí ocitají na konci sociální škály. Situace je komplikovaná tím, že sami Romové se mezi sebou rozčleňují a tzv. romští starousedlíci a Romové s dobrým profesním zázemím se odtahují od "nové slovenské vlny", která má značné potíže s přizpůsobením se situaci.

Sociální podtext

"Někteří z nás práci hledají a chtějí ji. Mezi domorodci, co jsme se narodili tady v Ústí, je hodně z nás, kteří chtějí pracovat a ne jako ti, co sem přivandrovali ze Slovenska a zkazili nám pověst," řekl mi v červnu romský minipodnikatel, který se snaží uživit svoji rodinu tím, že organizuje výkopové práce. Sám se ale již musel na čas spokojit s podporou v nezaměstnanosti.

"Když srovnám, kolik se platilo před rokem a půl za metr výkopových prací a kolik dnes, cena se snížila o padesát procent. Dneska si kopáč vydělá za týden po všech různých srážkách devět stovek a je rád, že je vůbec má. Kopáčské práce zničili Ukrajinci, kteří rádi kopou i za žebrácký plat, protože i to málo co dostanou, je pro ně na Ukrajině velký peníz. A nelegálně pracující Ukrajinci dostávají ještě méně. To připravuje i ty cikány, kteří chtějí pracovat, o poslední příležitosti. Pokud nechci vzít výkopové práce za peníze jako Ukrajinci, mohu jít...," stěžuje si.

Ještě horší je podle jeho mínění, že práce rapidně ubývá. I s firmou, se kterou má podepsanou smlouvu do konce roku, se do měsíce rozejde, protože firma nemá na další práce peníze. Výkopy nebudou. "Předtím jsem zkrachoval, protože chlapi udělali výkopové práce, ale firma mi nezaplatila. Byla bez peněz. Musel jsem prodat auto, abych lidi mohl vyplatit, protože je nezajímalo, jak jsem si to s firmou dohodl. Ať si to z ní vymlátím jak chci. Znáte naše lidi, když se rozzlobí...", smutně vzpomíná podnikatel.

"Dnes najímám lidi na práci jen krátkodobě brigádně, abych za ně nemusel platit spousty daní, protože potom bych je už vůbec nemohl zaplatit. Víza pro Ukrajince pro nás cikány znamenají šanci, abychom měli zase trochu práce. Je to jedna z mála šancí jak pomoci a nejen nám, před vydíráním firmami, které zneužívají nelegální práce Ukrajinců," dodává romský podnikatel. (Ústecký deník 7. 7. 1999)

Tento příběh je o Romech, kteří se snaží práci získat nebo si ji udržet. Zápasí obdobným způsobem jako sociálně ohrožení neromové, kteří mají většinou výhodu učňovského listu, středně odborného či středoškolského vzdělání. Ti, spolu s romskými živnostníky a těmi, kteří mají stabilní pracovní místa pro svůj osobní kredit, dokazují, že romský problém existuje v sociální oblasti a v oblasti občansko právní, ne v etnické.

Sociální pseudorasismus

Lidé řazení mezi tzv. nepřizpůsobivé jsou v drtivé většině nezaměstnaní a žijí ze sociálních dávek. Jejich chování je značně uvolněné a tolerance vůči tzv. úspěšnějšímu okolí, které je symbolizované většinou neromského obyvatelstva a úspěšnějšími "Romy, kteří ze sebe dělají Čechy", se postupně snižuje. Hluk, nepořádek a intolerance v tzv. holobytech v Matiční ulici lze hodnotit jako nerespektování základních pravidel občanského chování a v některých případech současně jako formu pasivního odporu vůči společnosti.

Pocity sociální slabosti, vyřazení na okraj společnosti, pocit minimálních perspektiv tito lidé transformují do pocitu křivdy, který se dále pocitově mění na problém rasový, protože mezi romskou populací je nezaměstnanost (podle jejich zkušeností) na Ústecku nejvýraznější.

Myšlení části těchto lidí se radikalizuje, stávají se agresivnějšími. Současně s tím se od nich odtahují některé skupiny Romů, dostávají se do ještě větší izolace a o to více intuitivně posilují své kolektivní jednání v mikroteritoriu, kterým v tomto případě je Matiční ulice a okolí.

Při incidentu z 12. dubna se asi projevil spouštěcí mechanismus typický pro projev sociálního pseudorasismu. Zachycení podnapilého Roma automobilem při jeho potácení se ulicí bylo událostí, která odstartovala agresivní chování skupinky Romů pod vlivem alkoholu.

V jiném místě při střetu se skupinou jiných lidí, byť ovlivněných alkoholem, by situace nedopadla dramaticky, protože kolize opilého chodce s automobilem byla bez následků. V takových případech padají jen silnější slova.

Osádka automobilu mohla symbolizovat společnost, která komunitu v Matiční odsunula na periferii. Zásah strážníků městské policie na ochranu posádky automobilu tento pocit ještě vystupňoval. Výkřiky jako "vyvraždím ti rodinu, ty fašisto, Havel mi to odpustí," podobně výkřiky typu "Ty svině bílá, fašistická, vy zde máte po piči, vy jste skončili", dokumentuje to, co není na první pohled zjevné, protože je ukryté v podvědomí - v normální situaci potlačovaný silný pocit nutnosti radikální změny stavu a zároveň pocit určitého zastání, které tuší v některých strukturách společnosti, jež souborně nazýváme aktivity proti rasové diskriminaci. Napadení osádky automobilu a posléze strážníků bylo napadením zástupných objektů - symbolů.

Při incidentu se shromáždilo nakonec 40 až 50 osob, které byly v obdobné sociální situaci.

Nelze ale přitom generalizovat příčinu jejich shromáždění jen podle výše zmíněného hlediska, protože jeden z obyvatel tzv. holobytů v Matiční nabízí popis srocení osob v důsledku náhlého impulsu: "Někdy letos v dubnu se do Matiční přistěhovali Demeterovci. Slavili v hospodě narozeniny a jeden z nich se opil do němoty. V noci ho táhli domů, a když přecházeli hlavní ulici u Matiční, narazilo do nich auto. Nikomu se nic nestalo, jen ten opilý Rom se probral a napadl řidiče. Shodou okolností kolem jela hlídka městských strážníků, zastavili a Romové se s nimi začali prát. Strážníci přivolali posily, nakonec tam přijelo na padesát policajtů a seběhli se další Romové, byla z toho rvačka. Někdy v té době kdosi přiběhl do Matiční a zakřičel: Nějaké auto srazilo naše dítě! Kdo mohl, vyběhl na hlavní. I já." (MF Dnes 16.9.1998)

Hranice tolerance

Incident byl naprosto náhodný, ale svým způsobem momentální sociálně - psychologicky podmíněný jev. Spontánní agrese. Že se jednalo o Romy, nepovažuji za podstatné. Snad jen z hlediska jejich spontánnějších projevů emocí, které vedly k rychlejšímu nastartování agresivního jednání.

Zde se naskýtá otázka hranice tolerance a zároveň otázka, jak snížit četnost projevů intolerance. Podle tehdejšího starosty Harciníka obec nemá a neměla finanční prostředky na rozsáhlé sociální projekty, které by zátěž nezaměstnanosti snižovaly, ani na terénní sociální pracovníky, kteří by působili mezi těmito lidmi a orientovali je k pozitivnímu jednání a cíleně zprostředkovávali psychologickou či psychiatrickou pomoc.

"Všechny rady tohoto typu jsou rady teoretiků - humanistů. První otázka zní: kdo poskytne peníze na tyto projekty, které jsou velmi náročné finančně i z hlediska počtu kvalifikovaných pracovníků, kteří by se museli za něčí peníze na tuto činnost speciálně proškolit či doplnit své vzdělání," hodnotí tehdejší situaci Harciník. Obvodní radnice mohla jen postavit pro děti hřiště se skluzavkou, lavičkami a dalšími vhodnými prvky a v rámci výstavby hřiště a plotu (zdi) zaměstnat i místní obyvatele.

"V následujícím týdnu mne navštívili občané z rodinných domků v Matiční ulici, kteří se cítili vzniklou situací ohroženi, protože se jednalo o mimořádně ostrý incident s ohrožováním zbraní. Zatímco jsme předtím doufali, že několik rozumných obyvatel postupně přesvědčí ostatní nájemníky, že je potřeba chovat se slušně, velikonoční výbuch násilí vedl logicky k tomu, že obyvatelé z rodinných domků zopakovali svůj požadavek na výstavbu protihlukové bariéry. Situaci jsem shledal natolik závažnou, že jsem občanům doporučil schůzku s primátorem," vzpomíná Harciník.

Past mikroprostoru

Starosta neštěmického obvodu musel vzít v úvahu při posuzování žádosti starousedlíků o stavbu zdi, která by oddělovala obě komunity, nebezpečí velmi závažných důsledků. Kdyby došlo ke konfliktu části obyvatel z Matiční č. 4 a 6 s některými z domkářů, pokud by se konflikt vyvíjel jako o Velikonocích, co by následovalo?

Minimálně by došlo k naprostému zhroucení již tak problémového soužití. Vzpomeňme na velikonoční incident. Napadení lidé z automobilu odjeli a také napadení strážníci městské policie již nebyli v prostoru Neštěmic nasazeni. Zkrátka komunitě z tzv. holobytů zmizeli z očí. Tím se zamezilo možným reincidentům. Ale jak by se vyvíjela situace, kdyby se podobný konflikt odehrál s někým z obyvatel, kteří mají v Matiční rodinné domky a tráví tam celý život? Došlo by k sérii dalších incidentů? Jak by se řešily?

Proto byli starosta i primátor v první fázi rozhodování pro protihlukovou zeď. Jestli to je projev rasismu...?

První zpráva o zdi

Schůzka s primátorem se uskutečnila 13. května 1998. Občané na schůzce zopakovali své požadavky na řešení situace, včetně požadavku na postavení protihlukové bariéry. Primátor ing. Ladislav Hruška vyjádřil jejich požadavkům podporu, protože se jednalo o nejrychlejší způsob omezení napětí a střetů v ulici.

Tento požadavek se předtím projevil v návrhu rozpočtu městského obvodu na rok 1998, ve kterém zastupitelstvo městského obvodu schválilo finanční prostředky na zpracování projektové dokumentace pro výstavbu protihlukové bariéry.

O den později byla krátká neutrální zpráva ČTK v novinách a o den později začal rozkošný předvolební mediální masakr pokračující dodnes.