středa 5. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Politika:
  • Výzva pro liberalismus (Paul Starr) Ekonomika:
  • O chilské reformě a o tom, komu prospěje revitalizace (Václav Žák) Státní správa v USA:
  • Na čem stojí americká svoboda (Danny Novotný)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Na čem stojí americká svoboda

    Danny Novotný

    Jistě se rozpomenete na jednu loňskou událost, přetřásanou i v našem tisku: pod hrozbou přísných sankcí zakázala vláda USA americkým občanům používat hotelů, ovládaných libyjským kapitálem. Je totiž důvodně podezřelý z podpory mezinárodního terorismu. "Embargo" se týkalo i řady hotelů v ČR, mj. táborského hotelu Palcát. Jeho generální ředitel tehdy pohoršeně řekl do kamer české televize: "Dosud jsem si myslel, že v Americe je demokracie." Na toto vskutku pozoruhodné pojetí, směšující demokracii s anarchismem, jsme si vzpomněli při setkání s redaktorem Československých novin Dannym Novotným. Působí ve Spojených státech již několik let a také ho zajímalo, jakým způsobem dbají americké státní orgány na to, aby se svobodná společnost nezvrhla v anarchii. Článek pro Listy zpracoval s pomocí soukromého detektiva Davida Lanowitze a policejního oddělení floridské Sarasoty.

    Američané nemají občanské průkazy. Pro povrchní obhájce "americké svobody" je to argument, že slušný stát se občanům nijak neplete do života. Jenže tak se to jeví jen při pohledu z velké dálky, skutečnost je složitější. Především připomeňme, že USA jsou federací padesáti států. Každý má vlastní zákony (na rozdíl od evropských federací i trestní), často velmi odlišné například délkou postihu, věkovou hranicí beztrestnosti, přípustností trestu smrti, atd. Například v Michiganu trest smrti neznají, v Kansasu je minimální věková hranice pro trest smrti 18 let, stát Pennsylvania nemá pro trest smrti žádnou věkovou hranici.

    K čemu je rejstřík

    Jak stát své občany pozná, nemají-li občanské průkazy? Jak je v tak obrovské zemi vůbec možné někoho stíhat? K tomu slouží federální trestní rejstřík. Je sice jiný než náš český, ale jeho funkce je zhruba stejná.

    Špičku pyramidy tvoří Federální vyšetřovací úřad, pověstná FBI. Základnou jsou města a poté následují dvě "patra": okres a stát. Pro záznam slouží řidičský nebo identifikační průkaz a číslo sociálního pojištění - SSN. Novorozené dítě je možné zaregistrovat na sociálním úřadě. Není to povinnost, ale jen tak lze žádat o úlevy na daních, zdravotní pojistku, penzi a další sociální zabezpečení. SSN je dědictvím rooseveltovských reforem z poloviny třicátých let.

    Spáchání drobného přestupku či lehčího přečinu (malé krádeže, autonehody, opilost za volantem aj.) se eviduje pod číslem řidičského průkazu na úrovni města a okresu. Závažnější trestný čin se zanese také do státního rejstříku, za těžké zločiny (vražda, vydírání, velké loupeže, teroristické akce a podobně), je záznam i v rejstříku FBI.

    Ukažme si na modelových příkladech, co se děje, jakmile se občan dopustí přestupku nebo trestného činu a je zadržen policií.

    Příklad první - překročení rychlosti. Policista, dříve než vystoupí z auta, si v počítači zjistí, zda pod SPZ vozidla není veden člověk nebezpečný nebo policejně hledaný. Pak požádá o řidičský průkaz a znovu překontroluje, nemá-li před sebou hledanou osobu. Pokud ne, uloží řidiči příslušnou pokutu a předá mu doklad o zaplacení.

    Příklad druhý - krádež v obchodě. Policista si na místě zjistí výslechem všechny okolnosti krádeže a převeze provinilce v poutech do vězení. Tam si o něm vyžádají informace a během zadržení zjišťují, nemá-li na svědomí další trestné činy, případně zda není recidivista. Pokud je zadržen v místě bydliště nebo okresu, je vyhledávání rychlé a pachatel se brzy dozví výšku kauce, na kterou může být propuštěn. Je-li z jiného okresu nebo státu, trvá zjišťování déle. Kauci stanoví soudce, případně jiný odpovědný úředník, před kterého je zloděj předveden. Jestliže si vyhledávání žádá více času, je zadržený převezen do věznice. Na místě se vyřizují jen opravdu drobné nehody nebo malé překročení povolené rychlosti.

    Nemá-li provinilý občan peníze na kauci ani nikoho, kdo by je za něj složil, zůstává ve vězení do doby, než mu soud vyměří trest. Čekací doba je různá, u menších provinění nepřesáhne několik dní. Záleží na vytíženosti soudu a velikosti města. Na malém městě je soud hned druhý den, v New Yorku může obviněný čekat několik dní.

    Příklad třetí - dopadení člověka, hledaného pro vraždu v jiném státě. Tento údaj má policista k dispozici okamžitě, a postupuje zpravidla tak, jak to známe z akčních filmů: zadrženého ihned donutí, aby si lehl na zem, nasadí mu pouta a zuje boty. Pak přivolá několik dalších policejních vozů a zákrok oznámí státu, který hledání vyhlásil. Pokud si stát pachatele vyžádá, je tam převezen. Jestliže ne, je i za skutky spáchané jinde souzen na území státu, v němž byl zadržen. Vrazi se proto často snaží dostat do státu, který nezná trest smrti.

    Spolupráce v rámci federace však funguje spolehlivě; jen zvlášť těžký a nebezpečný zločinec není vydán do státu, který po něm vyhlásil federální pátrání. Pro srozumitelnost: Pokud někdo spáchá vraždu třeba na Floridě a pak další tři vraždy v Michiganu, je možné, že ho budou soudit právě tam. Protože v Michiganu nemají trest smrti, přičtou mu sice floridskou vraždu, ale vyjde z toho "jen" s doživotím.

    Teď si povězme, kdo má k trestnímu záznamu přístup. Samozřejmě policie, dále soukromí detektivové, ti to však nemají snadné. Smějí dostat jen informace veřejně přístupné. Detektiv se pořádně nadře, když má někoho prolustrovat. Začne místem narození a návštěvou tamějšího soudu. Poté vyhledá všechna místa trvalého pobytu - od měst přes okresy až po státy. Jinak to nejde - drobné přestupky státní rejstřík neeviduje. Ne každý záznam je pátrači dostupný, záleží na státu, co všechno zveřejní.

    Záznam může být označen buď číslem řidičského průkazu nebo SSN, detektiv proto musí přesně vědět, co a jak hledat. Navíc: ne všechny státy či okresy mají tyto údaje v počítačích, někdy je zapotřebí mravenčí práce v kartotékách. Soukromými detektivy jsou proto vesměs bývalí policisté. Stejnou možnost jako privátní očka má kdokoli; na každého může získat všechno, co je veřejně dostupné. Ovšem jen když ví, kde to hledat.

    Všemocný kredit

    Rejstřík je pouze federální, vede jej Credit Bureau. V celé Americe mají toto oprávnění jen tři jeho firmy. Podle SSN registrují, kolik kdo platí ročně na daních - tedy jeho příjem, půjčky, nezaplacené účty, bankroty, zabavený majetek - prostě všechno, co souvisí s jeho finanční situací. Zejména je tam uvedeno vše, co nezaplatil a dlouhodobě za to dluží.

    S kreditem pracují všichni poskytovatelé půjček. Od bank přes prodejce aut, realitní kanceláře, kreditní a úvěrové firmy až po obchodní domy. Rejstřík je dostupný pouze finančním institucím a firmám, které s nimi úzce spolupracují: realitním kancelářím, autoprodejcům, obchodníkům, kteří prodávají na půjčky, atd. Informace jsou tajné a nikdo, kdo k nim má přístup, jich nesmí zneužít. Dokonce ani nesmí ukázat potencionálnímu klientovi jeho výpis.

    Podvodník nemá šanci

    Ukažme si, jaký je postup při založení běžného účtu:

    Bankovní úředník si vyžádá potřebné údaje (zaměstnavatele, číslo řidičského průkazu, SSN, adresu stálého bydliště) a pak si ověří, zda uchazeč není u některé jiné banky v dlouhodobém mínusu. Žadatel podepíše čestné prohlášení, že není pod kontrolou finančního úřadu, nemá zakázáno otevřít si účet bez jeho vědomí a že všechna udaná fakta odpovídají pravdě. Pokud je všechno v pořádku, je mu účet otevřen během několika minut. Jestliže však podváděl, třeba vystavil nekryté šeky, nebo bankovní kartou vybral z účtu víc peněz než kolik tam má a dluh nevyrovnal, banka mu účet odmítne. Jinými slovy: Tomu, kdo fixloval, nikde účet nezaloží. Jinak banku nezajímá, kolik žadatel vydělává, kolik má půjček a zda je řádně splácí.

    Ještě přísnější je postup při vyřizování žádosti o kreditní kartu, půjčku na dům nebo na auto. Bez kreditu nedostane uchazeč nic; věřitele zajímá úplně všechno, co má v rejstříku.

    Vyplněný formulář si peněžní ústav ověří. Žadatel například uvede roční příjem 30 tisíc dolarů, ověřovatel však zjistí, že loni přiznával jen 20 tisíc. Obstará si tedy kopii posledního žadatelova mzdového šeku, neboť během roku mohl změnit zaměstnání, povýšit nebo naopak být dočasně bez práce.

    Dále vidí všechny půjčky a dluhy za posledních sedm let (vždy po sedmi letech se kredit vynuluje). Kreditní firma určí koeficient a s tímto pak všichni pracují jako s nejdůležitějším číslem. Klíč, podle něhož se koeficient určuje, znají jen tyto firmy, a u všech třech se liší. (Šel jsem žádat o půjčku na dům a u dvou bank jsem měl dvě různá hodnocení). Pokud splníte všechny podmínky a váš kredit je takový, že unesete ještě další splátky, vyhoví vám. Obecně platí, že špatný kredit je lepší než žádný.

    Kredit si klient buduje hrazením splátek. Od ledničky, přes auto a kreditní karty až po dům. Získat kredit je nesmírně těžké. Přijel jsem do Ameriky bez kreditu a na splátky jsem si nemohl koupit ani televizi. V jednom obchodě jsem nakonec uspěl, ale musel jsem ji značně přeplatit. Jen tak je možné získat záznam a začít si vytvářet kredit. Pak vám dají v některém obchodním domě kreditní kartu třeba na 100 dolarů; pokud ji čerpáte a řádně platíte, máte časem šanci na "kreditku" s vyšší hodnotou.

    Jakmile získáte pověst solidního klienta, můžete chtít víc. O řádně platícího zákazníka stojí každá banka či finanční instituce. Pokud ale dluží na daních, nebo mu bylo pro neplacení zabaveno auto či dům, je totálně odepsán a na dluh mu nikdo nedá ani dolar. Totéž platí, když zbankrotuje.

    Systém má i vady. Stačí, aby pan XY napsal kreditní společnosti, že mu dlužíte X tisíc - a hned je máte "na triku". Jednou zanesený údaj se špatně vymazává. Ale jinak je to náramná věc, škoda, že u nás neznámá. Mohla České republice ušetřit řadu ekonomických problémů.

    Jestliže pan podnikatel neplatí úvěr bance A, má špatné platební výsledky u leasingové firmy B a navíc dluží svým dětem výživné, další půjčku nikde nesežene. Nemůže se stát, že někdo má u banky A padesátimilionový úvěr, který nesplácí, a z banky B získá dalších padesát. Kredit totiž mají také podnikatelé a firmy.

    Berňák jako břitva

    Berní úřad (IRS) má přehled o všem, informace dostává od měst, okresů, států i federace. Žádá je ovšem jen tehdy, když je potřebuje.

    Občan, který neplatí daně, případně se pokusí o daňový podvod, je ztracen a rázem se ocitne pod drobnohledem. Rychlostí blesku má IRS všechny údaje o jeho hmotné a finanční situaci, obstaví mu všechny účty, zabrání, aby si otevřel nějaké nové konto a důkladně pohlídá všechny jeho příjmy až do vyrovnání dlužné částky. IRS ho donutí prodat auto, chatu, cokoli, co pomůže vyrovnat dluh. Za daňové úniky jsou přísné tresty, srovnatelné s tresty za vraždu.

    Bankrotem je možné setřást nejrůznější peněžní závazyky, daňovu dluh však v žádném případě. Je zbytečné dodávat, že Američané berňák nemilují - a taky se ho bojí. Aspoň že na informace IRS je přísné embargo, odtud se o občanech nikdo nic nedozví.

    "Kniha přání a stížností"

    Podnikání hlídá také Business Bureau, něco jako živnostenský registr nebo Kniha přání a stížností. Udržuje zejména přehled o tom, jak si podnikatelé vedou. První, co udělá podnikatel před uzavřením obchodu s neznámou firmou, je dotaz, zda firma nemá u BB nějaký škraloup. Eviduje se tam všechno, od stížností zákazníků přes nezaplacené faktury, neprávem propuštěné zaměstnance až po spokojenost dodavatelů a odběratelů. Negativní záznam u této společnosti znamená velkou kaňku na čistém štítě firmy a každý si dává pozor, aby tam na něj nic neměli. Nebo jen pochvaly.

    Jak vidíte, svoboda je relativní pojem. Informace, které stát, samospráva či firmy o občanech udržují, nejsou samoúčelné. Svobodná společnost se musí chránit před všemi, kdo porušují pravidla hry. Kredit, tedy důvěra a dobrá pověst, vyrůstá ze zkušenosti a spolehlivých informací.


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|