Kritika dohody o dohodě
Sociální demokracie a ODS v pátek dlouho jednali o tom, jak překonat politickou krizi, kterou si před tím vzájemnými výpady a porušováním své povolební smlouvy způsobili. Je zajímavé, že ačkoli z tohoto jednání, kromě dohody, že se dohodnou, nic konkrétního nevzešlo, opozice nešetří tvrdou kritikou. Pouhé vymezení témat, u kterých míní ČSSD a ODS hledat společnou řeč, je vnímáno jako hrozba, že dojde k naprosté demoralizaci české politiky.
Stejně tak lze ovšem říct, že případné dohody o státním rozpočtu, změně volebního systému, vstupu do EU, ale i dohody o podpoře vlády a komunikaci poslanců ČSSD a ODS povedou k tomu, že zmíněná demoralizace politiky pomine.
V každém případě pokud ty smlouvy neexistují, nemá smysl je ani kritizovat, ani chválit. Než diskutovat o tom, co sepsáno není, by bylo rozumnější soustředit se na to, co máme k dispozici v paragrafovaném znění: Z vlády směřuje do parlamentu například návrh zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna.
Bylo by nepříjemné, kdyby k našim četným problémů přibyly ještě aféry kolem podmořské těžby manganu, mědi, niklu anebo kobaltu. Nepřijetí tohoto zákona by mohlo způsobit přímou odpovědnost České republiky za to, že fyzická osoba s bydlištěm, anebo právnická se sídlem na našem ™zemí poškodí mořské dno.
Prakticky to podle vlády díky finančí náročnosti těžby pod mořem nehrozí, ale podnikatelské subjekty prý nelze podceHovat. Žvaha je to správná. Zákonu je třeba věnovat mimořádnou péči, překonat ™zce stranické a partikulární zájmy, nedopustit zpolitizování či ideologizaci zmíněné právní normy. Kdo ví, zda naše budoucí prosperita neleží v přiděleném průzkumném ™zemí na dně Tichého oceánu?
17. ledna 2000.
