Vystoupení k bytovému zákonu

16. února 1994

Poslanec Jiří Šoler: Vážené předsednictvo, vážený pane ministře, vážené poslankyně a vážení poslanci, tento stát si dal do svého vínku přetvořit komunistickou totalitu na liberální demokratický systém. Podobný cíl si dalo již více států. Dovolil bych si tady odcitovat z jedné z nejstarších listin, která definovala základy takového státu, z Deklarace nezávislosti Spojených států amerických, ze 4. července 1776:

"Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni svým stvořitelem jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí. K zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády, odvozující svou oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou, a že kdykoli počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uznají za vhodné pro zajištění své bezpečnosti a svého osobního štěstí."

I já jsem byl občany několikrát intervenován ve věci bytové. Proto jsem se rozhodl i já prověřit, jakým způsobem současní vládci této země konfrontují záležitosti svého osobního prospěchu v kontrastu se zájmy lidu této země. Udělal jsem si malou vycházku ze sněmovny. Došel jsem do Nerudovy ulice. Prošel jsem se směrem nahoru poetickou malostranskou čtvrtí k domu U dvou slunců. Hned naproti je dům Nerudova 30, kde bydlí akademický malíř Kramole, který mě pozval do svého ateliéru, kde mi vysvětlil jisté věci související s tímto domem. Je to již půl roku, záležitost asi není aktuální, nechci ji tady prezentovat, pouze chci na ní ilustrovat způsob, jak vládci této země zacházejí se zájmy lidu této země.

Konkrétně. Bylo velice potěšující zjistit, že pan Kramole má v ruce pozvání soudu, kde se jedná o soudní spor mezi panem Jiřím Kramolem, akademickým malířem, a panem dr. Janem Kalvodou, místopředsedou vlády ČR. Jednalo se o spor o sklep v domě Nerudova 30. Seznámil jsem se se záležitostmi a zjistil jsem, že dům Nerudova 30, od důchodkyně, která ho získala v restitucích, zakoupila společnost, jejíž tenkrát jedním z členů byl pan místopředseda vlády, asi za milion korun a po několika měsících prodala tento dům v ceně zhruba milion marek.

Jedná se o klasický případ spekulace s byty. Obávám se, že je to právě ten způsob, na který mohou občané zřejmě doplatit. Uvědomte si, že společnost, která byt potom koupila za milion marek, samozřejmě bude chtít od svých nájemníků tuto částku vybrat zpět za nějakou přiměřenou dobu, protože bude chtít, aby se jí tato investice vrátila. Důsledkem je, že v podstatě nájemníci budou nejen platit za bydlení, ale budou také splácet zisk této společnosti, ve které shodou okolností byl pan místopředseda vlády.

Nechci tady napadat teď pana místopředsedu vlády, chci pouze tento jeden případ použít jako ilustrační. Mezi námi je spousta jiných spekulantů, kteří spekulují s byty. Mám obavu, že potom prostí lidé této země budou léta splácet bezpracné zisky různých spekulantů, kterým by příslušný bytový zákon mohl dát prostor k jejich činnosti.

Po listopadu 1989 bylo hlásáno veliké heslo o tom, jak u nás má zvítězit pravda a láska. Mám obavu, že současnost ukazuje, že u nás zvítězil spíše mamon a spekulace. Chtěl bych proto varovat před spekulanty s byty, zvláště pokud jsou přímo spojeny s vládou této země.

Na závěr bych si dovolil přečíst ještě jednu větu z Deklarace nezávislosti Spojených států amerických: "Avšak již dlouhá řada případů zneužití moci a skutků bezpráví sledujíce neustále týž cíl svědčí o úmyslu podoby krutovládou, pak jejich právem, ba přímo povinností je takovou vládu svrhnout a postarat se o nové strážce své příští bezpečnosti."; Děkuji vám za pozornost.