Stranické stíhačky se mi líbí
Zpráva z tisku: 
PRAHA 10. března (ČTK) - Česká republika a britská zbrojní
společnost BAE Systems, která spolu se švédským Saabem vyrábějí nadzvukové
stíhačky Gripen, podepíší v úterý 14. března tzv. memorandum of
understanding (smlouvu o smlouvě budoucí) na dodávky těchto letounů pro
českou armádu. "Vláda ještě nerozhodla, že vůbec bude stíhačky kupovat,
...smlouva nikoho nezvýhodňuje," řekl ČTK mluvčí vlády Libor Rouček.
K tomu lze dodat, že se jedná o švédský letoun s britskou účastí.
Dominance je na švédské straně. British Aerospace má díky vytvořené
marketingové síti širší přístup na zámořské trhy. Firmě Saab rovněž pomáhá
s vývojovými pracemi a uzpůsobením letounu vývozním trhům a potenciálním
zájemcům.
A v sobotních Lidovkách (11.3.2000) je k tomu dodáno, že "Za to, aby si
česká vláda vybrala gripeny, se dokonce přimlouval i britský premiér Tony
Blair. Loni v prosinci poslal Miloši Zemanovi "přimlouvací" dopis.
"Považoval jsem to za zcela normální," řekl Zeman s tím, že i v zemích s
čistou tržní ekonomikou každý politik lobbuje za své firmy."
Blair má zhruba stejně barevný dres jako Zeman a ten ho považuje za
politického kamaráda a zamilovaně přitom koulí očima. Kdyby byl pravičákem,
asi by se Zeman spíše přiklonil k americkému letadlu F-16 nebo F-18 jako
jiní "pravičáci".
Blairovsky stranické stíhačky Gripen jsou naštěstí kvalitním
výrobkem.
Švédský letoun je (domnívám se) jako šitý na naše poměry. Švédsko
není velký stát a nemá peněz nazbyt. To byl hlavní důvod výrazné orientace
na vysoce ekonomický víceúčelový letoun a otázka jeho ceny byla důležitá.
Vznik kvalitní stroj. Je jediným bojovým letounem čtvrté generace, který je
v současnosti již v běžné operační službě. Výhodou Gripenu je jeho
univerzálnost a moderní elektronika využívající zbraňové systémy zavedené v
NATO.
Švédsko požadovalo stroj hned pro tři úkoly najednou. Každý vojenský
pilot je vycvičen pro průzkumné mise a rovněž pro vzdušný boj i pro mise
proti pozemním cílům a tyto aktivity za letu kombinovat. Letoun je kromě
toho stavěn tak, aby mohl být ošetřován "na koleně". Letouny startují
kdekoli kde je zpevněná dráha dlouhá 800 m. Předpokládá se, že obsluhu a
údržbu jednoho letounu Gripen budou trvale zabezpečovat velitel a 5
techniků. Přezbrojení, úpravu palubních systémů, předletovou prohlídku před
bojovým vzletem včetně doplnění paliva zajistí tým pěti vojáků základní
služby po 12 týdenním výcviku pod vedením profesionálního technika.
Z tohoto hlediska se zdá být Gripen velmi slušným kandidátem.
F-16 je již starší letoun, i při určité modernizaci bude "sekáčová" verze
F-16A každopádně zajímavější než náš dosavadní starý Mig-21, dražší
modernější verze F-16C bude Gripenovi konkurentem, námořní F-18 je také
prověřený rváč, ale pro naše podmínky až příliš "robustní" ve všech
směrech... Americké letouny mají výhodu: jsou běžně zavedeny v armádách
NATO a mají proto všude po světě zaběhnuté logistické zabezpečení. Proto
francouzský Mirage, který se v armádách NATO prakticky nevyskytuje, je v
soutěži o českou stíhačku bez šance. Gripen má také handicap - není v
letectvech NATO. Ale potenciálními zájemci jsou Rakousko, Maďarsko, Polsko
( polské letectvo potřebuje 80 až 120 strojů této kategorie) by znamenalo
logistický a výzbrojní blok cca 200 letadel jednoho nejmodernějšího
typu.
Jaký stíhací fógl nakonec bude hnízdit v Čechách? Nechme se překvapit,
protože Američané si tak lukrativní sousto nebudou chtít nechat ujít. Bitva
o zakázku bude jistě ostrá. Podle tisku několik na sobě nezávislých
odborníků nad postupem vlády vyslovilo značné podivení. Považují to za
protěžování jedné strany.
Kdyby snad Zemanovci chtěli prosadit "nestandardně" svého politického
favorita, Blairova ptáka, budiž útěchou, že to je dobrý letoun - bez ohledu
na to, co všechno se děje v zákulisí, aneb kšeft je kšeft.
Offset
Memorandum, o kterém referoval tisk, se v této chvíli netýká přímo
stíhaček, ale jen offsetového programu. Jedná se o závazek firmy, která
zakázku získá, že bude u nás investovat tolik prostředků a odebírat z ČR
přednostně určité zboží ve finančním objemu kolik dá vláda za stíhačky.
Některé offsety v minulosti byly i nad rámec 100 % ceny letounů a zařízení
s tím spojených.
Odborníci počítají (dle Lidovek), že by Česká republika na tomto offsetovém
programu vydělala přes šest miliard korun. Vše prý záleží na úterním
jednání Rady bezpečnosti státu. Nechme se překvapit kam spadne až čtyřiceti
miliard korun.
P.S.
Ještě k offsetům: Nejsme schopni nabídnout dostatečné offsetové programy
a proto šance na větší vývoz bitevníků L-159 z tohoto důvodu jsou zatím
chabé.
Poznámka JČ: V Neviditelném psu před časem argumentoval z
Ameriky Steve Prošek (jméno je pseudonym), Čech který má zřejmě dobré
dlouholeté zkušenosti z amerického vojenského prostředí, že je pro tak
"malou" zemi, jako je Česká republika, nesmyslné kupovat systémy stihaček,
neboť si taková země nikdy nemůže pořádně dovolit neobyčejně nákladnou
infrastrukturu a technologii, kterou řádný provoz těchto stihaček
vyžaduje.
