Podle nejnovějšího výzkumu škodí menstruace ženskému zdraví

Moderní žena zažije asi třikrát větší počet měsíčků, než její předchůdkyně v dávné historické minulosti a vysoký počet menstruačních období zřejmě vede k zvýšenému výskytu nemocí, argumentoval 14. března 2000 deník Guardian.

Prvním mýtem je to, že je prý moderní výskyt měsíčků u žen přirozený. V posledním čísle britského lékařského časopisu Lancet píší Charlotte Ellertsonová a Sarah Thomasová, pracovnice mexického úřadu pro studium populace, že tomu tak nebývalo: "Ženy mívaly v prehistorických dobách - podle odhadů vědců, kteeré studují současnou populaci lovců a sběratelů plodin - pravděpodobně daleko menší počet měsíčků, (jen asi 160 ovulací za život) než moderní ženy."

Ženy, které žijí v průmyslových zemích začínají menstruovat v ranějším věku a k přechodu u nich dochází později. I po porodu většina žen dlouho nekojí, a tak se jejich tělu dostává velmi málo odpočinku od menstruace, kterou doprovázejí hormonální návaly a fyzický tlak na vaječníky pokaždé, když protrhne zralé vajíčku jejich stěnu. Moderním ženám se to děje přibližně 450x za život.

Lze tedy argumentovat, že ženy žijí nepřirozeným životem - je to sofistikovaný život, který jsme si zvolili, ale v němž dochází k nepřirozeně vysokému počtu menstruací.

Článek v časopise Lancet argumentuje, že nepřítomnost menstruace je často zdravější než jejich výskyt. Žena, v jejímž těle nedochází k ovulaci, nepodléhá náhlým změnám v úrovni hormonů. Artritida, epilepsie a další nemoce, které menstruační cyklus zhoršuje, by zůstávaly stabilní.

Ale nejvíce znepokojující je pravděpodobně souvislost s rakovinou vaječníků, kterou zkoumá poslední vydání časopisu New Yorker, který, stejně jako Lancet, analyzuje menstruaci a antikoncepční pilulky. Ovulace, zdůrazňuje New Yorker, podporuje dělení buněk, v jehož rámci se hojí trhlina ve vaječníku, která vznikla uvolněním vajíčka. Z vědeckých studií vyplývá, že riziko rakoviny vaječníků klesá u každé ženy o deset procent pokaždé, když se jí narodí dítě.

"Proč? Pravděpodobně proto, že v důsledku devíti měsíců těhotenství a potlačení ovulace v následujících třech měsících v důsledku kojení je u ženy na dvanáct měsíců přerušena ovulace a stěny vaječníků jsou uchráněny před 12 vlnami dělení buněk," píše se v článku.

Tentýž argument platí i pro rakovinu děložní sliznice, která je spolu s rakovinou vaječníků typicky moderní chorobou, částečným důsledkem "století, v němž musejí ženy menstruovat 400krát za život," pokračuje článek.

Dr. Sheldon Segal, slavný endokrinolog, a známý vědec v oboru antikoncepčních prostředků a spoluautor knihy "Is menstruation obsolete? (Je menstruace zastaralá?)" s tímto argumentem souhlasí. "Důkazy, že menstruace způsobuje rakovinu děložní sliznice a rakovinu vaječníků, jsou jasné," konstatuje. "Ženy, které používají antikoncepční pilulky, snižují riziko rakoviny vaječníků o jednu sedminu," dodává.

Ale tyto ženy přece také mají menstruace? Právě že ne. Nikoliv skutečné menstruace. Dochází u nich jen k povrchnímu krvácení, které vůbec není totéž. K ovulaci u nich nedochází. A na tuto ironii právě poukazuje New Yorker. Ženy, které berou antikoncepční pilulky nepotřebují žádné krvácení.

Tvůrce antikoncepčních pilulek John Rock zastával názor, že jestliže si ženy budou brát 21 pilulek a pak 7 tzv. "placebo", tj. náhražek, neobsahujících žádný lék, což umožní, aby u nich došlo k onomu nefunkčnímu krvácení, katolická církev by to mohla přijmout jako "přirozenou" formu antikoncepce, která nenarušuje normální rytmus života. Jen to prodlužuje, argumentoval, přirozené "bezpečné" období. Samozřejmě, katolická církev tento argument nepřijala, ale antikoncepční pilulky se i nadále vyrábějí a prodávají tímto nepřirozeným způsobem.

Ve skutečnosti, argumentují dnešní vědci, není důvodu, proč by ženy neměly brát antikoncepční pilulky pořád. "Nikdy neexistoval důvod, proč by ženy měly braní antikoncepčních pilulek na týden přerušovat," argumentuje Segal.

Segal ovšem nenutí ženy, aby si braly antikoncepční pilulky pořád a aby se vzdaly úplně menstruace. "Vidím to jako možnost pro ženy, které by se chtěly rozhodnout mít menší počet menstruací, jako otázku životního stylu, ale nenutím k tomu ty ženy, které nemají se svou menstruací žádný problém. Ale pokud vadí menstruace jejich normálnímu životu, ženy by měly mít možnost této volby."

Ellertsonová souhlasí. "Nedomnívám se, že by měly ženy brát antikoncepční pilulky nepřetržitě po dlouhá desetiletí - měly by je asi brát vždycky po dobu pár měsíců a pak si dát pauzu. Ale neexistují žádné důkazy, že jsou placeba v cyklu antikoncepčních pilulek vůbec k něčemu."

Některé ženy vědí, že si mohou vzít nepřetržitě dva balíčky antikoncepčních pilulek za sebou, když nechtějí, aby jim byla menstruací narušena třeba dovolená. Mají ale pocit, že dělají něco neregulérního a možná i zdraví nebezpečného. Ellertsonová a Thomasová argumentují, že ženy, které si myslí, že pravidelným braním antikoncepčních pilulek přesně podle návodu udržují jakýsi přirozený cyklus, "jsou podváděny". Měly by jim být dány k dispozici informace, podle nichž by měly mít možnost samy si rozhodnout, jaký menstruační cyklus jim nejvíce vyhovuje. "V budoucnosti by se mohly ženy, které menstruační cyklus silně poškozuje, rozhodnout tento cyklus na několik let úplně potlačit. Jiné ženy se mohou rozhodnout prostě jen potlačit v každém roce několik měsíčků.

O antikoncepčních pilulkách se sice šíří různé hrůzostrašné historiky, ale patří k nejbedlivěji prozkoumaným lékům v medicíně.

"Zdravotničtí profesionálové i ženy by měly pohlížet na menstruaci jako na každý přirozeně se vyskytující, ale často nežádoucí jev," píší Ellertsonová a Thomasová v časopise Lancet. "To znamená, že ty ženy, které to chtějí, by měly dostat k dispozici bezpečný a efektivní prostředek, jak eliminovat jejich menstruační cykly. To by vedlo k jejich šťastnějšímu a svobodnějšímu životu."