Lauder přitvrdil
Právě ve dnech, kdy probíhají dvě arbitrážní řízení - CME proti
Vladimíru Železnému v Amsterodamu a Lauder proti českému státu v Londýně -
jakoby se boje na frontách mezi Lauderem a Železným přiostřily.
Hokej
Ve čtvrtek 16.3. vyšly v pražských denících celostránkové inzeráty s
textem: "Mistrovství světa v ledním hokeji 2000 v přímém přenosu zřejmě
neuvidímeŠVíte proč?Š (následuje text o tom, že by se mělo hrát fér a bez
faulů, a jako příklady nefér praktik jsou uvedeny činy Vladimíra Železného
a CET21, které rozhodčí, Rada ČR pro R a TV vysílání, netrestá)ŠZeptejte
seŠ (následuje adresa Rady ČR pro R a TV vysílání s telefonem předsedy
Josefíka)." Tolik inzerát.
Pro neinformované uvádím: vysílací práva na MS v hokeji zakoupila
na tři roky ČNTS pro TV NOVA (letos je to už rok poslední, příští rok má
mít MS v hokeji zajištěné ČT). Není mi jasné, proč tato práva ČNTS nemůže
zpeněžit tím, že by je prodala České televizi. Vždyť by z toho mohla mít
slušné peníze na advokáty. Zřejmě tomu brání smlouva, kterou ČNTS
podepsala, a kterou smluvní partner, švédská společnost MTG, třeba nechce
změnit. Ale je také možné, že ČNTS chce ukázat veřejnosti, že ještě žije. A
proto blokuje změnu smlouvy, neboť podle této smlouvy dostala exkluzivitu
pro ČR s možností sublicencí pro Primu TV pouze ČNTS. Doslechl jsem se, že
Železný by rád práva k hokeji koupil, peníze na to má a MTG by možná
uvítala, kdyby už k jednou zaplacené ceně mohla dostat nějaký přívažek.
Takže mně to vychází tak, že blokujícím činitelem není MTG, ale ČNTS,
potažmo Vávra, potažmo Klinkhammer a Lauder. Jejich poselství zní: "Mlčeli
jste k tomu, když mne v Česku okradli, tak se rozlučte s hokejemŠ!"
Arbitráž
V pečlivě načasované podobě jsme se ve čtvrtek 16.3. také dozvěděli,
že český stát bude čelit další arbitrážní žalobě. Ta žaloba byla podána už
před více než třemi týdny, 22.3.2000, a na rozdíl od předchozí žaloby,
kterou podával americký občan Ronald Lauder proti českému státu odvolávaje
se na mezistátní smlouvu o ochraně investic mezi ČR a USA, pak tato - v
pořadí již třetí mezinárodní "novácká" arbitráž - vychází ze smlouvy o
ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem a žalující stranou je CME. Takže pro
přehled - zvláště našich novinářů, kteří to všechno pletou dohromady,
uvádím:
Arbitráž č.1 - CME vs. Vladimír Železný kvůli smlouvě, kterou Železný se
CME podepsal a nedodržel
Arbitráž č.2 - Ronald Lauder vs. Česká republika kvůli nedostatečné
ochraně investic ve vztahu k USA
Arbitráž č.3 - CME vs. Česká republika kvůli nedostatečné ochraně
investic ve vztahu k Nizozemsku.
Já si osobně myslím, že ta třetí arbitráž nemá příliš velikou naději
na úspěch, nicméně její účel je podle mého názoru zřejmý: tlačit českou
vládu ke zdi, neboť se budou muset vyčleňovat další milióny na další
advokáty z mezinárodních advokátních kanceláří, nemluvě o mediálním šumu v
cizině, který českému státu rovněž neprospívá. Zkrátka, Lauder si tak
připravil pro dnešní jednání v Londýně jednu další kartu do hry.
Splátky
Týden bohatý na informace o CME byl pak završen 15.3. publikováním
výroční zprávy, kterou CME předkládá dohledu nad americkým kapitálovým
trhem a který je k mání na adrese:
http://www.sec.gov/Archives/edgar/data/925645/0000889812-00-001188.txt
Ten, kdo společnost CME průběžně sleduje, v ní nenajde žádné
převratné novinky. Mě však zajímalo, zda je pravda, co Klinkhammer veřejně
o CME vyhlašuje, tj. že jsou stále likvidní a své úvěrové závazky plní. Já
jsem totiž před časem v Britských listech v jednom příspěvku, viz
http://blisty.internet.
cz/0002/20000209e.html#04
zapochyboval o tom, zda CME splácí svůj dluh půlmiliardový dluh u České
spořitelny, když teď tolikrát žaluje český stát. Doslova jsem tam
napsal:
"On to zase nebyl tak dobrý kšeft, jak VŽ líčí. Česká spořitelna tu
miliardu totiž nikdy nedostala. Za prvé, část kupní ceny byla hrazena z
nerozdělených dividend, kterých se ČS vzdala zpětně za léta 1995-96. A
protože 85 procent toho kšeftu bylo financováno úvěrem z ČS, a protože
vloni v červnu chybělo ke splacení 548 miliónů Kč, a protože
nepředpokládám, že by od loňského léta Lauder se splácením svého dluhu po
roztržce s CET 21 a českým státem pokračoval, takže mám dosti dobrý důvod
předpokládat, že v České spořitelně leží něco kolem půl miliardy úvěru,
který konfliktem v TV NOVA se stal úvěrem rizikovým. Zda si to vzal na
triko český stát nebo zda ten úvěr postoupil Erste Bank Sparkassen,
nevím."
Protože věci by se měly uvádět na pravou míru, tak dnes, po
prostudování zprávy CME, musím konstatovat: pokud statistiky souhlasí, pak
CME své dluhy u České spořitelny plní, neboť v bilanci se objevila tato
čísla: nesplacený úvěr v ČS v roce 1998 - 21 207 000 USD, nesplacený úvěr
v ČS v roce 1999 - 12 874 000 USD. Jak situace vypadá, arbitráž nearbitráž,
seriózní byznys dostal zelenou a Česká spořitelna - pardon, dnes už Erste
Bank Sparkassen - se svých peněz do dvou let od CME zřejmě dočká.
Ne všichni však svoje peníze dostanou. Neboť v té zprávě je ještě
tento odstavec:
CNTS On August 11, 1997, the Company made the Second 1997
CNTS Purchase when it purchased Nova Consulting a.s. ("NC") from certain of
the partners of CET, for a purchase price of $28,537,000, to be paid on an
installment basis through February 15, 2000. Due to the ongoing dispute
between CNTS and CET, CME has withheld the last two payments, totalling
$5,188,000, that were due on August 15, 1999 and February 15, 2000,
awaiting the final ruling from the International Chamber of Commerce Court
of Arbitration.
Stručně řečeno: Železný a jeho partneři měli dostat od CME 28,5
miliónů US dolarů (podle smlouvy, která je dnes předmětem arbirtáže č.1).
Ty poslední dvě splátky, něco přes pět miliónů US dolarů, na jejich konta
už nedošly. A není vůbec jisté, zda někdy dojdou, a zda dokonce Železný a
spol. nebudou muset vracet i těch 23 miliónů USD, které už na od CME
dostali. To se však dozvíme až po dokončení té arbitráže č.1, což se má
stát někdy v květnu, červnu t.r.
17.3.2000
Poznámka JČ: Na to, že Železný dostal jen 23 milionů dolarů a
poslední splátky ve výši cca 5 milionů dolarů CME už zmrazila, jsme
upozornili v Britských listech poprvé už loni na jaře, dne 27. dubna 1999
na tomto místě.
