 |
|
Zasáhnout proti Microsoftu bylo nesprávnéJiří ŠolerVážený pane Markoši, dovoluji si vyslovit souhlas se závěry Vašeho článku v Britských listech. Mám k tomu na rozdíl od Vás důvody zcela odborně - programátorského typu, ne politické jako vy.V každé základní učebnici programování se dočtete jednu poučku: pokud se určitý algoritmus, metoda či prostě část počítačového kódu používá opakovaně, je obvykle vhodné ho uzavřít do samostatné programové struktury - podprogramu, funkce, objektu, knihovny apod. a využívat jej opakovaně. To přesně udělali programátoři fy Microsoft, když z části internetového prohlížeče udělali COM objekt (tj. opakovaně využitelný kód) a udělali z něj součást operačního systému Windows. Rozhraní objektu je publikováno, proto ho může využít kdokoliv, jakákoliv monopolizace tedy nepřipadá v úvahu. Proto každý může snadno vytvořit jednoduchý internetový prohlížeč, samozřejmě s využitím základního COM objektu fy Microsoft, a tedy mající i jeho základní vlastnosti. Jako příklad takového řešení uvedu třeba HTML-Kit(r) fy Chami. Samozřejmě, pro tvůrce konkurenčních internetových prohlížečů to není příjemné, ale v tom je přece podstata konkurence. Konečně, firma Netscape, která celý proces vyvolala, v posledních letech jasně dokázala, že není s to udržet u svého vlastního produktu Netscape Navigator(r) krok s vývojem, který v posledních letech nastal. Proces proti firmě Microsoft tedy chápu jako snahu právníků, obchodníků a burzovních makléřů hovořit odborné programátorské veřejnosti do toho, jak má psát své programy. Je to podobný případ, jako když se Svatá inkvizice snažila mluvit přírodovědcům do toho, jak vypadá např. sluneční soustava, snese srovnání např. s procesem proti Galileo Galileovi, jednomu z největších přírodovědců své doby. Myslíte, že skutečný odborník může mít důvěru k produktům firem, které svou neschopnost stačit technickému vývoji konkurence řeší podobným inkvizičním procesem? Přitom obchodní politika fy Microsoft není z nejčistších, a pokud by někdo napadl jejich obchodní praktiky, ne softwarovou architekturu, dal bych mu v mnohém za pravdu. Například politika Microsoftu, který označuje každého, kdo si koupí holý počítač, na který lze instalovat Windows, za počítačového piráta, který ten systém ukradne, je zcela nesolidní; vždyť existují např. operační systémy OS2 IBM, amatérská verze UNIXu zvaná Linux či různé dražší profesionální firemní verze téhož systému, které lze na těchto počítačích použít. Mají pravdu, že mnozí mají asi v úmyslu si jejich systém opatřit nelegálně, ale nelze přece někoho obviňovat bez důkazů a zmiňované operační systémy jsou používány stále častěji. Konečně, i to důkazem směšnosti obžaloby Microsoftu. Další pochybnou praktikou Microsoftu jsou tzv. Microsoftem testovaní profesionálové, tedy "odbornící", jejichž rozhled je omezen pouze na produkty fy Microsoft, systém autorizovaných prodejců loajálních s Microsoftem, kteří odmítají prodat hardware bez Windows apod. V obchodních praktikách fy Microsoft lze tedy nalézt mnohé, co lze napadnout. Ovšem klan amerických právníků nenapadá tyto praktiky, ale základní všeobecně uznávané principy programové architektury. Konečně software fy Microsoft je pověstné svou chybovostí, proto jsou stále častěji používány počítače s operačním systémem Windows pouze jako klienti v sítích, kde servery jsou na počítačích se spolehlivějším softwarem, klient pod systémem Windows využije přátelskosti služeb tohoto systému, zatímco server využije spolehlivost prostředí na svém počítači. Ani fy Microsoft tedy není bez vlastních problémů. Pokud mám hledat historickou analogii problémů fy Microsoft, musím vzpomenout spíše na problémy Henryho Forda v době, kdy se svými podnikatelskými úspěchy dostal mezi americkou finanční smetánku, která ho mezi sebe odmítala přijmout. Není proces proti Williamu Gatesovi něčím podobným? Není to snaha příživníků podílet se na úspěchu výpočetní techniky, samozřejmě na úkor technického pokroku? Ale to už je politika, a tu jsem do tohoto pojednání zatahovat nechtěl. Jiří ŠolerPoznámka JČ: Měl jsem dojem, že američtí právníci spíše napadají právě obchodní praktiky Microsoftu spíše než "softwarovou architekturu". |
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|