Jsou argumenty Charlese Murrayho o nadřazenosti bílé rasy přesvědčivé?
Britský ministr vnitra Jack Straw se v minulých dnech v Londýně účastnil debaty s americkým autorem Charlese Murraym o "rostoucí hrozbě společenských podtříd". Shrnujeme článek Francise Wheena z deníku Guardian z 10. května, který ostře kritizuje Murrayho rasové názory.
Nejznámější Murrayho kniha, The Bell Curve (Křivka ve tvaru zvonu, 1994) má více než osm set stran, lze ji ale shrnout několika větami. Černoši jsou hloupější než běloši, vždycky tomu tak bylo a vždycky tomu tak bude. Proto jsou méně společensky i hospodářsky úspěšní. Jelikož je toto selhání zakódováno v jejich genech, budou vždycky druhořadými občany.
Více než 400 000 Američanů si koupilo Murrayho knihu a bylo potěšeno, že byly jejich předsudky potvrzeny zdánlivě neotřesitelný statistickým výzkumem. Jen málo z nich si pak přečetlo články v amerických vědeckých časopisech, které systematicky dokázaly, že Murrayho metodologie je nedůvěryhodná.
Murrayho práce závisí na hrubých definicích dvou nedefinovatelných pojmů: inteligence a rasy. Je přesvědčen, že místo, jaké zaujímáme na společenském žebříčku, závisí na našem IQ a tento inteligenční kvocient je rasově a geneticky určen a neovlivňuje ho ani vzdělání, ani prostředí, ani příslušnost k určité třídě. Měřítkem inteligence v knize The Bell Curve je kvalifikační test pro americkou armádu a jestliže přijmete Murrayho argument, že IQ je "vrozená záležitost", pak údaje z tohoto testu skutečně dokazují, že jsou černoši méně inteligentní.
Když si však dáte práci a vyhledáte si ten test, zjistíte, že jsou v něm otázky jako:
"Solitérní" v podstatě znamená a) slunečný b) samotářský c) hrající hry d) duchaplný. Nebo tato otázka: "Jestliže váží kubická stopa vody 55 liber, jak těžká bude plná nádrž na vodu o velikosti 75 a půl kubických stop?"
Jestliže shledávají mladí Afroameričané tyto otázky obtížnými, nemá to něco společného s jejich vzděláním? Murray argumentuje, že nikoliv, že je to jedině důsledkem jejich neměnného starobylého genetického dědictví.
Co se rasy týče, jeho přesvědčení že jsou "Afričané" rasově homogenní, je ještě absurdnější. Je to totiž přesně obráceně. Po podrobném studiu vzorků DNA dospěl profesor Kenneth Kidd z Yale Universit k názoru, že "téměř v každé africké populaci - v každém kmeni, nebo jak to chcete nazývat - je větší množství genetických variací než na celém ostatním světě. Vysvětlení je jednoduché: Afrika je kontinent, kde vznikla lidská rasa a kde se rozvíjela po dobu prvních 100 000 let své historie. A za tu dobu vznikly všechny ty velké genetické variace.
I když je Murray často charakterizován jako sociální vědec, má doktorát z politologie. Odstraníme-li vědeckou kamufláž, objevíme v podstatě pravicového polemika, který šíří známý mýts: že se nedá nic dělat a nemělo by se nic dělat ve snaze odstranit rasovou a hospodářskou nerovnost. Před třemi lety vydal stručný osobní manifest, v němž argumentoval, že by se mělo zrušit veškeré sociální zabezpečení a všechny zákony, chránící občanská práva a zakazujíc rasovou diskriminaci.
