K otázkám pana Maděry o Temelínu
Vážený pane Maděro,
je mi opravdu upřímně líto, že Vám chybí již 0,75 štítné žlázy. Závidím
však Vašim lékařům jejich jistotu, že je to důsledek Černobylu, a to již
vzhledem k rozporným závěrům různých studií o vlivu ionizujícího záření
na lidský organismus. Kromě toho si troufám tvrdit, že jste nebyl jediný
v Evropě, kdo byl určitým množstvím radiojódu I131 po Černobylu
kontaminován (jódová profylaxe byla v prvních dnech po havárii v roce
1986 z politických důvodů nemyslitelná; dnes je jedním ze základních
prvků ochrany obyvatelstva pro případ úniku radioaktivity v rámci
havarijní připravenosti EDU a ETE).
K některým Vašim otázkám (pouze přibližně, přesná čísla lze získat
například přímo v informačním centru JE Dukovany nebo JE Temelín):
ad Jaká je expozice obyvatelstva při převozech štěpného materiálu do
elektráren?
Jak známo, U238 a U235 je pouze slabý zářič alfa, a proto je veškeré
záření pohlceno pokrytím paliva a materiálem kontejneru pro dopravu
čerstvého paliva. Odpověď je tedy - expozice při transportu je na úrovni
přirozeného pozadí (žádná navíc).
ad Jak září konečný mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech?
Expozice (dávkový příkon) v bezprostřední blízkosti meziskladu je na
úrovni přirozeného pozadí. Podrobnější informace lze získat na adrese
http://www.cez.cz/czver/cjadro.htm. Mimochodem, v obcích na sever od
Třebíče (Trnava a okolí) je úroveň přirozeného pozadí vyšší než v okolí
JE Dukovany, což je dáno zvýšenou koncentrací radioizotopů (například
radonu, jež je produktem přirozeného rozpadu uranu obsaženého v místním
podloží - chtěl byste například zakázat výskyt uranu 238 nebo thoria 233
v přírodě?)
Tuto okolnost je nutno brát v úvahu například při výstavbě
nových budov - a přesto tu lidé žijí a výskyt nádorových onemocnění
nepřesahuje republikový průměr. Připomínám, že při hystericky odmítavém
postoji k jaderným elektrárnám a jejich vlivu na životní prostředí je
nutno vzít v úvahu také ostatní zdroje ionizujícího záření, kterým jsme
běžně vystaveni, ale neuvědomujeme si je, nevíme o nich, a proto nám
nevadí, byť by měly stokrát škodlivější účinky než jaderná elektrárna,
kterou nám někdo do omrzení prezentuje jako smrtelné nebezpečí.
Musím
rovněž podotknout, že z havárie v Černobylu se jaderný průmysl v celém
světe VELMI poučil a jedním z projevů tohoto poučení je vznik a aktivní
činnost mezinárodní organizace WANO (World Association of Nuclear
Operators), která výměnou zkušeností mezi JE ve světě podstatně přispívá
ke zvyšování bezpečnosti jaderné energetiky jako celku. Kromě toho,
nedávno byl odstaven i poslední pracující blok černobylské JE.
ad Nemá bazén s radioaktivní vodou v Dukovanech průsaky?
Nemá. Jedná se o betonovou nádrž s nerezovou oblícovkou (vnitřní plášť).
Hladina v bazénu se trvale monitoruje a jakákoliv únik by se okamžitě
projevil na její výšce, popřípadě na změně hladiny v nádržích odpadních
vod v JE.
Ad Jestli ne, kdo garantuje, že je nebude mít v nejbližších letech a
jak?
Garantem je provozovatel (ČEZ a.s.) a bezvadný stav BVP garantuje stejně
jako garantuje bezvadný stav všech ostatních zařízení JE. Možná byste se
divil, ale zařízení JE Dukovany (i Temelín) musí splňovat velmi přísné
požadavky provozovatele i státního dozoru, které jsou striktně dodržovány
(což jinak není v tomto státě vůbec obvyklé).
ad Kde bude konečný mezisklad vyhořelého paliva pro Temelín?
Nejedná se o "konečný" ale pouze "dočasný" mezisklad (Interim Storage
Facility). Bude umístěn v areálu JE Temelín.
ad Když je tak neškodný, nedal by se postavit třeba na Václaváku?
Je zajímavé, jak reagujete na nevyslovenou odpověď na nevyslovenou
otázku. Jistě ale není o nic škodlivější než dobrovolný pobyt na ulici v
Brně nebo v Praze v dopravní špičce. (Hle, ekologové, proč tak
vehementně nebojujete proti přeplnění světa automobily zbytečně
křižujícmi zeměkouli sem a tam? Nejezdíte jimi snad dokonce sami na své
protestní akce?)
Ale k Vaší otázce: postavil byste snad na Václaváku například letištní
hangáry nebo tramvajové depo? Vždyť jsou také neškodné.
K Vaší argumentaci týkající se větrných elektráren v Dánsku snad jen dvě
poznámky:
1. Zkoušel jste si vypočítat, kolik nejvýkonnějších větrných generátorů
(2,5 MWe) byste musel postavit místo Temelína? Odpověď: 800. Viděl jste
někdy ten fujtajbl? Přál bych Vám bydlet v jeho blízkosti. Zeptejte se
místních obyvatel v Británii, jak se jim líbí ony novodobé "lesy"
stožárů větrných generátorů nebo jejich monotónní hučení. Kde byste je
chtěl postavit? Nejspíše co nejdále od vašich dveří, jiným za humny.
2. Myslím, že v zájmu korektnosti vašich informací by bylo třeba
rozlišovat mezi počtem generátorů vyrobených a skutečně instalovaných.
8000 větrných generátorů o výkonu 2,5 MWe po celém světě (teoreticky
podle Vašich údajů instalovaných v roce 2000) opravdu není mnoho
(srovnáme-li plochu veškeré pevniny s územní rozlohou ČR). Pro
představu, kolik by jich muselo být, aby nahradily instalovaný výkon
všech v současnosti provozovaných jaderných elektráren, což je to celkem
349 000 MWe v 433 provozovaných blocích (viz
http://www.iaea.org/programmes/ne/nenp/npes/index-4.htm)? Na celém světě
by muselo pracovat 139 600 větrných generátorů o výkonu 2,5 MWe (to jsou
ty nejvýkonnější!), takže už by se za Vašimi humny nějaký objevit mohl.
Samozřejmě nemusíte ničemu z toho, co jsem napsal, věřit a nadále silně
pochybovat. Takový už je ovšem život a úděl skeptiků a nevěřících
Tomášů.
S pozdravem
Milan Cihlář, Třebíč
